Putování po katedrále zamíří ve čtvrtek 19. září do Ostatkové kaple

Putování po katedrále zamíří ve čtvrtek 19. září do Ostatkové kaple

Ve čtvrtek 19. září na svátek sv. Januária nás zavede náš cyklus Putování po katedrále do jedné z nejstarších a nejcennějších kaplí v chórovém ochozu chrámu, vybudované prvním dómským stavitelem Matyášem z Arrasu.

Jak už název této kaple napovídá, je v ní umístěna velká sbírka vzácných relikvií světců, pocházejících často např. z Východořímské říše, odkud je pro pražskou katedrálu získal císař Karel IV. Jedná se mimo jiné o tzv. karlštejnské ostatky, umístěné dříve v kapli sv. Václava, později přenesené do retáblu nově zbudovaného barokního oltáře v této kapli, který je zhotoven jako ostatková skříň. Relikvie biskupa, mučedníka a světce Januária, který se stejně jako hlavní patron katedrály sv. Vít stal obětí pronásledování křesťanů císařem Diokleciánem na počátku 4. století, však zaujímá na oltářním retáblu výsostné místo. Nenápadný dřevěný relikviář sv. Januária, potažený tmavě červenou látkou a zdobený stříbrnými ozdobami, byl darován naší kapitule v roce 1709 místokrálem Neapolským Jiřím Adamem z Mitrovic. Umístěn je v prosklené vitríně, osazené přímo uprostřed oltářního retáblu.

Samotná kaple je často nazývána také jako Saská. Polychromovaný erb Saského vévodství, ze kterého pro změnu získal kníže Václav od tamního vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka ostatky hlavního patrona katedrály sv. Víta, je umístěn na severní stěně této kaple, vysoko nad hrobem krále železného a zlatého Přemysla Otakara II. a jedná se údajně o nejstarší známé a dochované kamenosochařské dílo kamenické huti po příchodu Petra Parléře do Prahy. Další erb Saska nalezneme na poškozeném gotickém oltářním antependiu. Původní oltář nechal zbudovat saský vévoda a říšský kurfiřt Rudolf I., blízký příbuzný druhé manželky Karla IV. Anny Falcké.

Velmi vzácná kamenosochařská díla funerální architektury z dílny Parléřovy huti jsou umístěna při bočních stěnách této kaple a jedná se o opukové náhrobky prvního dědičného českého krále Přemysla Otakara I. a slavného krále železného a zlatého, Přemysla Otakara II., vévody rakouského, štýrského a korutanského, pána z Chebu a Pordenone. Náhrobky těchto slavných českých králů se sochami jejich ležících postav jsou značně poškozené v důsledku kalvinistického plenění katedrály v roce 1619. Jejich tělesné ostatky sem nechal přenést císař Karel IV. z původní románské baziliky sv. Víta, která začala být v době působení Petra Parléře v důsledku pokračujících prací na gotické katedrále postupně odbourávána.

Zajímavostí je kamenný práh z červeného mramoru před kaplí, který vykazuje hluboké poškození po dopadu dělové koule. Tato koule je zavěšena na řetězu na levém pilíři Ostatkové kaple přímo nad tímto místem poškození a jedná se o památku na největší vojenský útok na Prahu v dějinách. Po vítězné bitvě u Štěrbohol na jaře roku 1757 oblehla vojska pruského krále Friedricha II. Velikého Prahu, kterou téměř dva měsíce její dělostřelectvo bombardovalo z přilehlých návrší. Prusové vystřelili desítky tisíc dělových koulí, a granátů a přes 500 zápalných střel. Ušetřena nezůstala ani naše katedrála, která byla značně poškozena, bylo v ní nalezeno údajně 770 dělových koulí a zápalný granát zcela zničil velké renesanční varhany na Wohlmutově kruchtě. Zničena byla i socha svatého Víta na jeho hrobě, která musela být nahrazena replikou a severní obvodový plášť chóru a opěrný systém dodnes nesou mnohačetné stopy po dopadech pruských dělových koulí.

 

Nelze pominout ani malířskou výzdobu kaple, kde se nám na její jižní stěně nad hrobem Přemysla Otakara I. dochovala gotická malba Klanění Tří Králů, připisována někdy Mistru Theodorikovi nebo Mistru Třeboňského oltáře. Malbu zrestauroval v roce 2015 akad. mal. Jan Živný. Kompozici vitráží zpracovali předposlední dómský stavitel Josef Mocker a malíř církevního umění František Sequens, vyrobeny pak byly v tyrolském Innsbrucku.

Vzhledem k velkému množství relikvií, vzácných uměleckých děl a mimořádně bohaté stavební historii vám přineseme další informace o této kapli v samostatných článcích, které připravujeme.

 

Text i foto: Ing Ondřej Stříteský  

Aktuality & články

  • Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

  • V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    Poslední listopadový den, na který letos zároveň připadá konec liturgického roku, slavíme svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého Petra a jednoho z prvních Kristových učedníků, který také zemřel mučednickou smrtí na kříži. V naší katedrále je mu zasvěcena jedna z Parléřových kaplí, která přímo sousedí s kaplí svatého Václava. V ní také oslavíme ranní mši svatou v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Jedná se sice o kapli původně středověkou, její původní výzdoba se ale nedochovala a většina uměleckých děl v této kapli pochází až z 19. století.

  • Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

  • Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla. 

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení