Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla. 

Výstavba nového gotického chrámu úzce souvisela s povýšením pražského biskupství na arcibiskusptví. V den položení základního kamene zároveň přebírá první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic insignii svého nového úřadu, tzv. pallium. Jedná se o pruh látky vkládaný arcibiskupům na ramena, který je utkaný z vlny získané z beránků chovaných v cisterciáckém klášteře Tre fontane jižně od Říma. Tam byl podle tradice popraven svatý apoštol Pavel.

Vznik pražského arcibiskupství byl opravdu významným milníkem v dějinách Českého království, které se tak vyvázalo ze závislosti na arcibiskupství v Mohuči. Na pražského arcibiskupa přešlo právo korunovat české krále a nároky na pražskou katedrálu jakožto metropolitní chrám významně vzrostly. Přesto se však uvažovalo o stavbě nového reprezentativního kostela již dříve. Dochovala se například listina krále Jana Lucemburského již z 23. října 1341, dle které král daroval katedrální kapitule výnosy ze všech stříbrných dolů v Čechách za účelem výstavby nového kostela a zřízení a výzdobu náhrobků sv. Víta a sv. Vojtěcha.

Základní kámen byl položen ještě za života Jana Lucemburského, slavnosti se ale účastnil i jeho syn a následník Karel, který je se založením a výstavbou současné gotické katedrály nejvíce spojován, a to plným právem. O výstavbu a výzdobu nového kostela se velmi zajímal, významným způsobem ji podporoval a v době jeho vlády se podařilo vystavět věnec kaplí, chórový ochoz, opěrný systém a podstatnou část chóru. V tomto úsilí však pochopitelně nebyl sám.

Stavebníkem kostela byla po celou dobu metropolitní kapitula, jejíž kanovníci stavbu řídili. Prvním ředitelem stavby se stal Bušek Linhartův, po něm následoval Mikuláš Holubec a od roku 1355 pak patrně nejvýznamnější z nich, Beneš Krabice z Weitmile. Po něm stavbu řídil kanovník Ondřej Kotlík a nakonec Václav z Radče. Pak již stavbu na delší čas přerušila husitská revoluce. Opukové busty těchto kanovníků nalezneme na vnitřním triforiu v chóru katedrály.

Prvním stavitelem katedrály se stal mistr Matyáš z Arrasu, v té době již starší a zkušený architekt, který do Prahy přišel z Avignonu. Jeho prvními úkoly bylo vypracovat plány pro první část stavby, založit a vybavit stavební huť a zajistit pracovní síly. Stavba se patrně naplno rozeběhla až v roce 1345. Matyáš z Arrasu vedl stavbu až do své smrti v roce 1352. Do té doby se mu podařilo vybudovat věnec kaplí a chórový ochoz s arkádami ve východní části chóru. Stěny kaplí se staly základem vnějšího opěrného systému, který začal budovat společně s vysokým chórem až jeho nástupce Petr Parléř.

 

První fáze výstavby katedrály

 

V první fázi výstavby vyrůstala nová gotická katedrála vedle románské baziliky, která zůstávala dlouhou dobu nedotčena. Také liturgický provoz se pravděpodobně do nové stavby přesunoval ze staré baziliky pozvolna. Kanovník Beneš Krabice z Weitmile nechal do nového kostela přemístit ostatky pražských biskupů, v kaplích nové katedrály byly vybudovány také náhrobky přemyslovských knížat a králů a postupně uložena jejich těla. S postupující výstavbou pak Petr Parléř započal s demolicí románské baziliky a kapitulního domu při její severní stěně, ze kterých se dodnes dochovala řada fragmentů. Nad hrobem svatého Václava pak Parléř vystavěl Svatováclavskou kapli, aniž by původní světcův hrob přemístil. Zakladatel pražské katedrály svatý Václav tak již bezmála 1100 let odpočívá na stále stejném místě. Stavba středověké části dómu skončila právě v úrovni západních stěn kaplí sv. Václava a sv. Zikmunda a rozestavěna byla Velká jižní věž.

 

Druhá fáze výstavby katedrály

 

Výstavbu následně zkomplikovaly a posléze zastavily husitské války. Díky mnoha dalším neštěstím a dějinným okolnostem se chrám definitivně podařilo dostavět a vysvětit až v roce 1929, 1000 let po smrti jeho zakladatele sv. Václava. O dalších etapách výstavby pražské katedrály se dočtete v následujících článcích, které pro Vás připravujeme.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

  • Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Katedrálu od jejího dokončení v I. polovině 20. století obdivují zástupy návštěvníků nejen pro její celkovou monumentalitu, ale také pro velké množství hodnotných uměleckých děl i drobných a zajímavých stavebních a kamenosochařských detailů. Jak je vůbec možné, že se jich tolik po dlouhých staletích na tak exponovaném místě dochovalo?

  • 200 let od narození probošta Antonína Hory

    200 let od narození probošta Antonína Hory

    Kulaté výročí 200 let od narození děkana a následně probošta naší metropolitní kapituly Mons. Antonína Hory si připomeneme v pátek 15. listopadu. Jedná se o významného kněze, který proslul mimo jiné jako štědrý donátor a v letech 1884 – 1891 působil také jako generální vikář arcibiskupů Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu a Františka kardinála hraběte ze Schönbornu, zároveň se stal poslancem zemského sněmu Českého království.

  • V neděli rozezní katedrálu 12 pěveckých sborů

    V neděli rozezní katedrálu 12 pěveckých sborů

    Tuto neděli 10. listopadu bude v katedrále veselo. Kromě toho, že mši svatou v 10:00 bude celebrovat Mons. Jude Thaddeus Okolo, apoštolský nuncius, tak se jí zúčastní až 12 pěveckých sborů. Čtyři zazpívají při mši svaté i samostatně.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení