Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

„Hospodine, Ty vládneš nade vším. Tvá je, Hospodine, velikost a moc, nádhera, lesk i vznešenost, neboť Tobě patří všechno na nebi i na zemi.“

Žalm, který zpíváme o slavnosti našeho svatého knížete a mučedníka Václava, oslavuje Hospodina jako nejvyššího vládce a krále, který je svrchovaně povýšený nade vším a od kterého pochází všechno bohatství a velebnost. Zdá se, jako by snad mohl být inspirací pro Petra Parléře, který nad hrobem našeho svatého knížete v pražské katedrále ke cti a slávě Boží vystavěl kapli natolik nádhernou a vznešenou, až poutníky zrak přechází.

Centrální část výjevu nad oltářem

 

K její výzdobě použil ty nejušlechtilejší kameny, pro které velmi pravděpodobně nalezl inspiraci v Písmu svatém, a to ve Zjevení Janově, kde svatý Jan popisuje vidění nebeského Jeruzaléma:

„Ve vytržení ducha mě vyvedl na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha, zářící Boží slávou; jeho jas jako nejdražší drahokam a jako průzračný křišťál. Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ. A hradby města byly postaveny na dvanácti základních kamenech a na nich bylo dvanáct jmen dvanácti apoštolů Beránkových… Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál. Základy hradeb toho města jsou samý drahokam: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd, pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint a dvanáctý ametyst. A dvanáct bran je z dvanácti perel, každá z jediné perly. A náměstí toho města je z ryzího zlata jako z průzračného křišťálu. Avšak chrám jsem v něm nespatřil: Jeho chrámem je Pán Bůh všemohoucí a Beránek. To město nepotřebuje ani slunce ani měsíc, aby mělo světlo: září nad ním sláva Boží a jeho světlem je Beránek.“

 

Bičování Krista

 

Po obvodu kaple svatého Václava v její dolní části totiž nalezneme mnoho odkazů právě na výše uvedený úryvek ze Zjevení Janova. Výzdoba této části kaple má svůj původ už ve 14. století. Všechny čtyři obvodové stěny kaple jsou rozděleny na tři díly, jsou orientované na každou světovou stranu jako brány nebeského Jeruzaléma a na těchto branách jsou namalovány postavy andělů. Stěny jsou dále vyzdobeny leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty a jedná se o tytéž kameny, které jsou uvedeny ve Zjevení Janově: červené kameny jsou jaspisy, fialové ametysty a nejvzácnější zelené jsou chrysoprasy. Jedná se o odrůdy křemene a chalcedonu.

 

Kristova smrt na kříži

 

Mezi výzdobou stěn ze zlata a drahých kamenů je pak ve formě nástěnných maleb zobrazen i sám Boží Beránek, náš Pán Ježíš Kristus, který je chrámem a světlem svatého města, jak ho popisuje uvedený úryvek z Písma svatého. Nástěnné malby přinášejí celý pašijový cyklus, který začíná na severní stěně. Zatčení Krista v Getsemanské zahradě, Kristus před Pontiem Pilátem, Kristus přivázaný ke kůlu a bičován, ukřižování Krista, Kristus uložen do hrobu a oplakávaný Pannou Marií, Marií Magdalenou a Marií Kleofášovou. Následuje Kristovo vzkříšení a nanebevstoupení. Poslední malba na západní stěně v sousedství dveří do korunní komory zobrazuje seslání Ducha svatého.

 

Ukládání Krista do hrobu

 

Malby mají sice středověký původ, ale na rozdíl od inkrustací z drahých kamenů se nedochovaly ve své původní podobě a byly později opravovány, doplňovány a přemalovávány, nejvíce pak na začátku 17. století, kdy celou kapli opravoval pražský malíř Daniel Alexius z Květné. Velmi působivé jsou však průniky nástěnných maleb a kamenných inkrustací. Například nad scénou Pilátova soudu, která je provedena v olejových barvách, je z jaspisů a chrysoprasů vyhotoven baldachýn nad Kristem i nad Pilátem a sám Poncius Pilát, namalovaný olejovými barvami, sedí na trůnu vyhotoveném z inkrustovaných jaspisů a ametystů. Podobnou kombinaci uměleckých technologií nalezneme na scéně bičování Krista. Kůl, ke kterému je Pán Ježíš přivázán, je vyhotoven opět ve formě inkrustovaných ametystů a jaspisů, postava Ježíše je pak namalovaná olejovými barvami na zlaceném pozadí.

 

Zmrtvýchvstání Páně

 

Scéna ukřižování Pána Ježíše Krista se na východní stěně kaple nachází dvakrát. Za hrobem svatého Václava samostatně a nad oltářem pak jako součást kalvárie, kde pod křížem stojí Panna Maria a svatý Jan. Za nimi pak klečí císař a král Karel IV. a jedna z jeho manželek; některé prameny hovoří o Blance z Valois a jiné o Elišce Pomořanské.

 

Nanebevstoupení Páně

 

Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je nejucelenějším a umělecky nejcennějším souborem uměleckých děl v katedrále, který zobrazuje události Svatého týdne a následně Velikonoční doby.

 

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Vzácná relikvie Poslední večeře Páně v naší katedrále

    Vzácná relikvie Poslední večeře Páně v naší katedrále

    Nejvýznamnější evropské katedrály uchovávají ve svých pokladech vzácné a unikátní relikvie, které jsou přímo spojené s utrpením našeho Pána Ježíše Krista. Získávali je pro ně jako ty nejcennější dary zbožní panovníci evropských států; císařové, králové i vládci menších knížectví. Různé větší i menší části Kristova kříže, ať už se jedná o relikvie získané matkou římského císaře Konstantina svatou Helenou v Jeruzalémě, nebo o takzvané relikvie přikládané, nalezneme v řadě chrámů. I naše katedrála uchovává jako ten nejcennější relikviář vůbec vzácný korunovační kříž, ve kterém jsou části Kristova kříže a dalších nástrojů Kristova umučení vložené a český král při své korunovaci tento kříž uctíval.

  • O Květné neděli bude znít v katedrále hymnus ze 6. století

    O Květné neděli bude znít v katedrále hymnus ze 6. století

    „Hle, jak až k srdci proniká zbraň bezcitná a strašlivá! Z boku se řine s vodou krev a od hříchu nás omývá.“

    Květnou nedělí vstoupíme do Svatého týdne, kterým vrcholí celý liturgický rok a kdy budeme slavit vrcholné události z dějin spásy. Památka Poslední večeře Páně zpřítomňuje ustanovení eucharistie, kdy náš Pán Ježíš Kristus večer před svou smrtí na kříži vzal do rukou chléb a kalich vína a řekl svým učedníkům „toto je moje tělo, které se za vás vydává“ a „toto je má krev, která se za vás prolévá,“ „toto je smlouva nová a věčná“ a „to konejte na mou památku.“ Kristovo zatčení, odsouzení a následnou vykupitelskou smrt na kříži připomíná památka Umučení Páně, slavená na Velký pátek a následně v sobotu v noci budeme slavit vigilii Zmrtvýchvstání Páně, Kristovo slavné vzkříšení a vítězství nad smrtí.

  • Kopie obtisku Krista na roušce svaté Veroniky je i v katedrále

    Kopie obtisku Krista na roušce svaté Veroniky je i v katedrále

    Mnoho vzácných relikvií, které jsou součástí Svatovítského pokladu je dnes již mírně pozapomenuto, a přesto to byly ty nejvzácnější části tohoto cenného souboru. V postní době se však nabízí upřít pozornost na dílo, které přímo připomíná utrpení Ježíše Krista při stoupání na Golgotu, kde za nás zemřel a po třech dnech vstal z mrtvých.

  • Kulaté výročí narození kanovníka Antona Geberta

    Kulaté výročí narození kanovníka Antona Geberta

    V dubnu si připomínáme také 140. výročí narození našeho kanovníka Antona Geberta, perzekvovaného kněze a jednu z obětí nacistického režimu z řad členů naší metropolitní kapituly. Nacistickými koncentračními tábory prošla značná část našich kanovníků. Vězněni byli Otto Lev Stanovský a Otakar Švec a kruté zacházení nacistů nepřežil Antonín Bořek-Dohalský a právě Anton Gebert, přestože tento kanovník byl německé národnosti a na začátku okupace českých zemích nepatřil k odboji ani k otevřeným odpůrcům Třetí říše.

  • Velikonoce na Pražském hradě 2025

    Velikonoce na Pražském hradě 2025

    Jako každý i tento rok bude katedrála centrem velikonočních obřadů v arcidiecézi. Proběhnou v ní všechny obřady i mše svaté Svatého týdne a navíc i Missa Chrismatis, která se odehrává pouze tam. Velikonoce na Pražském hradě neznamenají jen velkolepé pontifikální obřady ve svatovítském dómu, byť ty samozřejmě lákají nejvíce. Pro některé věřící a hledající může být chvíle tichého rozjímání v Getsemanské zahradě kostela Všech svatých tím pravým uvedením do velikonočních tajemství.  

  • Výročí 107 let úmrtí kanovníka Františka Xavera Brusáka

    Výročí 107 let úmrtí kanovníka Františka Xavera Brusáka

    Dne 5. dubna pamatujeme na našeho kanovníka a později děkana naší metropolitní kapituly, světícího biskupa pražského a generálního vikáře pražské arcidiecéze Msgre. Františka Xavera Brusáka. Od jeho smrti uplyne 107 let. Na kněze byl vysvěcen již v roce 1868, poté působil nějaký čas v duchovní správě jako kaplan v Příbrami i v Praze. Od roku 1884 působil nejprve jako spirituál a následně jako rektor pražského kněžského semináře, kde byl ustanoven až do svého zvolení kanovníkem naší kapituly v roce 1890. Postupně se stal kanovníkem kazatelem a děkanem u sv. Apolináře, kanovníkem seniorem, kantorem a nakonec děkanem metropolitní kapituly. Na biskupa byl vysvěcen 17.5.1908.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení