Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

Na východní stěnu Staré sakristie v nejstarší části naší katedrály navazuje kaple svaté Anny, založená ještě prvním stavitelem chrámu Matyášem z Arrasu. O kapli jsme již přinesli obsáhlý článek v našem cyklu Putování po katedrále. Nyní se budeme soustředit na opravdu pozoruhodný a starobylý obraz Matky Boží nesoucí narozeného Pána Ježíše. Kromě úctyhodného stáří a mimořádně kvalitního zpracování je zvláštní tím, že se jedná defacto o nezaměnitelnou součást naší katedrály. Obraz byl totiž s největší pravděpodobností vyhotoven nákladem jednoho z kanovníků naší metropolitní kapituly, který byl sám na tomto obraze namalován klečící v modlitbě před impozantním zjevením madony.

Kanovník je oblečen do chórového oděvu v zimní variantě, tj. s kožešinovou mozzettou přes ramena, Panna Maria pak do jednoduše řaseného modrého pláště, korunována dvěma anděly zlatou královskou korunou, stojící na zlatém půlměsíci, zašlapávající hada symbolizujícího ďábla, obklopená mandorlou. Impozantní výraz celého obrazu podtrhuje jeho zlaté pozadí. Pozoruhodná je rovněž ústřední postava samotného Ježíška, který drží v ruce stejně jako jeho matka jablíčko symbolizující ovoce vykoupení. Tělo Ježíška je zobrazeno, jako by již bylo pokryto ranami z bičování a utrpení, předcházejícího jeho vykupitelské smrti na kříži. Obraz pochází z doby kolem roku 1600, ale byl pravděpodobně zhotoven jako historizující replika na základě ještě mnohem staršího obrazu z poloviny 15. století.

 

Obraz Matky Boží v kapli sv. Anny

 

Další pozoruhodné ztvárnění Bohorodičky nalezneme přímo v centrální nice retáblu hlavního oltáře v chóru katedrály. Její socha tam však byla umístěna druhotně po dokončení restaurátorských prací v minulém desetiletí a je podstatně starší než oltář samotný. Dříve stála na kamenné konzole v chórovém ochozu poblíž hrobu svatého Jana Nepomuckého.

 

Socha Panny Marie v nice retáblu hlavního oltáře

 

Současný novogotický oltář nahradil jeho předchozí řešení s monumentálním barokním retáblem, který můžeme vidět v největší podrobnosti na obraze poslední české královské korunovace. Ta se v naší katedrále odehrála v roce 1836 a korunu svatého Václava přijal z rukou arcibiskupa Ondřeje Ankwicze král Ferdinand V. Během puristických zásahů do interiéru katedrály v 19. století byly její barokní úpravy často odstraňovány nebo alespoň umisťovány do pozadí. První architekt obnovy a dostavby chrámu Josef Ondřej Kranner tak rozpracoval návrh nového hlavního oltáře, který byl koncipován v přísném slohu gotickém. Vzniklo více variant, upravených Krannerovým nástupcem Josefem Mockerem. Ten také nakonec dílo realizoval. Původním záměrem Krannera i Mockera však bylo umístit do niky uprostřed jeho retáblu velký kříž a kaplička nad ním, která je přístupná po dvouramenném schodišti, byla určena pro vystavování monstrance s Nejsvětější svátostí. S tím počítají dochované kresby obou architektů. Kříž však byl později umístěn právě do kapličky na vrcholu oltářního retáblu a dolní nika byla uzavřena deskou potaženou červeným suknem s erbem metropolitní kapituly. Ta byla během posledních restaurátorských prací odstraněna a od té doby je v nice umístěna socha Panny Marie s Ježíškem, která je dílem českého mistra z první poloviny 16. století a jedná se pozdně gotickou polychromovanou dřevořezbu. Umístění madony do středu hlavního oltáře katedrály připomíná celé její zasvěcení, které je dle nápisu z roku 1396, vtesaného do gotické pamětní desky umístěné na pilíři věže vedle jižní portálové předsíně Zlaté brány „Navštívení Panny Marie a svatých Václava, Víta, Vojtěcha, Zikmunda a jiných patronů českých.“

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    Novou výstavu v Mladotově domě, kterou zahájila v neděli 26. ledna slavnostní vernisáž, doprovodí i bohatý program. Až do derniéry výstavy vás tedy můžeme s radostí pozvat na přednášky, představení knihy i diskusi, která výstavu v neděli 9. února zakončí.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Josef kardinál Beran nebyl prvním pražským arcibiskupem, který musel opustit Prahu a odebral se do samotného srdce církve. Již ve středověku se Řím stal azylovým městem pro 3. arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna, který v Čechách rovněž upadl v nemilost u státní moci. Jeho spory s králem Václavem IV. vyústily v mučednickou smrt jeho generálního vikáře Jana z Pomuku, který se na začátku 18. století po svém svatořečení stal jedním z našich hlavních zemských patronů.

  • Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

    Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

    U příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi bude v Mladotově domě na Pražském hradě otevřena výstava Příběh českých svitků. Slavnostní vernisáž se uskuteční v neděli 26. ledna 2025 od 16:00. Veřejnosti bude výstava přístupná od 27. ledna do 9. února 2025 každý den v časech 9:00–16:00. V průběhu konání výstavy se uskuteční několik zvláštních přednášek a besed, o kterých budeme zájemce o účast informovat. 

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

    V prosinci roku 1993 se kanovníci naší metropolitní kapituly jednomyslně usnesli na iniciaci výzkumu týkajícího se osobního duchovního profilu a činnosti Josefa kardinála Berana, 33. arcibiskupa pražského, činorodého Kristova kněze a pastýře Jeho lidu, proslulého pevným charakterem, mimořádnou statečností, laskavostí a obětavostí. Tento výzkum byl nezbytným předpokladem, aby jednou mohl být prohlášen za svatého. Metropolitní kapitula tak požádala pražského arcibiskupa, aby zprostředkoval potřebný souhlas Kongregace pro záležitosti svatých v Římě. V následujících letech byl zahájen dlouholetý proces, který kontinuálně probíhá do dnešních dní. I během samotném beatifikačním procesu se životem a dílem Josefa kardinála Berana zabývalo několik našich kanovníků, zejména pak jako postulátor blahořečení prof. ThDr. Jan Matějka, Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík nebo ThDr. Jiří Svoboda, JC.D. V roce 2018 pak Služebník Boží Josef kardinál Beran nalezl místo svého posledního odpočinku v naší katedrále v kapli Bartoňů z Dobenína v severní boční lodi, kam bylo jeho tělo přeneseno z místa jeho původního hrobu v bazilice svatého Petra v Římě. Osobnost Josefa kardinála Berana proto naši katedrálu a diecézi také významným způsobem propojuje s Věčným městem a přinášíme Vám o něm IV. díl našeho seriálu.

  • Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

    Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

    Časové uspořádání liturgického roku, jeho svátků a období je v mnoha ohledech inspirováno Písmem svatým. V něm se velmi často setkáváme se čtyřicetidenními nebo dokonce čtyřicetiletými obdobími. V První knize Mojžíšově čteme o potopě světa, kterou způsobil déšť trvající čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Čtyřicet let putoval Izrael pouští a čtyřicet dní byl Mojžíš na hoře Sinaji. David a Šalamoun vládli čtyřicet let a čtyřicet dní a čtyřicet nocí putoval prorok Eliáš k hoře Chorebu. Město Ninive mělo čtyřicet dní, aby konalo pokání a konečně náš Pán Ježíš Kristus se čtyřicet dní postil na poušti. Po svém slavném vzkříšení se zjevoval apoštolům, než po čtyřiceti dnech vstoupil do nebe. V liturgickém roce pak prožíváme postní dobu trvající čtyřicet dní a v latinském jazyce se toto období také nazývá „Tempus Quadragesimae.“ Po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně pak dalších čtyřicet dní oslavujeme tuto největší událost v dějinách spásy, abychom posléze oslavili Kristovo nanebevstoupení.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

    V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se věnovali zejména odkazům na naši katedrálu a její světce v bazilice svatého Petra. V tomto článku půjdeme tentokrát po stopách svatého Jana Nepomuckého, který se v Římě objevuje nejméně na dvou velmi významných místech.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení