100 let od narození ThDr. Antonína Lišky

100 let od narození ThDr. Antonína Lišky

V úterý 17. září pamatujeme na dalšího našeho kanovníka, od jehož narození tento den uplyne přesně 100 let, ThDr. Antonína Lišku, CSsR.

V pražské metropolitní kapitule však působil poměrně krátce. Jejím členem se stal v roce 1987 a o rok později přijal z rukou J. Em. Františka kardinála Tomáška biskupské svěcení. V roce 1991 se stal na několik týdnů druhým generálním vikářem, následně po rezignaci kardinála Tomáška na úřad pražského arcibiskupa v březnu téhož roku působil krátce jako administrátor pražské arcidiecéze a následně opět jako generální vikář. Již v srpnu 1991 však byl jmenován biskupem českobudějovické diecéze, tím jeho působení v pražské arcidiecézi i metropolitní kapitule skončilo. Nového úřadu se ujal 9. listopadu. Diecézi vedl následujících 11 let až do 25.9.2002, kdy rezignoval. Poslední dva roky v úřadu českobudějovického biskupa mu s řízením diecéze pomáhal další z našich kanovníků, biskup-koadjutor Jiří Paďour OFMCap., který ho po rezignaci v čele diecéze nahradil. O rok později Antonín Liška v Českých Budějovicích umírá a místo posledního odpočinku nalezl na hřbitově sv. Otýlie.

Předchozí kněžské působení Antonína Lišky bylo poznamenané zejména komunistickou perzekucí církve. Členem řádu redemptoristů se stal v roce 1944, v dubnu 1950 pak byl s ostatními řeholníky internován a následně strávil 40 měsíců nucených prací v pomocných technických praporech.   Na kněze byl vysvěcen tajně 22.9.1951 biskupem Kajetánem Matouškem. Následně pracoval v zemědělství a v dělnických profesích. Kněžskou službu mohl začít veřejně vykonávat až v roce 1971.

Na našeho zesnulého kanovníka pamatujeme zvláště nyní v den jeho nedožitých 100. narozenin a vzpomeneme na něj také při nedělní mši svaté v 10:00.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Knihovna pražské metropolitní kapituly, Biskupství českobudějovické

Aktuality & články

  • Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

  • V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    Poslední listopadový den, na který letos zároveň připadá konec liturgického roku, slavíme svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého Petra a jednoho z prvních Kristových učedníků, který také zemřel mučednickou smrtí na kříži. V naší katedrále je mu zasvěcena jedna z Parléřových kaplí, která přímo sousedí s kaplí svatého Václava. V ní také oslavíme ranní mši svatou v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Jedná se sice o kapli původně středověkou, její původní výzdoba se ale nedochovala a většina uměleckých děl v této kapli pochází až z 19. století.

  • Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

    V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla! 

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

    Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

  • Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

    Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla. 

  • Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

    Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení