Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

U příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi bude v Mladotově domě na Pražském hradě otevřena výstava Příběh českých svitků. Slavnostní vernisáž se uskuteční v neděli 26. ledna 2025 od 16:00. Veřejnosti bude výstava přístupná od 27. ledna do 9. února 2025 každý den v časech 9:00–16:00. V průběhu konání výstavy se uskuteční několik zvláštních přednášek a besed, o kterých budeme zájemce o účast informovat. 

Výstava mapuje osudy židovských svitků Tóry z českých zemí během 20. století. Přibližuje, jak byly tyto svitky shromážděny během druhé světové války, přečkaly složité podmínky nacismu a komunismu a následně byly přesunuty do Londýna, kde je vlastní a spravuje organizace Memorial Scrolls Trust. Svitky dnes slouží v židovských komunitách po celém světě jako symboly kontinuity, paměti i naděje. Hlavním artefaktem výstavy je český svitek Tóry č. 41 pocházející z Uhříněvsi, který byl na podzim 2024 trvale zapůjčen Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. 

 

Hlavní artefakt výstavy svitek Tóry č. 41

 

Symbol propojení historie a současnosti

Smyslem zapůjčení svitku Tóry Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky je zdůraznit propojenost židovské komunity s historií českého národa, připomenout nebezpečí totalitních režimů a uctít památku obětí šoa,“ uvedl rabín David Maxa z progresivní židovské komunity Ec chajim. Vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Martin Píšek k tomu dodal: „Jsem rád a poctěn, že tento historický artefakt připomínající pohnuté dějiny 20. století bude vystaven v Poslanecké sněmovně. …“

Svitek č. 41 je jedním z 1564 svitků, které byly v 60. letech odkoupeny z Československa a díky filantropovi Ralphu Yablonovi přepraveny do Londýna. Organizace Memorial Scrolls Trust se od té doby věnuje jejich správě, restaurování a zapůjčování židovským komunitám.

 

Výstava je i výsledkem dlouhodobé srdečné spolupráce (zleva) dómského faráře Milana Hanuše, rabína Davida Maxy a pastora Církve bratrské Daniela Kvasničky.

 

Mezinárodní spolupráce a podpora projektu 

Výstava vznikla za spolupráce progresivní židovské komunity Ec chajim, Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, Memorial Scrolls Trust, Světové unie progresivního judaismu a Federace židovských obcí v ČR. Projekt podpořily také Česká biskupská konference a Ekumenická rada církví a záštitu mu udělil Institut Terezínské iniciativy. Hostitelem výstavy je Metropolitní kapitula u sv. Víta.

 

Použité zdroje a literatura:
  • Tisková zpráva: Příběh českých svitků. Unikátní výstava na Pražském hradě připomene osudy svitků Tóry z českých židovských obcí

Aktuality & články

  • V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    Novou výstavu v Mladotově domě, kterou zahájila v neděli 26. ledna slavnostní vernisáž, doprovodí i bohatý program. Až do derniéry výstavy vás tedy můžeme s radostí pozvat na přednášky, představení knihy i diskusi, která výstavu v neděli 9. února zakončí.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Josef kardinál Beran nebyl prvním pražským arcibiskupem, který musel opustit Prahu a odebral se do samotného srdce církve. Již ve středověku se Řím stal azylovým městem pro 3. arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna, který v Čechách rovněž upadl v nemilost u státní moci. Jeho spory s králem Václavem IV. vyústily v mučednickou smrt jeho generálního vikáře Jana z Pomuku, který se na začátku 18. století po svém svatořečení stal jedním z našich hlavních zemských patronů.

  • Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

    Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

    Na východní stěnu Staré sakristie v nejstarší části naší katedrály navazuje kaple svaté Anny, založená ještě prvním stavitelem chrámu Matyášem z Arrasu. O kapli jsme již přinesli obsáhlý článek v našem cyklu Putování po katedrále. Nyní se budeme soustředit na opravdu pozoruhodný a starobylý obraz Matky Boží nesoucí narozeného Pána Ježíše. Kromě úctyhodného stáří a mimořádně kvalitního zpracování je zvláštní tím, že se jedná defacto o nezaměnitelnou součást naší katedrály. Obraz byl totiž s největší pravděpodobností vyhotoven nákladem jednoho z kanovníků naší metropolitní kapituly, který byl sám na tomto obraze namalován klečící v modlitbě před impozantním zjevením madony.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

    V prosinci roku 1993 se kanovníci naší metropolitní kapituly jednomyslně usnesli na iniciaci výzkumu týkajícího se osobního duchovního profilu a činnosti Josefa kardinála Berana, 33. arcibiskupa pražského, činorodého Kristova kněze a pastýře Jeho lidu, proslulého pevným charakterem, mimořádnou statečností, laskavostí a obětavostí. Tento výzkum byl nezbytným předpokladem, aby jednou mohl být prohlášen za svatého. Metropolitní kapitula tak požádala pražského arcibiskupa, aby zprostředkoval potřebný souhlas Kongregace pro záležitosti svatých v Římě. V následujících letech byl zahájen dlouholetý proces, který kontinuálně probíhá do dnešních dní. I během samotném beatifikačním procesu se životem a dílem Josefa kardinála Berana zabývalo několik našich kanovníků, zejména pak jako postulátor blahořečení prof. ThDr. Jan Matějka, Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík nebo ThDr. Jiří Svoboda, JC.D. V roce 2018 pak Služebník Boží Josef kardinál Beran nalezl místo svého posledního odpočinku v naší katedrále v kapli Bartoňů z Dobenína v severní boční lodi, kam bylo jeho tělo přeneseno z místa jeho původního hrobu v bazilice svatého Petra v Římě. Osobnost Josefa kardinála Berana proto naši katedrálu a diecézi také významným způsobem propojuje s Věčným městem a přinášíme Vám o něm IV. díl našeho seriálu.

  • Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

    Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

    Časové uspořádání liturgického roku, jeho svátků a období je v mnoha ohledech inspirováno Písmem svatým. V něm se velmi často setkáváme se čtyřicetidenními nebo dokonce čtyřicetiletými obdobími. V První knize Mojžíšově čteme o potopě světa, kterou způsobil déšť trvající čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Čtyřicet let putoval Izrael pouští a čtyřicet dní byl Mojžíš na hoře Sinaji. David a Šalamoun vládli čtyřicet let a čtyřicet dní a čtyřicet nocí putoval prorok Eliáš k hoře Chorebu. Město Ninive mělo čtyřicet dní, aby konalo pokání a konečně náš Pán Ježíš Kristus se čtyřicet dní postil na poušti. Po svém slavném vzkříšení se zjevoval apoštolům, než po čtyřiceti dnech vstoupil do nebe. V liturgickém roce pak prožíváme postní dobu trvající čtyřicet dní a v latinském jazyce se toto období také nazývá „Tempus Quadragesimae.“ Po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně pak dalších čtyřicet dní oslavujeme tuto největší událost v dějinách spásy, abychom posléze oslavili Kristovo nanebevstoupení.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

    V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se věnovali zejména odkazům na naši katedrálu a její světce v bazilice svatého Petra. V tomto článku půjdeme tentokrát po stopách svatého Jana Nepomuckého, který se v Římě objevuje nejméně na dvou velmi významných místech.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení