Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

Biskup Malý je jednou z nejznámějších osobností české katolické církve. Rodilý Pražák proslul pro svůj statečný boj za lidská práva a svobodu v době socialistického režimu. Po vysvěcení na kněze v roce 1976 podepsal hned následující rok Chartu 77 a spoluzakládal Výbor na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Hned v roce 1979 byl pro své režimu nepohodlné činy zbaven státního souhlasu a vězněn. Mezi léty 1980-1989 pracoval v podřadných zaměstnáních mimo jiné jako topič nebo zeměměřičský figurant a do toho působil jako tajný kněz. V roce 1989 se stal prvním mluvčím Občanského fóra a moderoval velké demonstrace na Letné. Po revoluci byl v roce 1996 jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly a v roce 1997 vysvěcen na biskupa. Dodnes bojuje za lidská a politická práva pronásledovaných po celém světě. 

 

Otec probošt na svém místě v kapitulní štale (chórové lavici) katedrály

 

Funkce probošta kapituly vznikla při založení kapituly při chrámu svatého Víta na Pražském hradě v roce 971. Svatovítská kapitula je tedy o dva roky starší než pražské biskupství a zároveň nejstarší nepřetržitě fungující právnickou osobou v celé České republice. Probošty kapituly byli například sídelní pražští (arci)biskupové Tobiáš z Bechyně (žil ve 13. století) a Antonín Petr Příchovský z Příchovic (žil v 18. století) nebo spisovatelé Jiří Barthold Pontanus z Breitenberka (žil na přelomu 16. a 17. století) a Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi (žil v 17. století). Dnes stejně jako v minulosti je Metropolitní kapitula oporou českého katolicismu, za což si v době husitské revoluce vysloužila hrdý přídomek „Semper Fidelis“ – vždy věrná. 

Kapitulní zasedání se dějí pravidelně po celý rok. Kanovníci na nich řeší provozní věci spojené se správou kapitulního majetku, liturgického provozu v katedrále i péči o rozsáhlý umělecký a kulturní odkaz Metropolitní kapituly. Kapitula se spolu se Správou Pražského hradu podílí na provozu katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha, čile se stará o získaný majetek, jako třeba o Nové proboštství, jehož zdařilá rekonstrukce jí v tomto roce vysloužila prestižní cenu Operia Pragensia, dále o rozsáhlý zemědělský půdní fond a nemovitosti. V katedrále pořádá ve spolupráci s její dómskou farností každý den mše svaté, pravidelné nedělní kapitulní zpívané nešpory a o adventu rorátní mše svaté. V kulturní oblasti je její nejvýraznější akcí každoroční letní varhanní festival. 

Text: Jan Novák 

Fotografie: Radek Tichý, Člověk a víra

Aktuality & články

  • Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

  • V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    Poslední listopadový den, na který letos zároveň připadá konec liturgického roku, slavíme svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého Petra a jednoho z prvních Kristových učedníků, který také zemřel mučednickou smrtí na kříži. V naší katedrále je mu zasvěcena jedna z Parléřových kaplí, která přímo sousedí s kaplí svatého Václava. V ní také oslavíme ranní mši svatou v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Jedná se sice o kapli původně středověkou, její původní výzdoba se ale nedochovala a většina uměleckých děl v této kapli pochází až z 19. století.

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

  • Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla. 

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

  • Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Katedrálu od jejího dokončení v I. polovině 20. století obdivují zástupy návštěvníků nejen pro její celkovou monumentalitu, ale také pro velké množství hodnotných uměleckých děl i drobných a zajímavých stavebních a kamenosochařských detailů. Jak je vůbec možné, že se jich tolik po dlouhých staletích na tak exponovaném místě dochovalo?

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení