Antonín Hora pocházel z měšťanské rodiny ve Velvarech a na kněze byl vysvěcen již ve svých 23 letech. Působil nejprve jako kaplan v Brandýse nad Labem a následně působil v arcibiskupské konsistoři, u církevního soudu i v církevním školství jako ordinariátní komisař. Byl rovněž členem předsednictva společnosti pro obnovu metropolitního kostela.
Členem naší kapituly se stal v roce 1870 a o 20 let později by již jejím prelátem scholastikem, tj. druhým „služebně nejstarším“ kanovníkem. Dne 2.9.1891 byl zvolen děkanem kapituly a v roce 1898 se stal jejím proboštem.
Na dostavbu a vybavení naší katedrály postupně přispěl velmi štědrými finančními dary. Na samotnou dostavbu přispěl částkou 50 000,- Korun, na zřízení nového oltáře v kapli sv. Václava dokonce 100 000,- Korun a na zhotovení nových skříní pro svatovítský poklad 3 000,- Korun. Kromě toho daroval 10 000 zlatých pro konvikt v Příbrami. Podpořil však také kostel svatého Apolináře na Novém Městě Pražském, který již od 15. století patří právě k metropolitní kapitule, neboť tamní kapitula v důsledku husitských válek defacto zanikla a byla začleněna právě do kapituly metropolitní. Antonín Hora zaplatil pořízení stávajících novogotických varhan v tomto významném pražském chrámu.
Po smrti kardinála Schwarzenberga až do instalace jeho nástupce kardinála Schönborna vykonával Antonín Hora sám správu diecéze jako kapitulní vikář. Za výbornou správou arcidiecéze ho papež Lev XIII. jmenoval apoštolským protonotářem s titulem monsignore. Vyznamenán byl i císařem a králem Františkem Josefem I., když mu byl udělen Řád železné koruny, založený původně francouzským císařem Napoleonem I. v roce 1805. Od papeže obdržel také čestný kříž „pro Ecclesia et Pontifice.“
Na našeho probošta vzpomínáme v modlitbě a vyprošujeme mu, aby ho Pán odměnil za jeho věrnou a obětavou službu a přijal ho do svého království. Pomodlíme se za něj zvláště při mši svaté v naší katedrále neděli 17. listopadu v 10 hodin.
Text: Ing. Ondřej Stříteský, foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly