Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

Měla být svatovítská katedrála barokní perlou Hradčan? Giovanni Domenico Orsi a jeho dílo

V letošním roce uplyne 390 let od narození významného italského architekta a stavitele, který se zajímavým způsobem zapsal do stavebních dějin naší katedrály. 

Giovanni Domenico Orsi (*1634 Vídeň, +1679 Praha) vyprojektoval dostavbu pražské katedrály ve zcela jiném stylu, než ji známe dnes a chybělo velmi málo, aby zásadním způsobem změnil hlavní dominantu panoramatu města Prahy. Na místě novogotického trojlodí se dvěma charakteristickými štíhlými věžemi a rozetovým oknem v západním průčelí tak měla stát mohutná barokní stavba s velkou kopulí a západním průčelím bez věží ve stylu podobném staroměstskému kostelu sv. Šimona a Judy. Pražská katedrála tak mohla být dostavěna podobným způsobem jako dóm v bavorském Pasově, který byl po velkém požáru v roce 1662 přestavěn v barokním slohu a dochoval se pouze pozdně gotický barokně upravený chór.

Pozoruhodná na tomto projektu dostavby je zejména skutečnost, že se mu podařilo opustit rýsovací prkna a barokní dostavba pražské katedrály byla v roce 1673 skutečně zahájena! Slavnosti položení základního kamene dostavby v září toho roku se zúčastnil sám císař a král Leopold I. a pražský arcibiskup Matouš Ferdinand Sobek z Bílenberka, který byl spolu s kanovníkem Tomášem Pešinou z Čechorodu hlavním hybatelem celého projektu. Smrtí arcibiskupa o dva roky později také celý tento projekt končí, práce byly nejprve přerušeny a poté pro nedostatek financí zcela zastaveny. Od té doby rozestavěné barokní trojlodí chátralo až do poloviny 19. století, kdy byly hotové pilíře strženy, aby uvolnily místo novogotické dostavbě chrámu.

Šipkou vyznačená rozestavěná barokní část.

 

Můžeme je však vidět ještě na slavném Langweilově modelu v Muzeu hlavního města Prahy nebo na dobových obrazech, nejlépe patrně na obrazu korunovace císaře Leopolda II. českým králem. Dva jižní pilíře při velké jižní věži katedrály byly postaveny až do výšky zamýšlené boční lodi, na severní straně byly postaveny pilíře do výšky asi 2,5 metru a rozestavěna byla i severní obvodová stěna. V roce 1842 pak byly všechny tyto pozůstatky pokusu o barokní dostavbu zbořeny. Podobu plánované barokní dostavby jsme schopni částečně rekonstruovat na základě dobové ikonografie. Existuje poměrně podrobná dobová rytina, podobu interiéru i exteriéru se pokusil zakreslit i náš současník, architekt Michael Brix, jehož kresby jsou v úvodu tohoto článku.

Na začátku 19. století zpracoval velmi kvalitní olejovou malbu hypotetické podoby interiéru barokně dostavěné katedrály malíř Ludvík Kohl. Jelikož Orsi navazoval ve své práci na italskou architekturu i na realizace monumentálních katedrál v Salzburgu nebo Pasově, lze předpokládat, že i dostavba pražské katedrály měla být vskutku velkolepá. Orsiho práci si můžeme dnes v Praze prohlédnout na jiných místech. Za pozornost stojí zejména znamenitým způsobem vyzdobený teologický sál Strahovské knihovny či Kolowratský palác na Ovocném trhu. Patrně nejvýraznější Orsiho stavbou na panoramatu Prahy je tzv. Profesní dům uprostřed Malostranského náměstí v Praze, spojený s kostelem sv. Mikuláše, postavený pro jezuitský řád.

Autor: Ing. Ondřej Stříteský,  Kresba: Michael Brix

Aktuality & články

  • Nový seriál. Králové ve výslužbě na Pražském hradě i v katedrále

    Nový seriál. Králové ve výslužbě na Pražském hradě i v katedrále

    Význam pražské katedrály rostl společně s postavením Českého knížectví a později království v Evropě. Již samotné založení románské rotundy svatého Víta na Pražském hradě naším svatým knížetem Václavem mělo svůj původ v mezinárodních vztazích a zahraniční politice našeho knížete. Relikvii římského světce z počátku 4. století, svatého Víta, získal náš kníže od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. V následujících staletích se český stát etabloval jako součást středověké Svaté říše římské a jeho význam nadále rostl. V roce 1212 získává český kníže Přemysl Otakar I. od císaře Friedricha II. dědičný královský titul a český král se v průběhu 13. století stal jedním ze sedmi říšský kurfiřtů, nejmocnějších knížat v říši s právem volit jejího panovníka. Tím byl římský král, který směl být po splnění několika podmínek korunován v Římě císařem.  

  • Výročí 65 let úmrtí kanovníka Josefa Čiháka

    Výročí 65 let úmrtí kanovníka Josefa Čiháka

    Dne 18. února uplyne 65 let od úmrtí našeho kanovníka Josefa Čiháka, věrného Kristova kněze a mučedníka komunistického režimu. Přestože se dožil věku 80 let, posledních 10 let svého života prožil v těžkém utrpení jako vězeň. V důsledku věznění prodělal řadu těžkých onemocnění. Přes opakované žádosti lékařů již do konce života nebyl z vězení propuštěn. V naší kapitule se stal nástupcem Antonína Podlahy v roli kapitulního archiváře a knihovníka. Proslul rovněž dlouhým a činorodým působením nejen v metropolitní kapitule, ale i ve farnostech, na gymnáziích a na teologické fakultě Univerzity Karlovy.

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Kanovník Metropolitní kapituly Tomáš Roule slaví kulaté výročí

    Kanovník Metropolitní kapituly Tomáš Roule slaví kulaté výročí

    Své životní jubileum slaví tuto neděli kanovník naší metropolitní kapituly ThLic. Mgr. Tomáš Roule, současný spirituál Papežské koleje Nepomucenum v Římě, kde doprovází naše bohoslovce na jejich cestě ke kněžství. Přejeme mu hojnost Božích milostí a požehnání, stálou ochranu jeho svatých patronů, pevné zdraví, radostnou mysl a mnoho sil do jeho další služby pro Kristovu církev!

  • První Putování po katedrále roku zavítá do Nové arcibiskupské kaple

    První Putování po katedrále roku zavítá do Nové arcibiskupské kaple

    I v letošním roce pokračujeme v našem cyklu Putování po katedrále, kdy sloužíme ranní mše svaté v těch kaplích naší katedrály, jejichž zasvěcení, historie či účel souvisí s aktuálním svátkem nebo výročím. Cyklus je součástí Jubilejního roku 2025. První dvě zastavení v roce nás zavedou do Nové arcibiskupské kaple v severní boční lodi katedrály. V pátek dne 14. února zde vzpomeneme na našeho kapitulního děkana a světícího biskupa pražského Antonína Podlahu, dne 18. března zde budeme slavit mši svatou ve výroční den úmrtí 35. arcibiskupa pražského Miloslava kardinála Vlka. Oba jmenovaní nalezli místo svého posledního odpočinku v prostorné hrobce umístěné přímo pod touto kaplí a na západní stěně kaple pak můžeme vidět jejich pamětní desky.  

  • Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

    Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

    V lednu a únoru vzpomínáme zvláště na našeho děkana Antonína Podlahu, jednoho z nejvýraznějších pražských kanovníků a nesmírně činorodého kněze a později biskupa ve 20. století. Dne 22. ledna uplynulo 160 let od jeho narození a 14. února uplyne 93 let od jeho smrti. Tento náš kanovník se zapsal tučným písmem také do dějin české archeologie a památkové péče. Jeho intenzivní a plodná činnost v těchto i dalších oborech ho v roce 1903 přivedla až do České akademie věd a umění, v roce 1906 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk a v roce 1904 získal vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Místo svého posledního odpočinku pak nalezl v samotné nové arcibiskupské hrobce v severní boční lodi naší katedrály, přestože pražským arcibiskupem nebyl. Slavné vzkříšení tak očekává po boku arcibiskupů Františka Kordače, Karla Kardinála Kašpara, Františka kardinála Tomáška a Miloslava kardinála Vlka.  

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení