10. 10. 2024

Metropolitní kapitula získala cenu Opera Pragensia za vynikající rekonstrukci Nového proboštství

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která již více než tisíc let v časech příznivých i nepříznivých pečuje o naši katedrálu a její duchovní život, zaznamenala výrazný úspěch a uznání na mezinárodním poli. Porota složená z domácích i zahraničních odborníků, vedená emeritním prezidentem Mezinárodního svazu architektů (UIA), francouzským architektem Thomasem Vonierem, udělila naší kapitule Cenu Mezinárodní poroty Opera Pragensia za vynikající realizaci současné architektury v souznění s historickými hodnotami hlavního města Prahy.

Oceněn byl projekt rekonstrukce a dostavby budovy Nového proboštství a dlouhodobá péče o architektonické dědictví Pražského hradu. Projekt metropolitní kapituly uspěl v konkurenci bezmála stovky dalších významných projektů obnovy památek na území hl. m. Prahy. Cenu v přítomnosti primátora hl. m. Prahy MUDr. Bohuslava Svobody a dalších hostů převzal během slavnostního večera v sále České národní banky děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr. Ondřej Pávek.

Děkan Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze ICLic. Mgr. Ondřej Pávek s diplomem

Novogotická budova Nového proboštství v těsném sousedství katedrály byla vystavěna jako rezidence kapitulního probošta předposledním dómským stavitelem Josefem Mockerem ve II. polovině 19. století. V důsledku pozdějších událostí byla v roce 1948 zkonfiskována československým státem a posléze desítky let chátrala. Zcela zdevastovaná budova byla metropolitní kapitule navrácena v roce 2016, a to jako jediná z někdejších kapitulních budov v areálu Pražského hradu. Díky intenzivnímu úsilí metropolitní kapituly, která pod vedením a soustavným dohledem pana děkana Ondřeje Pávka a hlavního manažera celého projektu Dr. Marka Stříteského koordinovala celý projekt záchrany objektu od tvorby samotného zadání až po zdárnou realizaci a kolaudaci, se podařilo veškeré práce v roce 2023 dokončit a budově znovu vdechnout život. Celou rekonstrukci pak kapitula hradila sama pouze ze svých vlastních prostředků. Objekt byl také poprvé v dějinách částečně zpřístupněn veřejnosti, která může na jeho nádvoří nalézt místo pro odpočinek a občerstvení a zároveň se potěšit dosud neznámými výhledy do Jeleního příkopu, na Míčovnu Pražského hradu, severní parkánovou zeď a Prašný most.

Dvůr Nového proboštství s novými přístavbami

Radujeme se z tohoto ocenění a uznání několikaletého úsilí a věříme, že bude povzbuzením pro celou naši církev v českých zemích, která ruku v ruce s duchovní činností pečuje také o naše bohaté kulturní dědictví. Rekonstrukce a dostavba Nového proboštství je důkazem, že i jednotlivé větší i menší církevní instituce na území našich diecézí mají potenciál dosáhnout uznání a ocenění významnými odborníky i za hranicemi České republiky a jejich úsilí není v žádném případě marné.

Původní zrestaurovaný strop na schodech proboštství

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Na naše zesnulé kanovníky vzpomínáme i v lednu a únoru nového roku

4. 2. 2025

Křesťané na celém světě vzpomínají v modlitbě na své zemřelé předky, vyprošují jim odpuštění hříchů a spásu jejich duše a připomínají si jejich životní příběhy. V rodinách pamatujeme zvláště na naše rodiče, prarodiče a další příbuzné, kteří nás předešli na věčnost. Nejinak je tomu v pražské metropolitní kapitule, jejíž kanovníci tvoří duchovní rodinu spolubratří biskupů a kněží, kteří po staletí pečují o naši katedrálu a její život. Kanovníci konají v naší katedrále slavnostní bohoslužby, scházejí se ke společné modlitbě v chóru a pomáhají arcibiskupovi při správě jeho diecéze. Děje se tak bez přerušení již déle než 1050 let. Za tu dobu naší kapitulou prošlo velké množství biskupů i kněží a mezi nimi mnoho významných osobností českých dějin. Výročí jejich narození a úmrtí bychom si tak mohli připomínat skoro každý den v roce. Modlíme se pravidelně za všechny a v tomto článku bychom rádi připomněli alespoň ty, kteří se významnějším způsobem zapsali do dějin české země i naší místní církve a v úvodu letošního roku si připomínáme jejich výročí.
Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – VI. díl: Kult svatého Vojtěcha na Tiberském ostrově

3. 2. 2025

Nedaleko samotného srdce starověkého Říma, na dohled od pahorku Palatinu s ruinami císařského paláce a přímo naproti zaniklému sportovišti nazývanému Circus Maximus se uprostřed Tibery nachází velký ostrov. S městem jej spojuje stařičký most zvaný Pons Fabricius, který zde stál již v době, kdy se v Judském království a pozdější římské provincii Judea narodil, žil a byl ukřižován náš Pán Ježíš Kristus. Na ostrově stojí krásná bazilika s bohatě zdobeným interiérem, zasvěcená svatému apoštolu Bartoloměji. Do barokní podoby byla přestavěna po povodních v 16. století, které ji těžce poškodily. Původně však byla tato římská bazilika zasvěcena našemu svatému mučedníkovi, druhému pražskému biskupovi a jednomu z hlavních patronů české země a naší katedrály svatému Vojtěchovi. Ještě dnes bychom zde našli dochované odkazy na tohoto našeho světce. Jedním z nich je starobylá mramorová studna, umístěná před hlavním oltářem. Na ní se dochovala plastika Krista, císaře Otty III. a právě svatého Vojtěcha.
V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

30. 1. 2025

Novou výstavu v Mladotově domě, kterou zahájila v neděli 26. ledna slavnostní vernisáž, doprovodí i bohatý program. Až do derniéry výstavy vás tedy můžeme s radostí pozvat na přednášky, představení knihy i diskusi, která výstavu v neděli 9. února zakončí.
Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

27. 1. 2025

Josef kardinál Beran nebyl prvním pražským arcibiskupem, který musel opustit Prahu a odebral se do samotného srdce církve. Již ve středověku se Řím stal azylovým městem pro 3. arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna, který v Čechách rovněž upadl v nemilost u státní moci. Jeho spory s králem Václavem IV. vyústily v mučednickou smrt jeho generálního vikáře Jana z Pomuku, který se na začátku 18. století po svém svatořečení stal jedním z našich hlavních zemských patronů.
Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

27. 1. 2025

Na východní stěnu Staré sakristie v nejstarší části naší katedrály navazuje kaple svaté Anny, založená ještě prvním stavitelem chrámu Matyášem z Arrasu. O kapli jsme již přinesli obsáhlý článek v našem cyklu Putování po katedrále. Nyní se budeme soustředit na opravdu pozoruhodný a starobylý obraz Matky Boží nesoucí narozeného Pána Ježíše. Kromě úctyhodného stáří a mimořádně kvalitního zpracování je zvláštní tím, že se jedná defacto o nezaměnitelnou součást naší katedrály. Obraz byl totiž s největší pravděpodobností vyhotoven nákladem jednoho z kanovníků naší metropolitní kapituly, který byl sám na tomto obraze namalován klečící v modlitbě před impozantním zjevením madony.
Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

23. 1. 2025

U příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi bude v Mladotově domě na Pražském hradě otevřena výstava Příběh českých svitků. Slavnostní vernisáž se uskuteční v neděli 26. ledna 2025 od 16:00. Veřejnosti bude výstava přístupná od 27. ledna do 9. února 2025 každý den v časech 9:00–16:00. V průběhu konání výstavy se uskuteční několik zvláštních přednášek a besed, o kterých budeme zájemce o účast informovat.