Královská oratoř – soukromý prostor pro ty nejmocnější z království

Královská oratoř – soukromý prostor pro ty nejmocnější z království

I v menších venkovských chrámech, které se nacházejí poblíž šlechtických sídel, můžeme poblíž hlavního oltáře vidět jeden specifický architektonický prvek. Je jím takzvaná oratoř (=místo k modlitbě), obvykle vyvýšená v podobě otevřené empory. 

V barokních chrámech pak bývá naopak opatřena baldachýnem a zasklená. Přístup na oratoř bývá často přes zastřešený zděný můstek, spojující kostel s přilehlým palácem nebo zámkem. Tak mohl šlechtic se svojí rodinou za každého počasí nerušeně přicházet na bohoslužbu přímo ze svého sídla a účastnit se liturgie v soukromí. Výjimkou není ani naše katedrála, postavená uprostřed sídla českých králů, kde plnila také funkci hlavního zámeckého kostela. Do dnešních dnů se v katedrále dochovala nejen tato architektonicky unikátní Královská oratoř, ale také zmíněný krytý můstek, spojující katedrálu se Starým královským palácem Pražského hradu. Královská oratoř, v dnešní podobě zbudovaná na konci 15. století (1490 – 1493), vás zaujme zejména svým neobvyklým a v katedrále unikátním provedením kamenosochařské výzdoby, která připomíná různě spletené osekané sukovité větve, svázané provazy, v minulosti možná polychromované.

Sochařská výzdoba

 

Autorství oratoře není bezpečně známé, nejčastěji je připisováno pozdně středověkému staviteli Benediktu Rejtovi, v odborné literatuře se ale setkáme i s tvrzením, že autorem oratoře je kameník a stavitel Hans Spiess, který však s Benediktem Rejtem spolupracoval. Pochyby však nejsou o zadavateli tohoto díla, králi Vladislavu II. Jagellonském, jehož iniciály (W) můžeme vidět na erbovním štítu, který je součástí visutého svorníku ve střední části oratoře pod arkýřkem. Rovněž znaky na zábradlí oratoře patří zemím, kde tento panovník vládl, případně si zde vládu nárokoval. Na středovém arkýřku můžeme vidět znak Uherského a Českého království. Nalevo pak od středu k okraji uvidíme znaky Polského království, Slavonie, Horní Lužice a Dalmácie. Napravo pak znaky Moravského markrabství, Lucemburského vévodství, Slezského vévodství a Dolní Lužice. Stěny a klenba nad oratoří však patří k nejstarším částem katedrály, které vybudoval její první stavitel Matyáš z Arrasu. Oratoř je vlastně vsazena do prostoru, který je součástí arrasovského věnce kaplí okolo chóru. Císař Ferdinand II. dal v roce 1630 vestavět do této oratoře dřevěnou prosklenou lóži, posléze rozšířenou jako nástavbu pavlačového typu i nad sousedními kaplemi.

Erby na visutém svorníku

 

Nástavby nad kaplemi vpravo od oratoře až ke kapli sv. Václava byly během zimy 1868-1869 odstraněny. Později zde postavil dřevěnou novogotickou císařskou lóži Josef Mocker, ta však byla odstraněna v roce 1936 a od té doby již zůstala oratoř v podobě, jak ji známe dnes. Mockerova císařská lóže byla darována brněnské biskupské konzistoři, která o ni projevila zájem. Pozornému divákovi jistě neunikne, že levá část zábradlí oratoře má jiné a tmavší zbarvení než světle šedivý středový arkýřek a zábradlí na pravé straně. Důvodem je i jiné materiálové řešení. Zatímco arkýřek a pravá část zábradlí jsou původní kamenné, levá část byla znovu doplněna až v roce 1878 a byla vyrobena ze dřeva. Kamenné zábradlí totiž bylo poničeno rozsáhlým požárem na jaře roku 1541, kdy shořela celá levobřežní Praha a značně poškozen byl i Pražský hrad a katedrála, jejíž západní část a rozestavěná severní věž se dokonce úplně zřítily a také chór byl z velké části zasažen. Dokládají to i záznamy našeho kanovníka a slavného českého kronikáře Václava Hájka z Libočan, který tehdejší požár katedrály velmi detailně popsal. O královské oratoři píše doslova toto: „Pavláčka královská kamenná výborným dílem kamenickým udělaná, na kteréž má být obyčej král Jeho Milost i králová Její Milost bývati, ta také nemohla před tím ohněm zůstati, neb ta světnička, kteráž na pavlači byla, divným způsobem shořela a od toho ohně krancové neb zábradla, na kteréž obyčej byl zpoléhati, zapukala se, takže to kamení počna od prostředku neb toho vejstupku královského po pravé ruce k hrobu sv. Víta padalo na zemi. Jinak sklep spodní i svrchní té pavlače zůstal v své celosti.“

Socha horníka

 

Replika zničené části zábradlí byla provedena jako dřevěná pravděpodobně ze statických důvodů, aby konstrukce dříve narušená požárem nebyla zbytečně přitěžována. Oratoř však není veřejnosti přístupná. Přestože na ni vede i samostatné schodiště z katedrály, vstupuje se na ni obvykle pouze ze Starého královského paláce.

Autor: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

    V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

    Každý rok se setkávají kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi o slavnosti hlavního patrona české země svatého Václava, která připadá na 28. září. Pro tento den je z naší katedrály na místo mučednické smrti v doprovodu představitelů obou kapitul a vojáků Hradní stráže vypravena některá ze světcových relikvií ke zbožné úctě poutníků. Tento pátek se však zástupci těchto kapitul setkají v naší katedrále při příležitosti kulatého výročí úmrtí dalšího přemyslovského knížete, který Prahu a Starou Boleslav spojuje.

  • Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

    Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

     „Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.

  • Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    O celosvětovém významu naší katedrály svědčí také četné odkazy ve Věčném městě, kdysi srdci někdejšího mocného římského impéria a posléze sídelním městě papeže, Kristova náměstka na Zemi a nástupce svatého apoštola Petra. Samotná stavba pražské katedrály, její světci a další osobnosti s ní spojené zanechali na nejvýznamnějších místech Říma mnohé zajímavé stopy, o kterých jsme pro vás připravili další seriál článků.

  • Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Předvánoční snění jsme vám před pár dny přetrhli prvním dílem dvoudílného miniseriálu o vyplenění katedrály v roce 1619. Při tomto výbuchu lidové zlosti bylo zničeno mnohé z původního středověkého a raně novověkého mobiliáře katedrály, tedy alespoň to, co přežilo husitské bouře. Z toho, co zbylo se ve velké většině nedochovalo vůbec nic, ale spolu s fragmenty jedné z památek vás můžeme vzít na poutavou cestu kunsthistorií. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení