Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

O celosvětovém významu naší katedrály svědčí také četné odkazy ve Věčném městě, kdysi srdci někdejšího mocného římského impéria a posléze sídelním městě papeže, Kristova náměstka na Zemi a nástupce svatého apoštola Petra. Samotná stavba pražské katedrály, její světci a další osobnosti s ní spojené zanechali na nejvýznamnějších místech Říma mnohé zajímavé stopy, o kterých jsme pro vás připravili další seriál článků.

Že je naše katedrála největším chrámem v českých zemích, je všeobecně známá skutečnost. Ovšem ani v celosvětovém měřítku nezůstává příliš pozadu. Svědčí o tom samotná bazilika svatého Petra na Vatikánském pahorku, zbudovaná již ve 4. století císařem Konstantinem I. Velikým nad hrobem svatého Petra. Po velké přestavbě v 16. a 17. století, vedené mnoha významnými architekty v čele s Michelangelem Buonarrotim, Domenico Fontanou, Gian Lorenzo Berninim a Francesco Borrominim se z této baziliky stal ve své době největší kostel na světě. Ikonická Michelangelova kupole, vyznačující místo hrobu svatého Petra, patří již 400 let neodmyslitelně k panoramatu Říma a stala se vedle papežské tiáry a Petrových klíčů jedním z nejznámějších symbolů Svatého stolce. Pro svou velikost, bohatou výzdobu a těsné sousedství s Apoštolským palácem je často považovaná za hlavní kostel města Říma, ačkoliv římskou katedrálou je ve skutečnosti o něco menší Lateránská bazilika.

 

Červený půdorys naší katedrály načrtnutý přes černý půdorys baziliky svatého Petra

 

Odkazy na naši katedrálu a osobnosti s ní spojené nalezneme v této římské bazilice nejméně tři. Nejprve se podíváme na nádhernou mramorovou podlahu vykládanou mozaikami v hlavní lodi. Mezi barevnými geometrickými útvary, deskami z červeného porfyru a obřími erby papežů zde nalezneme také mosazným písmem vypsané názvy 26 největších světových katedrál, jejichž délka je mosaznými hvězdičkami vyznačena v měřítku v podlaze baziliky a je měřena vždy od závěru jejího chóru. Je však nutno dodat, že tento seznam je poplatný době svého vzniku. Nepočítal například s výstavbou ještě mnohem větší baziliky Panny Marie Královny míru v africkém Yamoussoukru, která byla vybudována až v 80. letech 20. století a svojí velikostí předčila samotnou baziliku svatého Petra.

 

Mosazný nápis

Deska s mosazným označením katedrály sv. Víta

 

Seznam největších světových katedrál vepsaný v bazilice svatého Petra řadí pražskou katedrálu s délkou 124 metrů již na 13. místo, a to hned za pařížskou katedrálu Notre Dame. Naše katedrála tak svojí velikostí co do délky předčí i tak významné světové chrámy jako je Lateránská bazilika (121 m), Westminsterská katedrála v Londýně (110 m), katedrála v Toledu (122 m), chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli (109 m) nebo katedrála sv. Patrika v New Yorku (101 m). V bohatě zdobené podlaze baziliky svatého Petra si tak zhruba v polovině délky hlavní lodi v desce z červeného mramoru můžeme přečíst nápis „ECCLESIA CATHEDRALIS S. VITI PRAGAE – M. 124“

Přes tuto skutečnost však naše katedrála nemůže s římskou bazilikou svatého Petra vůbec soupeřit. Jen na šířku by se do této baziliky vešla třikrát, klenby hlavní lodi a vysokého chóru dosahuje sotva do výšky dvou třetin výšky bohatě zdobených kleneb svatopetrské baziliky. Nesrovnatelné proporce obou chrámů můžete porovnat na obrázku, kde je červeně vyznačený půdorys pražské katedrály v měřítku zakreslen do půdorysu římské baziliky svatého Petra.

Text, foto a výkres: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

    Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

     „Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.

  • Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.

  • Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Předvánoční snění jsme vám před pár dny přetrhli prvním dílem dvoudílného miniseriálu o vyplenění katedrály v roce 1619. Při tomto výbuchu lidové zlosti bylo zničeno mnohé z původního středověkého a raně novověkého mobiliáře katedrály, tedy alespoň to, co přežilo husitské bouře. Z toho, co zbylo se ve velké většině nedochovalo vůbec nic, ale spolu s fragmenty jedné z památek vás můžeme vzít na poutavou cestu kunsthistorií. 

  • Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

    Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

    Stejně jako jiné kostely má i naše katedrála svůj betlém, který představuje scénu Narození Páně, pastýře a mudrce z Východu, kteří se přicházejí poklonit narozenému děťátku, ve kterém poznali slíbeného Spasitele. Jedná se o velmi starobylou tradici. První takovou scénu dle evangelia svatého Lukáše měl ve formě živého betlému se souhlasem tehdejšího papeže Honoria III. sestavit v roce 1223 svatý František z Assisi v italském městečku Greccio. S betlémy se v našich chrámech tak setkáváme již více než 800 let.

  • Zahájení jubilejního roku 2025 v katedrále svatého Víta

    Zahájení jubilejního roku 2025 v katedrále svatého Víta

    Svatovítský dóm má jakožto nejdůležitější chrám v zemi a i zemské poutní místo pár privilejí. Jednou z nich je i to, že se v něm často zahajují důležité církevní pastorační iniciativy, jakou je i Jubilejní rok 2025 s podtitulem Poutníci naděje. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení