Metropolitní kapitula získala cenu Opera Pragensia za vynikající rekonstrukci Nového proboštství

Metropolitní kapitula získala cenu Opera Pragensia za vynikající rekonstrukci Nového proboštství

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která již více než tisíc let v časech příznivých i nepříznivých pečuje o naši katedrálu a její duchovní život, zaznamenala výrazný úspěch a uznání na mezinárodním poli. Porota složená z domácích i zahraničních odborníků, vedená emeritním prezidentem Mezinárodního svazu architektů (UIA), francouzským architektem Thomasem Vonierem, udělila naší kapitule Cenu Mezinárodní poroty Opera Pragensia za vynikající realizaci současné architektury v souznění s historickými hodnotami hlavního města Prahy. 

Oceněn byl projekt rekonstrukce a dostavby budovy Nového proboštství a dlouhodobá péče o architektonické dědictví Pražského hradu. Projekt metropolitní kapituly uspěl v konkurenci bezmála stovky dalších významných projektů obnovy památek na území hl. m. Prahy. Cenu v přítomnosti primátora hl. m. Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a dalších hostů převzal během slavnostního večera v sále České národní banky děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr. Ondřej Pávek. 

 

Děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr. Ondřej Pávek s diplomem

 

Novogotická budova Nového proboštství v těsném sousedství katedrály byla vystavěna jako rezidence kapitulního probošta předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem ve II. polovině 19. století. V důsledku pozdějších událostí byla v roce 1948 zkonfiskována československým státem a posléze desítky let chátrala. Zcela zdevastovaná budova byla metropolitní kapitule navrácena v roce 2016, a to jako jediná z někdejších kapitulních budov v areálu Pražského hradu. Díky intenzivnímu úsilí metropolitní kapituly, která pod vedením a soustavným dohledem pana děkana Ondřeje Pávka a hlavního manažera celého projektu Dr. Marka Stříteského koordinovala celý projekt záchrany objektu od tvorby samotného zadání až po zdárnou realizaci a kolaudaci, se podařilo veškeré práce v roce 2023 dokončit a budově znovu vdechnout život. Celou rekonstrukci pak kapitula hradila sama pouze ze svých vlastních prostředků. Objekt byl také poprvé v dějinách částečně zpřístupněn veřejnosti, která může na jeho nádvoří nalézt místo pro odpočinek a občerstvení a zároveň se potěšit dosud neznámými výhledy do Jeleního příkopu, na Míčovnu Pražského hradu, severní parkánovou zeď a Prašný most.

 

Dvůr Nového proboštství s novými přístavbami

 

Radujeme se z tohoto ocenění a uznání několikaletého úsilí a věříme, že bude povzbuzením pro celou naši církev v českých zemích, která ruku v ruce s duchovní činností pečuje také o naše bohaté kulturní dědictví. Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství je důkazem, že i jednotlivé větší i menší církevní instituce na území našich diecézí mají potenciál dosáhnout uznání a ocenění významnými odborníky i za hranicemi České republiky a jejich úsilí není v žádném případě marné.

 

Původní zrestaurovaný strop na schodech proboštství

 

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

  • Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla. 

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

  • Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Katedrálu od jejího dokončení v I. polovině 20. století obdivují zástupy návštěvníků nejen pro její celkovou monumentalitu, ale také pro velké množství hodnotných uměleckých děl i drobných a zajímavých stavebních a kamenosochařských detailů. Jak je vůbec možné, že se jich tolik po dlouhých staletích na tak exponovaném místě dochovalo?

  • 200 let od narození probošta Antonína Hory

    200 let od narození probošta Antonína Hory

    Kulaté výročí 200 let od narození děkana a následně probošta naší metropolitní kapituly Mons. Antonína Hory si připomeneme v pátek 15. listopadu. Jedná se o významného kněze, který proslul mimo jiné jako štědrý donátor a v letech 1884 – 1891 působil také jako generální vikář arcibiskupů Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu a Františka kardinála hraběte ze Schönbornu, zároveň se stal poslancem zemského sněmu Českého království.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení