Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

Zahajovací koncert brilantně přednesl varhaník baziliky sv. Klotildy v Paříži, zářivá osobnost varhanního umění, Olivier Penin. Koncert vyslechl mimo jiné také pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner a prezident republiky pan Petr Pavel. Oba udělili našemu letošnímu festivalu své záštity, čehož si velmi vážíme. Na dalších koncertech v podání Adama Viktory, Marie Pochopové a Štefana Iľaše si posluchači vychutnali zejména barevnou hudbu romantismu, zpestřenou ale i díly J. S. Bacha nebo naopak hudbou ryze současnou.

 

Zahajovací koncert si v první řadě zleva užili i děkan Metropolitní kapituly Ondřej Pávek, první dáma republiky Eva Pavlová, prezident republiky Petr Pavel, arcibiskup pražský Jan Graubner a probošt Metropolitní kapituly Václav Malý.

 

Komplikace se někdy nemůžou vyhnout žádné práci, a to ani umělecké. Bohužel interpret závěrečného koncertu nemohl ze zdravotních důvodů vystoupit a bylo tedy třeba hledat náhradu. Využili jsme tuto příležitost k tomu, aby se publiku vedle trumpetisty Stanislava Masaryka mohl představit i nový varhaník katedrály sv. Víta, Ondřej Valenta. Zcela zaplněný chrám odměnil jejich výkony (a věříme, že i celý ročník) dlouho trvajícím potleskem, za který jej interpreti oplatili přídavkem, při kterém využili i menší katedrální varhany – pojízdný pozitiv. Využití tohoto druhého nástroje bylo novinkou našeho festivalu.

 

Na festivalu se představil i nový varhaník svatovítského dómu Ondřej Valenta.

 

Během tří koncertů mohlo publikum nejen poslouchat, ale také díky přenosným obrazovkám i sledovat vystupující umělce. Mezi posluchači – a tudíž i „diváky“ – měl tento prostředek k vnímání dalšího rozměru zážitku pozitivní ohlas a pro další ročníky se tedy stane standardem.

 

Díky přímému přenosu na obrazovky v celé katedrále se mohli posluchači dívat interpretům doslova přes rameno.

 

Ročník 2024 Svatovítských varhanních večerů přilákal přes 2500 posluchačů. Děkujeme všem, kteří festival připravovali, účinkovali nebo jen přišli a samozřejmě i našim partnerům. Na přípravách dalšího ročníku se již pracuje a červencové úterky tak budou zase v naší nádherné katedrále patřit hudbě. Tentokrát bude hlavním tématem dvojice velikánů, jejichž výročí si v roce 2025 budeme připomínat – Bach a Händel. Již teď srdečně zveme ke společným hudebním a duchovním zážitkům!

Text: Ondřej Valenta, Jan Novák 

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    Poslední listopadový den, na který letos zároveň připadá konec liturgického roku, slavíme svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého Petra a jednoho z prvních Kristových učedníků, který také zemřel mučednickou smrtí na kříži. V naší katedrále je mu zasvěcena jedna z Parléřových kaplí, která přímo sousedí s kaplí svatého Václava. V ní také oslavíme ranní mši svatou v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Jedná se sice o kapli původně středověkou, její původní výzdoba se ale nedochovala a většina uměleckých děl v této kapli pochází až z 19. století.

  • Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

  • Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla. 

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

  • Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

    Katedrálu od jejího dokončení v I. polovině 20. století obdivují zástupy návštěvníků nejen pro její celkovou monumentalitu, ale také pro velké množství hodnotných uměleckých děl i drobných a zajímavých stavebních a kamenosochařských detailů. Jak je vůbec možné, že se jich tolik po dlouhých staletích na tak exponovaném místě dochovalo?

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení