Kanovník Metropolitní kapituly Tomáš Roule slaví kulaté výročí

Kanovník Metropolitní kapituly Tomáš Roule slaví kulaté výročí

Své životní jubileum slaví tuto neděli kanovník naší metropolitní kapituly ThLic. Mgr. Tomáš Roule, současný spirituál Papežské koleje Nepomucenum v Římě, kde doprovází naše bohoslovce na jejich cestě ke kněžství. Přejeme mu hojnost Božích milostí a požehnání, stálou ochranu jeho svatých patronů, pevné zdraví, radostnou mysl a mnoho sil do jeho další služby pro Kristovu církev!

Tomáš Roule působil v duchovní správě nejprve jako jáhen ve farnostech Dřevčice a Stará Boleslav. Na kněze byl vysvěcen dne 22. června 2002 v Praze a následně sloužil jako kaplan v Roudnici nad Labem a excurrendo v okolních středočeských farnostech poblíž Mělníka. Od roku 2004 pak působil jako osobní sekretář 35. pražského arcibiskupa Miloslava kardinála Vlka i jeho nástupce Dominika kardinála Duky. Kanovníkem pražské metropolitní kapituly se stal na začátku roku 2012 a dne 5. února t.r. byl instalován jako canonicus ecclesiastes et Joanneus III. V dalších letech pak v naší kapitule postoupil na místo děkana u sv. Apolináře, v roce 2024 pak na místo canonicus senior. Jako spirituál Papežské koleje Nepomucenum působí od 1.2.2014. Tuto službu vykonává mj. jako nástupce J. Em. Prof. ThDr. Tomáše kardinála Špidlíka SJ, který byl spirituálem tohoto českého kněžského semináře v Římě v letech 1951 – 1989. Po kardinálu Špidlíkovi a P. Aloisi Storkovi je P. Tomáš Roule třetím nejdéle sloužícím spirituálem Nepomucena vůbec.

 

 

Kořeny českého semináře v Římě sahají až do roku 1884. Toho roku byla založena kolej Bohemicum, která byla původně umístěna v prostorách německého semináře. U zrodu Bohemica stál papež Lev XIII. a tehdejší českobudějovický biskup František z Pauly hrabě Schönborn, pozdější 28. arcibiskup pražský. Dne 1. ledna 1890 pak papež Lev XIII. kanonicky potvrdil existenci této koleje a udělil jí práva a výsady kolejí papežských. Nároky na kněžský seminář však postupně rostly, zejména pak po vzniku Československé republiky, kdy se ztrojnásobil počet diecézí. To si vyžádalo stavbu nové koleje.

Nová budova kněžského semináře, pojmenovaná podle svatého Jana Nepomuckého, byla stavěna od roku 1927 a posvěcena v roce svatováclavského milenia 1929. Kolej vysvětil pražský arcibiskup František Kordač. O rok později, 23. dubna 1930 papež Pius XI. přenesl apoštolskou konstitucí Ubi primum práva, majetek a povinnosti české koleje Bohemicum na nově postavené Nepomucenum.

Kolejí pak prošla řada budoucích českých biskupů i významných českých kněží. Mezi její alumny patřili i pražští arcibiskupové a kardinálové Karel Kašpar a Josef Beran, biskupové Mořic Pícha, Jaroslav Škarvada nebo Karel Otčenášek, další naši kanovníci a oběti nacistického a komunistického režimu jako byl Antonín Bořek Dohalský, Josef Čihák, Otakar Švec a celá řada dalších známých duchovních.

 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Lucie Horníková a Anička Guthrie/Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Nový seriál. Králové ve výslužbě na Pražském hradě i v katedrále

    Nový seriál. Králové ve výslužbě na Pražském hradě i v katedrále

    Význam pražské katedrály rostl společně s postavením Českého knížectví a později království v Evropě. Již samotné založení románské rotundy svatého Víta na Pražském hradě naším svatým knížetem Václavem mělo svůj původ v mezinárodních vztazích a zahraniční politice našeho knížete. Relikvii římského světce z počátku 4. století, svatého Víta, získal náš kníže od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. V následujících staletích se český stát etabloval jako součást středověké Svaté říše římské a jeho význam nadále rostl. V roce 1212 získává český kníže Přemysl Otakar I. od císaře Friedricha II. dědičný královský titul a český král se v průběhu 13. století stal jedním ze sedmi říšský kurfiřtů, nejmocnějších knížat v říši s právem volit jejího panovníka. Tím byl římský král, který směl být po splnění několika podmínek korunován v Římě císařem.  

  • Výročí 65 let úmrtí kanovníka Josefa Čiháka

    Výročí 65 let úmrtí kanovníka Josefa Čiháka

    Dne 18. února uplyne 65 let od úmrtí našeho kanovníka Josefa Čiháka, věrného Kristova kněze a mučedníka komunistického režimu. Přestože se dožil věku 80 let, posledních 10 let svého života prožil v těžkém utrpení jako vězeň. V důsledku věznění prodělal řadu těžkých onemocnění. Přes opakované žádosti lékařů již do konce života nebyl z vězení propuštěn. V naší kapitule se stal nástupcem Antonína Podlahy v roli kapitulního archiváře a knihovníka. Proslul rovněž dlouhým a činorodým působením nejen v metropolitní kapitule, ale i ve farnostech, na gymnáziích a na teologické fakultě Univerzity Karlovy.

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • První Putování po katedrále roku zavítá do Nové arcibiskupské kaple

    První Putování po katedrále roku zavítá do Nové arcibiskupské kaple

    I v letošním roce pokračujeme v našem cyklu Putování po katedrále, kdy sloužíme ranní mše svaté v těch kaplích naší katedrály, jejichž zasvěcení, historie či účel souvisí s aktuálním svátkem nebo výročím. Cyklus je součástí Jubilejního roku 2025. První dvě zastavení v roce nás zavedou do Nové arcibiskupské kaple v severní boční lodi katedrály. V pátek dne 14. února zde vzpomeneme na našeho kapitulního děkana a světícího biskupa pražského Antonína Podlahu, dne 18. března zde budeme slavit mši svatou ve výroční den úmrtí 35. arcibiskupa pražského Miloslava kardinála Vlka. Oba jmenovaní nalezli místo svého posledního odpočinku v prostorné hrobce umístěné přímo pod touto kaplí a na západní stěně kaple pak můžeme vidět jejich pamětní desky.  

  • Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

    Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

    V lednu a únoru vzpomínáme zvláště na našeho děkana Antonína Podlahu, jednoho z nejvýraznějších pražských kanovníků a nesmírně činorodého kněze a později biskupa ve 20. století. Dne 22. ledna uplynulo 160 let od jeho narození a 14. února uplyne 93 let od jeho smrti. Tento náš kanovník se zapsal tučným písmem také do dějin české archeologie a památkové péče. Jeho intenzivní a plodná činnost v těchto i dalších oborech ho v roce 1903 přivedla až do České akademie věd a umění, v roce 1906 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk a v roce 1904 získal vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Místo svého posledního odpočinku pak nalezl v samotné nové arcibiskupské hrobce v severní boční lodi naší katedrály, přestože pražským arcibiskupem nebyl. Slavné vzkříšení tak očekává po boku arcibiskupů Františka Kordače, Karla Kardinála Kašpara, Františka kardinála Tomáška a Miloslava kardinála Vlka.  

  • Na naše zesnulé kanovníky vzpomínáme i v lednu a únoru nového roku

    Na naše zesnulé kanovníky vzpomínáme i v lednu a únoru nového roku

    Křesťané na celém světě vzpomínají v modlitbě na své zemřelé předky, vyprošují jim odpuštění hříchů a spásu jejich duše a připomínají si jejich životní příběhy. V rodinách pamatujeme zvláště na naše rodiče, prarodiče a další příbuzné, kteří nás předešli na věčnost. Nejinak je tomu v pražské metropolitní kapitule, jejíž kanovníci tvoří duchovní rodinu spolubratří biskupů a kněží, kteří po staletí pečují o naši katedrálu a její život. Kanovníci konají v naší katedrále slavnostní bohoslužby, scházejí se ke společné modlitbě v chóru a pomáhají arcibiskupovi při správě jeho diecéze. Děje se tak bez přerušení již déle než 1050 let. Za tu dobu naší kapitulou prošlo velké množství biskupů i kněží a mezi nimi mnoho významných osobností českých dějin. Výročí jejich narození a úmrtí bychom si tak mohli připomínat skoro každý den v roce. Modlíme se pravidelně za všechny a v tomto článku bychom rádi připomněli alespoň ty, kteří se významnějším způsobem zapsali do dějin české země i naší místní církve a v úvodu letošního roku si připomínáme jejich výročí.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení