Dnes je otevřeno pro turisty:
09.00 - 16.00
09.00 - 16.00
Sledujte bohoslužby online
Nedělní mše svaté od 10:00 a některé mimořádné bohoslužby můžete sledovat i online na katedrální televizi.
09.00 - 16.00 hod.
Turistický provoz
07.00 hod.
Mše svatá
Celebruje P. Josef Sudor, farní vikář
Informace o vstupném
| +420 224 372 423, +420 224 372 434 | |
| info@hrad.cz |
Pražský hrad – hlavní okruh
| Dospělý | 450 Kč |
| Děti, studenti, senioři (mládež od 6 do 16 let, studenti SŠ/VŠ do 26 let, senioři od 65 let (včetně)) | 300 Kč |
| Rodinné vstupné (1-5 dětí do 16 let + max. 2 dospělí) | 950 Kč |
Jižní věž katedrály sv. Víta
| Dospělý | 200 Kč |
| Děti, studenti, senioři (mládež od 6 do 16 let, studenti SŠ/VŠ do 26 let, senioři od 65 let (včetně)) | 150 Kč |
| Rodinné vstupné (1-5 dětí do 16 let + max. 2 dospělí) | 500 Kč |
Katedrála sv. Víta
| Pondělí–Sobota: | 9.00–16.00 |
| Neděle: | 12.00–16.00 |
Areál Pražského hradu
| Pondělí–Neděle: | 6.00–22.00 |
Umělecká díla v katedrále
Výjevy z Bible i mementa králů. V katedrále svatého Víta na Pražském hradě vás ohromí stovky uměleckých děl, za nimiž stojí například Alfons Mucha, František Kysela, Max Švabinský a řada dalších českých i zahraničních autorů. Seznamte se s některými z nich.
Aktuality & články
-
Mecenáš, kreslíř a kanovník Metropolitní kapituly Jan Rudolf hrabě Špork
21. 3. 2025Zajímavé kulaté výročí si připomínáme dne 27. března. Uplyne 330 let od narození další výrazné osobnosti mezi kanovníky Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze, J. Ex. Jana Rudolfa hraběte Šporka, který byl zároveň pomocným pražským biskupem. Jednalo se o velmi činorodého a schopného duchovního proslulého svojí dobročinností. Do dějin vstoupil především jako kněz, který se významným způsobem zasloužil o kanonizaci svatého Jana Nepomuckého, jednoho z hlavních patronů české země, jehož kult se posléze rozšířil do celého světa. V souvislosti s kanonizací svatého Jana pak byl v naší katedrále postaven jeho stříbrný náhrobek podle návrhu J. Emanuela Fischera z Erlachu a sochy svatého Jana Nepomuckého dnes nalezneme prakticky po celém světě, jedna z nich dokonce střeží slavný Milvijský most v Římě, kterému jsme se věnovali v jednom z předchozích článků.
-
Mezi kanovníky Metropolitní kapituly byli i dodnes známí kronikáři
21. 3. 2025Dne 18. března jsme vzpomínali na pražského arcibiskupa Miloslava kardinála Vlka, kterého v ten den náš Pán povolal z tohoto světa. Většina z nás na něj ještě velmi dobře pamatuje, vzpomněli jsme na něj proto i při ranní i večerní mši svaté v naší katedrále. Ve stejný den však odešel k Pánu také jeden z významných kanovníků naší kapituly, kronikář a spisovatel Václav Hájek z Libočan, od roku 1544 také probošt kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi. Rok jeho narození není přesně známý, ale víme o něm, že zemřel 18. března 1553 v Praze. I jemu věnujeme v těchto dnech naši vzpomínku a přinášíme několik zajímavostí o jeho životě a působení nejen v naší metropolitní kapitule.
-
Kapli svatého Kříže zdobí pozdně renesanční Milánský kříž
21. 3. 2025Další zajímavou ukázku sochařského a pasířského zpracování Kristova utrpení Vám přinášíme z kaple, která je svatému Kříži přímo zasvěcena. Tuto kapli nalezneme v chórovém ochozu v těsném sousedství tzv. královské oratoře, které jsme se již věnovali v samostatném článku v loňském roce. Kaple samotná je unikátní svým nepravidelným půdorysem a oknem umístěným mimo její osu. Tato nepravidelnost má však logickou stavebně-historickou příčinu. Matyáš z Arrasu, první stavitel katedrály, zakládal boční kaple na půdorysu části pravidelného osmiúhelníku a jeho kaple tak uzavírá pět stěn. Kaple svatého Kříže však byla postavena v těsném sousedství tehdy ještě stojící románské baziliky s kapitulním domem a zde mistr Matyáš své dílo skončil. Teprve jeho nástupce Petr Parléř se pustil do postupné demolice románského areálu a navázal stavbou dalších kaplí a vysokého chóru. Parléř však kaple zakládal na obdélníkovém nebo čtvercovém půdorysu a právě tato změna vyvolala nutný geometrický zlom, který se projevil právě v kapli svatého Kříže. Nepravidelnou spáru mezi dílem Matyáše z Arrasu a Petra Parléře můžeme vidět vedle okna této kaple, na protější straně chóru katedrály ji nalezneme na stěně Staré sakristie hned vedle pilíře sousední kaple sv. Anny.
-
Poslední český král žil skoro 30 let na královském Pražském hradě
20. 3. 2025Dvanáct poměrně klidných let panování posledního korunovaného českého krále a císaře rakouského Ferdinanda V. přerušily revoluční události roku 1848. Ferdinand V. na nátlak okolí dne 2. prosince toho roku abdikoval a předal žezlo svému synovci, osmnáctiletému Františkovi Josefovi I. Stalo se tak v Arcibiskupském paláci v Olomouci. Svůj státnický důchod pak Ferdinand trávil na Pražském hradě, kde pro něj bylo upraveno jedno křídlo Nového královského paláce na II. nádvoří. Z Prahy často odjížděl na zámky v Ploskovicích a v Zákupech. Ačkoliv ho od narození provázely vážné zdravotní problémy, které mu znemožnily samostatně vykonávat vládu, dožil se na svou dobu úctyhodného věku 82 let a jako panovník ve výslužbě obýval Pražský hrad celých 27 let.
-
Zvěstování Páně oslavíme v katedrále v úterý 25. března
20. 3. 2025V průběhu liturgického roku opakovaně prožíváme a oslavujeme nejvýznamnější události v dějinách spásy. Od očekávání příchodu Krista na svět přes jeho narození, klanění Tří Králů a křest, veřejné působení, slavný vjezd do Jeruzaléma, Poslední večeři, odsouzení, ukřižování, a smrt až po jeho zmrtvýchvstání, nanebevstoupení a seslání Ducha Svatého. Události, které se odehrály dle tradice v rozmezí 33 let a ve skutečnosti možná ještě o něco více, neboť Kristus byl dle některých pramenů ukřižován až ve svých 40 letech, si připomeneme vždy během cyklu, který trvá pouhý jeden rok.
-
Ukřižovaný od Františka Bílka zdobí levou loď katedrály
14. 3. 2025Výrazným, avšak trochu opomíjeným dílem zobrazujícím Kristovo ukřižování je takzvaný Bílkův oltář, umístěný v severní boční lodi katedrály. Jedná se o monumentální secesní dílo, započaté ještě v dobách Rakousko-Uherska a dokončené v době první Československé republiky. Svým osamělým umístěním, kdy vstupuje z boku do prostoru vstupní lodi, je kolemjdoucími spíše míjen a jedná se v podstatě pouze o sochařské dílo, ke slavení mše svaté totiž oltář není uzpůsoben. Na oltářní mense se nachází další plastiky a liturgické knihy (misály) na pultících zde jsou zde umístěny v podobě bronzových sochařských děl. Postava ukřižovaného Krista na retáblu oltáře je však vskutku monumentální. Oltář vznikl na objednávku prezidenta Československé republiky Tomáše G. Masaryka, jak připomíná tabulka na boku oltářní mensy. Prezidentovo jméno však bylo komunistickým režimem z oltáře odstraněno a nebylo již nikdy doplněno. Na tabulce tak se tak dočteme: „Oltář počat roku 1906, roku 1926 ukončen a zakoupen (……….) r. 1927 osazen ve chrámu sv. Víta.“
Virtuální prohlídka
Dechberoucí atmosféru, kterou skrývá chrám, budovaný již od 10. století, nahradit nedokážeme. Přesto s námi můžete online nahlédnout za bránu Pražského hradu, katedrály samotné i do míst, která zůstávají při běžných prohlídkách skryta.
Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení