Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

Velký požár Prahy v roce 1541, vyplenění kalvinisty v roce 1619 a pruské bombardování v roce 1757 jsou tři největší pohromy, které tehdy nedostavěný kostel postihly. Zejména v důsledku ohně tak zanikla převážná část hořlavých prvků interiéru i jemných kamenosochařských detailů stavby. Zničeny tak byly bohužel úplně všechny středověké vitráže, zanikly původní oltáře, lavice, baldachýny a další mobiliář, kalvinistickému obrazoborectví neunikla ani díla světově proslulých renesančních malířů jako například oltářní obraz Lucase Cranacha. Dochovaly se nám však mimo jiné alespoň některé nástěnné malby nebo jejich torza, řada kamenných gotických náhrobků a minimálně čtyři dveřní křídla. Vnitřní dveře Staré sakristie, dveře do Staré klenotnice a na schodiště ve Staré sakristii návštěvník katedrály bohužel vidět nemůže, protože se nacházejí mimo veřejnosti přístupné prostory a jejich zpřístupnění není technicky reálné. Nejkrásnější a nejzajímavější z těchto dochovaných dveří však k vidění jsou a jedná se právě o dveře v severní stěně Svatováclavské kaple, vedoucí do chórového ochozu. Celý tento severní vstupní portál do kaple včetně dveřního křídla se dochoval prakticky neporušený v původní podobě.

 

Dochované středověké dveře

 

Masivní dveře jsou v celé ploše opatřené kovanými prvky a z jejich vnitřní strany pak jsou na plechovém pobití v celé ploše vyvedena drobná písmenka W, patrně odkazující na krále Vladislava Jagellonského, který nechal zhotovit výzdobu kaple nad střední římsou, kde jsou vyvedeny výjevy ze života svatého Václava od Mistra Litoměřického oltáře. Sám král Vladislav Jagellonský a jeho žena Anna z Foix jsou zde vyobrazeni na stěně nad oltářem kaple.  Písmeno W nalezneme i na lícové straně dveří spolu se znakem Českého království a přemyslovskou plamennou orlicí. Za pozornost pak stojí zejména velké klepadlo ve tvaru lví hlavy, umístěné na vnější straně těchto dveří.

 

Umučení svatého Václava na obrazu ve Svatováclavské kapli

 

V kapli se totiž nachází dva obrazy zavraždění sv. Václava ve Staré Boleslavi. Jeden je jako součást cyklu nástěnných maleb Mistra Litoměřického oltáře na východní stěně za světcovým hrobem, druhý renesanční obraz pak visí uvnitř kaple hned vlevo za tímto severním vstupem. Na obou obrazech se náš svatý kníže v okamžiku své smrti drží právě takového klepadla na dveřích kostela sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, u kterých byl svými vrahy dostižen. Dle legendy bylo toto klepadlo později převezeno do Prahy a umístěno právě na tyto dveře do Svatováclavské kaple.

 

Umučení svatého Václava v jagellonském nástěnném cyklu

 

Zda se jedná o autentické klepadlo, kterého se svatý Václav skutečně držel ve snaze ukrýt se před vrahy v kostele, již pochopitelně není možné spolehlivě doložit. Odborníci mu však vysoké stáří skutečně přisuzují. Dle některých odborných odhadů mohlo vzniknout nejpozději v 11. století, možná i dříve. Z toho důvodu neumíme pravdivost této legendy ani vyloučit.

 

Klepadlo, které údajně držel svatý Václav v okamžiku smrti

 

Pozorný návštěvník si všimne, že kaple svatého Václava má nádherné kované historické dveře dvoje. Ty druhé v její západní stěně vedou do příčné lodi a vypadají na první pohled stejně starobyle. Jsou dokladem skutečného mistrovství posledního stavitele naší katedrály Kamila Hilberta, který kapli včetně hrobu sv. Václava na začátku 20. století restauroval a tyto dveře byly zhotoveny v roce 1913 dle jeho návrhu. Obnoven a zrekonstruován byl celý tento silně poškozený a zazděný vstupní portál, po jehož obvodu byly zpět osazeny destičky z drahých kamenů. Kamil Hilbert odvedl natolik kvalitní práci, že laik od středověkého originálu prakticky nemá šanci odlišit.

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Katedrálu od jejího dokončení v I. polovině 20. století obdivují zástupy návštěvníků nejen pro její celkovou monumentalitu, ale také pro velké množství hodnotných uměleckých děl i drobných a zajímavých stavebních a kamenosochařských detailů. Jak je vůbec možné, že se jich tolik po dlouhých staletích na tak exponovaném místě dochovalo?

  • 200 let od narození probošta Antonína Hory

    200 let od narození probošta Antonína Hory

    Kulaté výročí 200 let od narození děkana a následně probošta naší metropolitní kapituly Mons. Antonína Hory si připomeneme v pátek 15. listopadu. Jedná se o významného kněze, který proslul mimo jiné jako štědrý donátor a v letech 1884 – 1891 působil také jako generální vikář arcibiskupů Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu a Františka kardinála hraběte ze Schönbornu, zároveň se stal poslancem zemského sněmu Českého království.

  • V neděli rozezní katedrálu 12 pěveckých sborů

    V neděli rozezní katedrálu 12 pěveckých sborů

    Tuto neděli 10. listopadu bude v katedrále veselo. Kromě toho, že mši svatou v 10:00 bude celebrovat Mons. Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius, tak se jí zúčastní až 12 pěveckých sborů. Čtyři zazpívají při mši svaté i samostatně.

  • Vzpomínáme na výročí úmrtí probošta Jana Lebedy a kanovníka Bohumila Koláře

    Vzpomínáme na výročí úmrtí probošta Jana Lebedy a kanovníka Bohumila Koláře

    V úterý 5. listopadu vzpomínáme na dva naše kanovníky, které právě tento den Pán povolal. Uplyne 33 let od smrti probošta metropolitní kapituly Mons. Jana Lebedy, titulárního biskupa novenského a 9 let od smrti Mons. ThLic. Bohumila Koláře, na jehož působení v naší katedrále i v diecézi většina z nás ještě živě pamatuje.

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Ferdinand I. zachránil katedrálu a pořídil zvon Zikmund

    Ferdinand I. zachránil katedrálu a pořídil zvon Zikmund

    Velkému požáru Prahy v roce 1541, který devastujícím způsobem zasáhl i naši katedrálu, padly za oběť také všechny naše zvony. Jak uvedl očitý svědek této události, náš kanovník a známý kronikář Václav Hájek z Libočan, „…krov také na věži kostelní, kterýž byl šindelný, když se zapálil, velmi vzhůru hořel a oheň padal dolů na podlahy mezi zvony a odtud se všecky hranice, na kterýchž zvonové viseli, zapálily, a tak hořelo pomalu, až všecko dříví, kteréž vnitř bylo, shořelo a zvonové se všickni ztloukli a rozpustili a ty všecky hlavně uhle i zvonovina všechna slila se a zůstala na sklepě, tu v veliké věži nad kaplau páně Zajícovau, v kteréž jest hrob Zbyňka, arcibiskupa někdy pražského…“ Na nové zvony však katedrála nečekala ani deset let. Velkou zásluhu na tom má náš císař a král Ferdinand I., jehož 460. výročí úmrtí jsme si připomněli v letošním roce a který v našem chrámu nalezl také místo svého posledního odpočinku.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení