Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

Kulaté výročí 650 let od úmrtí Jana Milíče z Kroměříže

Kulaté výročí dne úmrtí měl v minulém týdnu vedle kapitulního děkana a pozdějšího prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic další významný kanovník naší metropolitní kapituly, kterého bychom Vám rádi blíže představili.

Málokdo ví, že kanovníkem v pražské katedrále byl, přesto ho nepochybně zná každý, kdo v České republice skládal maturitní zkoušku z českého jazyka a literatury. Je jím Jan Milíč z Kroměříže, původně spolupracovník císaře a krále Karla IV. a pozdější český reformní kazatel, jehož popularita ho ve 20. století vynesla na jeden z obrazů z cyklu Slovanské epopeje Alfonse Muchy a jeho jméno nese i jedna z ulic pražského Žižkova. Jeho členství v pražské metropolitní kapitule obvykle není příliš zdůrazňováno a dle dostupných pramenů působil v naší katedrále pravděpodobně pouze jeden rok, než se svého úřadu okolo roku 1363 vzdal. Přesto však nalezneme jeho obraz v galerii významných pražských kanovníků, která je součástí bohaté malířské výzdoby kleneb v přízemí kapitulního děkanství (tzv. Mladotova domu) v těsném sousedství naší katedrály ve Vikářské ulici.

 

Obraz „Jan Milíč z Kroměříže“ z cyklu „Slovanská epopej; “Alfons Mucha, 1916

 

Jako kazatel byl Jan Milíč poměrně radikální a asketickým způsobem života začal žít pod vlivem reformátora Konráda Waldhausera. Nejednou se pro své radikální výroky dostal do sporu s papežem, zejména když vypočetl datum příchodu antikrista a toho ztotožnil s císařem Karlem IV. Tehdy byl i uvězněn, nicméně dokázal své názory později obhájit a dokonce byl na rozkaz samotného papeže Urbana V. s omluvou z vězení propuštěn. Ve výkonu kněžské služby kladl velký důraz zejména na kázání a eucharistickou úctu, kdy prosazoval časté přijímání Těla Páně laiky a věřícím jej podával při každé mši, což v jeho době bylo velmi neobvyklé. Velkou péči věnoval také obracení prostitutek k pokání, pro které dokonce vytvořil v Praze útočiště v někdejším veřejném domě, který přetvořil v kazatelskou školu a nazval jej Jeruzalém. Z pověření arcibiskupa vystoupil třikrát se synodálními kázáními k duchovenstvu pražské arcidiecéze. Později čelil opět obvinění z kacířství a vydal se na cestu do Avignonu, aby se hájil před papežskou kurií. Jeho obhajoba ovšem byla opět úspěšná, o čemž svědčí i skutečnost, že byl v Avignonu následně pověřen svatodušním kázáním ve sboru kardinálů. To bylo také jedním z jeho posledních vystoupení, neboť právě v Avignonu dne 29. června umírá. Od jeho smrti tak minulou sobotu uplynulo 650 let.  

Foto: Portrét Jana Milíče z Kroměříže v galerii kanovníků metropolitní kapituly v Mladotově domě, Pražský hrad; Obraz „Jan Milíč z Kroměříže“ z cyklu „Slovanská epopej; “Alfons Mucha, 1916

Autor textu a foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

  • V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    Poslední listopadový den, na který letos zároveň připadá konec liturgického roku, slavíme svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého Petra a jednoho z prvních Kristových učedníků, který také zemřel mučednickou smrtí na kříži. V naší katedrále je mu zasvěcena jedna z Parléřových kaplí, která přímo sousedí s kaplí svatého Václava. V ní také oslavíme ranní mši svatou v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Jedná se sice o kapli původně středověkou, její původní výzdoba se ale nedochovala a většina uměleckých děl v této kapli pochází až z 19. století.

  • Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

  • Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla. 

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení