O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

O adventu zní v katedrále rorátní zpěvy

Ještě před samotným začátkem adventní doby uslyšíme na náměstích a z obchodů mnoho vánočních písní včetně těch tradičních českých, oslavujících narození Pána Ježíše Krista. Slavnost připomínající událost Narození Páně nás ve skutečnosti teprve čeká a od 25. prosince uslyšíme vánoční písně i v našich chrámech. Naše země vyniká mimořádným kulturním bohatstvím mimo jiné právě v oblasti vánočních písní. Neméně cenný a obsáhlý poklad máme také v našich písních adventních, které však zůstávají trochu stranou pozornosti, neboť tato překrásná a tajemná doba samotného očekávání příchodu Pána Ježíše Krista a její tradice byly bohužel trochu vytlačeny ze všeobecného povědomí veřejnosti. Tyto starobylé české adventní písně můžete slyšet právě během našich rorátních bohoslužeb, na které Vás srdečně zveme a které se budou v adventní době konat v naší katedrále každý den.

Pojem „roráty“ pochází z prvního slova latinské mešní antifony „Rorate coeli desuper et nubes pluant iustum. Aperiatur terra, et germinet Salvatorem.“ (= „Rosu nám dejte nebesa shůry a oblakové dštěte Spravedlivého. Otevři se země a vydej Spasitele.“)

Nápěv adventní písně „Ejhle, Hospodin přijde“ (v latinském originále „Ecce, Dominus veniet“), kterou v katedrále uslyšíme hned na začátku rorátních mší, má původ již v dobách císaře Karla IV. Zapsán je v antifonáři prvního pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic, který je jedním z pokladů knihovny pražské metropolitní kapituly. České adventní i vánoční písně vznikaly po celá staletí napříč středověkem i novověkem. Slavná Česká mše vánoční Jakuba Jana Ryby, považovaná za neodmyslitelnou součást českých Vánoc, má svůj původ na konci 18. století. Druhý „hudební pilíř“ českých Vánoc, píseň „Narodil se Kristus Pán,“ je však mnohem starší, pochází již z 15. století a málo známá je skutečnost, že se jedná o píseň původně husitskou. Mimořádným způsobem obohatil českou hudební tradici barokní skladatel Adam Václav Michna z Otradovic, jehož vánoční píseň „Chtíc aby spal“ je rovněž všeobecně známou a zároveň bezmála 400 let starou.  

Adventní rorátní mše v katedrále sv. Víta mají velmi dlouhou tradici, sahající nejpozději do dob císaře a krále Karla IV. I letos se budou konat každý den od pondělí do pátku od 6:30, v neděli v 8:30 a v sobotu v 8:00 v sousedním kapitulním kostele Všech Svatých. Vedle rorátních mší se konají v katedrále další pravidelné i mimořádné bohoslužby, jejichž program naleznete ve Svatovítských ohláškách. Program vánočních bohoslužeb bude uveřejněn později.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    O celosvětovém významu naší katedrály svědčí také četné odkazy ve Věčném městě, kdysi srdci někdejšího mocného římského impéria a posléze sídelním městě papeže, Kristova náměstka na Zemi a nástupce svatého apoštola Petra. Samotná stavba pražské katedrály, její světci a další osobnosti s ní spojené zanechali na nejvýznamnějších místech Říma mnohé zajímavé stopy, o kterých jsme pro vás připravili další seriál článků.

  • Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Předvánoční snění jsme vám před pár dny přetrhli prvním dílem dvoudílného miniseriálu o vyplenění katedrály v roce 1619. Při tomto výbuchu lidové zlosti bylo zničeno mnohé z původního středověkého a raně novověkého mobiliáře katedrály, tedy alespoň to, co přežilo husitské bouře. Z toho, co zbylo se ve velké většině nedochovalo vůbec nic, ale spolu s fragmenty jedné z památek vás můžeme vzít na poutavou cestu kunsthistorií. 

  • Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

    Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

    Stejně jako jiné kostely má i naše katedrála svůj betlém, který představuje scénu Narození Páně, pastýře a mudrce z Východu, kteří se přicházejí poklonit narozenému děťátku, ve kterém poznali slíbeného Spasitele. Jedná se o velmi starobylou tradici. První takovou scénu dle evangelia svatého Lukáše měl ve formě živého betlému se souhlasem tehdejšího papeže Honoria III. sestavit v roce 1223 svatý František z Assisi v italském městečku Greccio. S betlémy se v našich chrámech tak setkáváme již více než 800 let.

  • Zahájení jubilejního roku 2025 v katedrále svatého Víta

    Zahájení jubilejního roku 2025 v katedrále svatého Víta

    Svatovítský dóm má jakožto nejdůležitější chrám v zemi a i zemské poutní místo pár privilejí. Jednou z nich je i to, že se v něm často zahajují důležité církevní pastorační iniciativy, jakou je i Jubilejní rok 2025 s podtitulem Poutníci naděje. 

  • Výročí 450 let od vyplenění katedrály kalvinisty – I. díl

    Výročí 450 let od vyplenění katedrály kalvinisty – I. díl

    Pražská katedrála zažívala v průběhu svých tisíciletých dějin období rozkvětu i pádů, budování i opakovaného barbarského ničení. Není proto divu, že ji ještě počátkem 60. let 19. století před zahájhením dostavby německý archeolog Franz Johann Joseph Bock nazval „impozantní zříceninou uprostřed hlavního města Čech.“ Dnes již můžeme obdivovat jen velmi málo z jejího původního gotického vybavení a uměleckých děl ryze středověkého původu. Významný díl viny nese obrazoborecké pustošení interiéru kalvinisty za vlády tzv. zimního krále Friedricha Falckého, od kterého v nadcházejících dnech uplyne přesně 405 let. O této nešťastné události, která znamenala zánik mnoha cenných uměleckých děl a zároveň podnítila pozdější barokní obnovu interiéru a pořízení nového mobiliáře, Vám přinášíme dvoudílný seriál článků.   

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení