Řezenští vrabčáci ve svatém Vítu

Řezenští vrabčáci ve svatém Vítu

V neděli dne 6. října hostila naše katedrála vzácnou návštěvu ze sousedního Bavorska. Mši svatou v 10 hodin doprovodil slavný dětský a mládežnický sbor katedrály sv. Petra v Regensburgu, jehož kořeny sahají až do 10. století. Sbor nese název „Regensburger Domspatzen“ (Vrabci regensburgské katedrály) a vedle Wiener Sängerknaben patří mezi nejznámější a nejproslulejší dětské pěvecké sbory v německy mluvících zemích.

Naše metropolitní kapitula je velmi hrdá na svoji tisíciletou historii a historii své pražské katedrály. Tato návštěva z Regensburgu pak byla cestou k jejím úplným počátkům, neboť dějiny tohoto dětského sboru se svojí délkou mohou s pražskou metropolitní kapitulou směle měřit a obě instituce mají defacto i společného původce. V 70. letech 10. století dal regensburgský biskup sv. Wolfgang svolení s ustanovením pražského biskupství a vyčlenění nové diecéze z jeho působnosti. V roce 971 tak vzniká při pražské rotundě sv. Víta kolegium kněží, které se po vzniku pražského biskupství o dva roky později stalo katedrální kapitulou a románská rotunda sv. Víta se tak stala první pražskou katedrálou. Sv. Wolfgang dále založil v roce 975 při regensburské katedrále školu, jejímž úkolem byla výchova budoucích kněží a úkolem žáků této školy bylo mimo jiné pečovat o liturgii v chrámu a o hudbu v něm. Tak vzniká tento slavný dětský sbor, mezi jehož sbormistry patřil ve 20. století např. Georg Ratzinger, bratr papeže Benedikta XVI. Historické poutu mezi Prahou a Regensburgem pak bylo znovu potvrzeno v roce 1873, kdy byla část ostatků sv. Wolfganga uložena v naší katedrále.

 

Regensburger Domspatzen po mši svaté odzpívali pár skladeb pro věřící

 

Mši svatou společně s naším dómským farářem a kanovníkem Mons. Milanem Hanušem celebroval také probošt katedrální kapituly v Regensburgu Dr. Franz Frühmorgen a zúčastnila se jí řada dalších hostů z Německa. Po mši pak dětský sbor vystoupil ještě samostatně v chóru katedrály. Záznam ze mše svaté můžete zhlédnout na webových stránkách naší katedrální televize katedrala.tv

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

  • V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    Poslední listopadový den, na který letos zároveň připadá konec liturgického roku, slavíme svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého Petra a jednoho z prvních Kristových učedníků, který také zemřel mučednickou smrtí na kříži. V naší katedrále je mu zasvěcena jedna z Parléřových kaplí, která přímo sousedí s kaplí svatého Václava. V ní také oslavíme ranní mši svatou v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Jedná se sice o kapli původně středověkou, její původní výzdoba se ale nedochovala a většina uměleckých děl v této kapli pochází až z 19. století.

  • Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

  • Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla. 

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení