200 let od narození probošta Antonína Hory

200 let od narození probošta Antonína Hory

Kulaté výročí 200 let od narození děkana a následně probošta naší metropolitní kapituly Mons. Antonína Hory si připomeneme v pátek 15. listopadu. Jedná se o významného kněze, který proslul mimo jiné jako štědrý donátor a v letech 1884 – 1891 působil také jako generální vikář arcibiskupů Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu a Františka kardinála hraběte ze Schönbornu, zároveň se stal poslancem zemského sněmu Českého království.

 

Antonín Hora pocházel z měšťanské rodiny ve Velvarech a na kněze byl vysvěcen již ve svých 23 letech. Působil nejprve jako kaplan v Brandýse nad Labem a následně působil v arcibiskupské konsistoři, u církevního soudu i v církevním školství jako ordinariátní komisař. Byl rovněž členem předsednictva společnosti pro obnovu metropolitního kostela.

Členem naší kapituly se stal v roce 1870 a o 20 let později by již jejím prelátem scholastikem, tj. druhým „služebně nejstarším“ kanovníkem. Dne 2.9.1891 byl zvolen děkanem kapituly a v roce 1898 se stal jejím proboštem.

Na dostavbu a vybavení naší katedrály postupně přispěl velmi štědrými finančními dary. Na samotnou dostavbu přispěl částkou 50 000,- Korun, na zřízení nového oltáře v kapli sv. Václava dokonce 100 000,- Korun a na zhotovení nových skříní pro svatovítský poklad 3 000,- Korun. Kromě toho daroval 10 000 zlatých pro konvikt v Příbrami. Podpořil však také kostel svatého Apolináře na Novém Městě Pražském, který již od 15. století patří právě k metropolitní kapitule, neboť tamní kapitula v důsledku husitských válek defacto zanikla a byla začleněna právě do kapituly metropolitní. Antonín Hora zaplatil pořízení stávajících novogotických varhan v tomto významném pražském chrámu.

Po smrti kardinála Schwarzenberga až do instalace jeho nástupce kardinála Schönborna vykonával Antonín Hora sám správu diecéze jako kapitulní vikář. Za výbornou správou arcidiecéze ho papež Lev XIII. jmenoval apoštolským protonotářem s titulem monsignore. Vyznamenán byl i císařem a králem Františkem Josefem I., když mu byl udělen Řád železné koruny, založený původně francouzským císařem Napoleonem I. v roce 1805. Od papeže obdržel také čestný kříž „pro Ecclesia et Pontifice.“

Na našeho probošta vzpomínáme v modlitbě a vyprošujeme mu, aby ho Pán odměnil za jeho věrnou a obětavou službu a přijal ho do svého království. Pomodlíme se za něj zvláště při mši svaté v naší katedrále neděli 17. listopadu v 10 hodin.

Text: Ing. Ondřej Stříteský, foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

  • Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Katedrálu od jejího dokončení v I. polovině 20. století obdivují zástupy návštěvníků nejen pro její celkovou monumentalitu, ale také pro velké množství hodnotných uměleckých děl i drobných a zajímavých stavebních a kamenosochařských detailů. Jak je vůbec možné, že se jich tolik po dlouhých staletích na tak exponovaném místě dochovalo?

  • V neděli rozezní katedrálu 12 pěveckých sborů

    V neděli rozezní katedrálu 12 pěveckých sborů

    Tuto neděli 10. listopadu bude v katedrále veselo. Kromě toho, že mši svatou v 10:00 bude celebrovat Mons. Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius, tak se jí zúčastní až 12 pěveckých sborů. Čtyři zazpívají při mši svaté i samostatně.

  • Vzpomínáme na výročí úmrtí probošta Jana Lebedy a kanovníka Bohumila Koláře

    Vzpomínáme na výročí úmrtí probošta Jana Lebedy a kanovníka Bohumila Koláře

    V úterý 5. listopadu vzpomínáme na dva naše kanovníky, které právě tento den Pán povolal. Uplyne 33 let od smrti probošta metropolitní kapituly Mons. Jana Lebedy, titulárního biskupa novenského a 9 let od smrti Mons. ThLic. Bohumila Koláře, na jehož působení v naší katedrále i v diecézi většina z nás ještě živě pamatuje.

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Ferdinand I. zachránil katedrálu a pořídil zvon Zikmund

    Ferdinand I. zachránil katedrálu a pořídil zvon Zikmund

    Velkému požáru Prahy v roce 1541, který devastujícím způsobem zasáhl i naši katedrálu, padly za oběť také všechny naše zvony. Jak uvedl očitý svědek této události, náš kanovník a známý kronikář Václav Hájek z Libočan, „…krov také na věži kostelní, kterýž byl šindelný, když se zapálil, velmi vzhůru hořel a oheň padal dolů na podlahy mezi zvony a odtud se všecky hranice, na kterýchž zvonové viseli, zapálily, a tak hořelo pomalu, až všecko dříví, kteréž vnitř bylo, shořelo a zvonové se všickni ztloukli a rozpustili a ty všecky hlavně uhle i zvonovina všechna slila se a zůstala na sklepě, tu v veliké věži nad kaplau páně Zajícovau, v kteréž jest hrob Zbyňka, arcibiskupa někdy pražského…“ Na nové zvony však katedrála nečekala ani deset let. Velkou zásluhu na tom má náš císař a král Ferdinand I., jehož 460. výročí úmrtí jsme si připomněli v letošním roce a který v našem chrámu nalezl také místo svého posledního odpočinku.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení