V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

Každý rok se setkávají kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi o slavnosti hlavního patrona české země svatého Václava, která připadá na 28. září. Pro tento den je z naší katedrály na místo mučednické smrti v doprovodu představitelů obou kapitul a vojáků Hradní stráže vypravena některá ze světcových relikvií ke zbožné úctě poutníků. Tento pátek se však zástupci těchto kapitul setkají v naší katedrále při příležitosti kulatého výročí úmrtí dalšího přemyslovského knížete, který Prahu a Starou Boleslav spojuje.

Při mši svaté v 18:00, kterou bude u hlavního oltáře katedrály celebrovat v pátek 10. ledna kanovník a světící biskup pražský Mons. Zdenek Wasserbauer, budeme pamatovat na knížete Břetislava I., který zemřel přesně před 970 lety dne 10. ledna 1055 v Chrudimi. Jeho hrob pak nalezneme v císařské kapli naší katedrály za hlavním oltářem při její severní stěně. Opukový náhrobek, na kterém je umístěna socha ležícího knížete v kompletní zbroji, je dílem parléřovské huti. Kníže Břetislav je zde vyobrazen netradičně s hlavou zcela zakrytou rytířskou přilbou, socha tak vůbec nezobrazuje jeho tvář.

Tento kníže se významně zapsal do dějin obou našich poutních míst. Byl to on, kdo do Prahy přivezl ostatky druhého pražského biskupa svatého Vojtěcha, který patří mezi naše hlavní zemské patrony, vedle svatého Víta a Václava je i jemu zasvěcena naše katedrála a pražský arcibiskupský stolec je také nazýván jako svatovojtěšský. Hrob svatého Vojtěcha byl zřízen buď v samostatné kapli nebo v jedné z přistavěných apsid k tehdejší rotundě svatého Víta na Pražském hradě, která již v té době plnila funkci pražského katedrálního kostela, dnes symbolické místo hrobu nalezneme uprostřed hlavní lodi a světcovy ostatky jsou uloženy v oltáři ve Staré arcibiskupské kapli v chórovém ochozu katedrály. Lebka svatého Vojtěcha je pak uložena v samostatném relikviáři, který je součástí chrámového pokladu. Vyzvednutí světcových ostatků v Hnězdně však předcházelo válečné tažení českého knížete. Ten v roce 1039 tuto polskou metropoli dobyl a vyloupil její arcibiskupskou katedrálu. Z ní převezl do pražské katedrály spolu s ostatky svatého Vojtěcha i ostatky svatého Radima, Vojtěchova bratra a prvního arcibiskupa v Hnězdně a dále ostatky svatých Pěti bratří. Polský kníže Kazimír I. Obnovitel po tomto vyplenění Hnězdna přenesl své sídlo do Krakova, který se stal novým centrem polského státu.

S těmito událostmi však souvisí i vznik druhé nejstarší kapituly na českém území, a to právě kolegiátní kapituly ve Staré Boleslavi. Její zřízení a založení baziliky svatého Václava nad místem mučednické smrti našeho hlavního zemského patrona totiž provedl po roce 1039 právě kníže Břetislav I. jako akt pokání, které mu uložil papež Benedikt IX. za vydrancování Hnězdna. Staroboleslavská kapitula od počátku své existence až do dnešních dní pečuje o místo mučednické smrti svatého Václava a šíří úctu k němu.

Mnoho duchovních pak získalo kanonikáty v obou kapitulách a úřad staroboleslavského probošta býval spojován s kanonikátem právě v pražské metropolitní kapitule. Příkladem takového kněze je slavný český kronikář Václav Hájek z Libočan, který byl proboštem kapituly ve Staré Boleslavi od roku 1544 a tři roky před tím byl očitým svědkem velkého požáru naší katedrály, jehož průběh podrobně popsal. Jeho portrét jakožto pražského kanovníka nalezneme na klenbě sálu v přízemí kapitulního děkanství v sousedství katedrály. Sám hlavní celebrant páteční mše svaté, biskup Zdenek Wasserbauer, který je nyní členem naší kapituly, působil v minulosti také jako čestný kanovník ve Staré Boleslavi. V tomto směru spojoval Prahu a Starou Boleslav také biskup a náš někdejší probošt Jan Lebeda.

Na našeho knížete pamatujeme v modlitbě a prosíme Pána, aby ho přijal do svého království.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly

Aktuality & články

  • Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

    Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

     „Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.

  • Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    O celosvětovém významu naší katedrály svědčí také četné odkazy ve Věčném městě, kdysi srdci někdejšího mocného římského impéria a posléze sídelním městě papeže, Kristova náměstka na Zemi a nástupce svatého apoštola Petra. Samotná stavba pražské katedrály, její světci a další osobnosti s ní spojené zanechali na nejvýznamnějších místech Říma mnohé zajímavé stopy, o kterých jsme pro vás připravili další seriál článků.

  • Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Předvánoční snění jsme vám před pár dny přetrhli prvním dílem dvoudílného miniseriálu o vyplenění katedrály v roce 1619. Při tomto výbuchu lidové zlosti bylo zničeno mnohé z původního středověkého a raně novověkého mobiliáře katedrály, tedy alespoň to, co přežilo husitské bouře. Z toho, co zbylo se ve velké většině nedochovalo vůbec nic, ale spolu s fragmenty jedné z památek vás můžeme vzít na poutavou cestu kunsthistorií. 

  • Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

    Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

    Stejně jako jiné kostely má i naše katedrála svůj betlém, který představuje scénu Narození Páně, pastýře a mudrce z Východu, kteří se přicházejí poklonit narozenému děťátku, ve kterém poznali slíbeného Spasitele. Jedná se o velmi starobylou tradici. První takovou scénu dle evangelia svatého Lukáše měl ve formě živého betlému se souhlasem tehdejšího papeže Honoria III. sestavit v roce 1223 svatý František z Assisi v italském městečku Greccio. S betlémy se v našich chrámech tak setkáváme již více než 800 let.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení