Kaple svatého Václava skrývá nejen korunovační klenoty

Kaple svatého Václava skrývá nejen korunovační klenoty

Nezapomeňte si při návštěvě naší katedrály prohlédnout kapli sv. Václava, nejvzácnější a nejcennější prostor, který lze bez nadsázky nazvat srdcem české země a pro návštěvníky i účastníky bohoslužeb jsou jeho dveře otevřeny alespoň k nahlédnutí.

Kaple byla zbudována nad hrobem svatého Václava, knížete a věčného panovníka Českého království, který zde odpočívá již déle než 1000 let. Původně bylo jeho tělo po převezení ze Staré Boleslavi pochováno v apsidě románské rotundy, která se stala součástí i pozdější tzv. Spytihněvovy baziliky. Ta byla v souvislosti se stavbou gotického chrámu zbořena, ale hrob světce zůstal na svém místě. Jistě nemusíme připomínat obecně známé skutečnosti o uložení korunovačních klenotů Českého království v Korunní komoře přístupné právě z této kaple.

Socha svatého Václava

 

V rámci seriálu příspěvků na téma skryté poklady naší katedrály Vám chceme zprostředkovat detailnější pohled na unikátní a překrásnou výzdobu tohoto vzácného prostoru. Pod zděnou římsou je kaple vyzdobena jako nebeský Jeruzalém, popsaný v Písmu Svatém v knize Zjevení svatého Jana: „…Město mělo mohutné a vysoké hradby, dvanáct bran střežených dvanácti anděly a na branách napsaná jména dvanácti pokolení synů Izraele. Tři brány byly na východ, tři brány na sever, tři brány na jih a tři brány na západ…. Hradby jsou postaveny z jaspisu a město je z ryzího zlata, zářícího jako křišťál.“ Čtyři stěny kaple jsou skutečně rozděleny každá na tři díly a jsou dekorovány jaspisy a dalšími polodrahokamy vloženými do pozlacené malty. Obdobně je ostatně koncipována i koruna svatého Václava, která se skládá ze 4 dílů ve tvaru lilie se třemi listy, posázené drahými kameny. Výzdoba pod římsou pochází ještě z doby císaře Karla IV. a mezi polodrahokamy nalezneme malby zobrazující světce a nad oltářem Krista na kříži, kterému se klaní sám císař Karel s jednou ze svých manželek – některé prameny hovoří o Blance z Valois, jiné o Elišce Pomořanské.

Hlavní oltář kaple

 

Za pozornost ale stojí také o něco mladší nástěnné malby nad římsou, které nechal vyhotovit král Vladislav Jagellonský. Sám je zobrazen nad hlavním oltářem se svojí manželkou Annou z Foix. Autor těchto maleb není bezpečně doložen, někdy jsou přisuzovány Mistru Litoměřického oltáře. Malby zobrazují několik scén ze života svatého Václava. Přímo nad vstupem na schodiště do korunní komory, uzavřeným známými dveřmi se sedmi zámky, můžeme vidět setkání knížete Václava se saským vévodou a východofranským králem Jindřichem Ptáčníkem, který Václavovi předává ostatky svatého Víta, hlavního patrona naší katedrály. Nad západním vstupem do kaple pak uvidíme setkání knížete Václava s Jindřichem Ptáčníkem na říšském sněmu. Zobrazena je zde také událost propuštění nespravedlivě uvězněných při převozu těla světce do Prahy, jeden ze zázraků připisovaných svatému Václavu.

Jagellonská nástěnná výzdoba

 

V neposlední řadě pak stojí za pozornost scéna zavraždění svatého Václava bratrem Boleslavem u dveří kostele sv. Kosmy a Damiána, kterou můžeme nejlépe vidět při pohledu od západních dveří kaple přímo nad náhrobkem světce. Náš svatý kníže se v poslední chvíli svého pozemského života drží klepadla na dveřích ve tvaru lví hlavy. Takové klepadlo je k vidění na dveřích severního vstupu do kaple a dle legendy sem bylo přeneseno právě ze Staré Boleslavi. Zda se ho svatý Václav v okamžiku své smrti opravdu držel, není nikde písemně doloženo. Původ tohoto klepadla je však kladen skutečně nejpozději do 11. století, mohlo by tedy být ještě starší a jeho autenticitu proto nelze ani vyloučit.

Autor: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

    O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

    Ještě před samotným začátkem adventní doby uslyšíme na náměstích a z obchodů mnoho vánočních písní včetně těch tradičních českých, oslavujících narození Pána Ježíše Krista. Slavnost připomínající událost Narození Páně nás ve skutečnosti teprve čeká a od 25. prosince uslyšíme vánoční písně i v našich chrámech. Naše země vyniká mimořádným kulturním bohatstvím mimo jiné právě v oblasti vánočních písní. Neméně cenný a obsáhlý poklad máme také v našich písních adventních, které však zůstávají trochu stranou pozornosti, neboť tato překrásná a tajemná doba samotného očekávání příchodu Pána Ježíše Krista a její tradice byly bohužel trochu vytlačeny ze všeobecného povědomí veřejnosti. Tyto starobylé české adventní písně můžete slyšet právě během našich rorátních bohoslužeb, na které Vás srdečně zveme a které se budou v adventní době konat v naší katedrále každý den.

  • Vzpomínáme na Msgre. Stanovského a profesora Opatrného

    Vzpomínáme na Msgre. Stanovského a profesora Opatrného

    V prosinci je katedrála nejen místem adventního usebrání doplněného zpěvem hravých adventních písní, ale také místem vzpomínání a občas i zapomínání… Tak je tomu i v případě několika výročí úmrtí, které bychom Vám rádi připomněli. Již 5. prosince vzpomeneme věčné památky Msgre. Otty Lva Stanovského a o dva dny později 7. prosince profesora Jana Opatrného. Oba dva si naši pozornost určitě zaslouží. 

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 3. – bazilika svatého Víta, Václava, Vojtěcha a panny Marie

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 3. – bazilika svatého Víta, Václava, Vojtěcha a panny Marie

    V souvislosti s kulatým výročím 680 let od položení základního kamene naší katedrály přinášíme další článek o stavebním vývoji románských staveb, které současný gotický chrám postupně nahradil. Zatímco pramenů k poznání rotundy založené svatým Václavem nemáme k dispozici příliš mnoho, ze svatovítské baziliky založená knížetem Spytihněvem se dochovalo stavebních prvků a konstrukcí mnohem více. Stavba bazilika měla být dle kronikáře a kapitulního děkana Kosmy zahájena na svátek sv. Václava v roce 1060. Postupně zde vznikl poměrně rozsáhlý a členitý komplex staveb, který vedle trojlodní baziliky se dvěma chóry a transeptem zahrnoval také kapitulní dům s klášterní dispozicí na její severní straně, který zasahoval až do současné Vikářské ulice. 

  • Mučednictví za víru je v katedrále přítomno nejen o Červené středě

    Mučednictví za víru je v katedrále přítomno nejen o Červené středě

    Poslední středu v liturgickém roce pamatujeme na naše spolubratry pronásledované pro víru. Jedná se o poměrně nový mezinárodní památný den, který je nazýván Červená středa a nejen kostely bývají osvětleny červenou barvou, připomínající krev mučedníků. V minulých ročnících byla v tento den červenou barvou osvětlena například i Petřínská rozhledna. V katedrále si tento památný den připomeneme při ranní mši svaté v 7:00 v Thunovské kapli v rámci našeho cyklu Putování po katedrále.

  • Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

    V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

  • V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

    Poslední listopadový den, na který letos zároveň připadá konec liturgického roku, slavíme svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého Petra a jednoho z prvních Kristových učedníků, který také zemřel mučednickou smrtí na kříži. V naší katedrále je mu zasvěcena jedna z Parléřových kaplí, která přímo sousedí s kaplí svatého Václava. V ní také oslavíme ranní mši svatou v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Jedná se sice o kapli původně středověkou, její původní výzdoba se ale nedochovala a většina uměleckých děl v této kapli pochází až z 19. století.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení