Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

O celosvětovém významu naší katedrály svědčí také četné odkazy ve Věčném městě, kdysi srdci někdejšího mocného římského impéria a posléze sídelním městě papeže, Kristova náměstka na Zemi a nástupce svatého apoštola Petra. Samotná stavba pražské katedrály, její světci a další osobnosti s ní spojené zanechali na nejvýznamnějších místech Říma mnohé zajímavé stopy, o kterých jsme pro vás připravili další seriál článků.

Že je naše katedrála největším chrámem v českých zemích, je všeobecně známá skutečnost. Ovšem ani v celosvětovém měřítku nezůstává příliš pozadu. Svědčí o tom samotná bazilika svatého Petra na Vatikánském pahorku, zbudovaná již ve 4. století císařem Konstantinem I. Velikým nad hrobem svatého Petra. Po velké přestavbě v 16. a 17. století, vedené mnoha významnými architekty v čele s Michelangelem Buonarrotim, Domenico Fontanou, Gian Lorenzo Berninim a Francesco Borrominim se z této baziliky stal ve své době největší kostel na světě. Ikonická Michelangelova kupole, vyznačující místo hrobu svatého Petra, patří již 400 let neodmyslitelně k panoramatu Říma a stala se vedle papežské tiáry a Petrových klíčů jedním z nejznámějších symbolů Svatého stolce. Pro svou velikost, bohatou výzdobu a těsné sousedství s Apoštolským palácem je často považovaná za hlavní kostel města Říma, ačkoliv římskou katedrálou je ve skutečnosti o něco menší Lateránská bazilika.

 

Červený půdorys naší katedrály načrtnutý přes černý půdorys baziliky svatého Petra

 

Odkazy na naši katedrálu a osobnosti s ní spojené nalezneme v této římské bazilice nejméně tři. Nejprve se podíváme na nádhernou mramorovou podlahu vykládanou mozaikami v hlavní lodi. Mezi barevnými geometrickými útvary, deskami z červeného porfyru a obřími erby papežů zde nalezneme také mosazným písmem vypsané názvy 26 největších světových katedrál, jejichž délka je mosaznými hvězdičkami vyznačena v měřítku v podlaze baziliky a je měřena vždy od závěru jejího chóru. Je však nutno dodat, že tento seznam je poplatný době svého vzniku. Nepočítal například s výstavbou ještě mnohem větší baziliky Panny Marie Královny míru v africkém Yamoussoukru, která byla vybudována až v 80. letech 20. století a svojí velikostí předčila samotnou baziliku svatého Petra.

 

Mosazný nápis

Deska s mosazným označením katedrály sv. Víta

 

Seznam největších světových katedrál vepsaný v bazilice svatého Petra řadí pražskou katedrálu s délkou 124 metrů již na 13. místo, a to hned za pařížskou katedrálu Notre Dame. Naše katedrála tak svojí velikostí co do délky předčí i tak významné světové chrámy jako je Lateránská bazilika (121 m), Westminsterská katedrála v Londýně (110 m), katedrála v Toledu (122 m), chrám Hagia Sofia v Konstantinopoli (109 m) nebo katedrála sv. Patrika v New Yorku (101 m). V bohatě zdobené podlaze baziliky svatého Petra si tak zhruba v polovině délky hlavní lodi v desce z červeného mramoru můžeme přečíst nápis „ECCLESIA CATHEDRALIS S. VITI PRAGAE – M. 124“

Přes tuto skutečnost však naše katedrála nemůže s římskou bazilikou svatého Petra vůbec soupeřit. Jen na šířku by se do této baziliky vešla třikrát, klenby hlavní lodi a vysokého chóru dosahuje sotva do výšky dvou třetin výšky bohatě zdobených kleneb svatopetrské baziliky. Nesrovnatelné proporce obou chrámů můžete porovnat na obrázku, kde je červeně vyznačený půdorys pražské katedrály v měřítku zakreslen do půdorysu římské baziliky svatého Petra.

Text, foto a výkres: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Na naše zesnulé kanovníky vzpomínáme i v lednu a únoru nového roku

    Na naše zesnulé kanovníky vzpomínáme i v lednu a únoru nového roku

    Křesťané na celém světě vzpomínají v modlitbě na své zemřelé předky, vyprošují jim odpuštění hříchů a spásu jejich duše a připomínají si jejich životní příběhy. V rodinách pamatujeme zvláště na naše rodiče, prarodiče a další příbuzné, kteří nás předešli na věčnost. Nejinak je tomu v pražské metropolitní kapitule, jejíž kanovníci tvoří duchovní rodinu spolubratří biskupů a kněží, kteří po staletí pečují o naši katedrálu a její život. Kanovníci konají v naší katedrále slavnostní bohoslužby, scházejí se ke společné modlitbě v chóru a pomáhají arcibiskupovi při správě jeho diecéze. Děje se tak bez přerušení již déle než 1050 let. Za tu dobu naší kapitulou prošlo velké množství biskupů i kněží a mezi nimi mnoho významných osobností českých dějin. Výročí jejich narození a úmrtí bychom si tak mohli připomínat skoro každý den v roce. Modlíme se pravidelně za všechny a v tomto článku bychom rádi připomněli alespoň ty, kteří se významnějším způsobem zapsali do dějin české země i naší místní církve a v úvodu letošního roku si připomínáme jejich výročí.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – VI. díl: Kult svatého Vojtěcha na Tiberském ostrově

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – VI. díl: Kult svatého Vojtěcha na Tiberském ostrově

    Nedaleko samotného srdce starověkého Říma, na dohled od pahorku Palatinu s ruinami císařského paláce a přímo naproti zaniklému sportovišti nazývanému Circus Maximus se uprostřed Tibery nachází velký ostrov. S městem jej spojuje stařičký most zvaný Pons Fabricius, který zde stál již v době, kdy se v Judském království a pozdější římské provincii Judea narodil, žil a byl ukřižován náš Pán Ježíš Kristus. Na ostrově stojí krásná bazilika s bohatě zdobeným interiérem, zasvěcená svatému apoštolu Bartoloměji. Do barokní podoby byla přestavěna po povodních v 16. století, které ji těžce poškodily. Původně však byla tato římská bazilika zasvěcena našemu svatému mučedníkovi, druhému pražskému biskupovi a jednomu z hlavních patronů české země a naší katedrály svatému Vojtěchovi. Ještě dnes bychom zde našli dochované odkazy na tohoto našeho světce. Jedním z nich je starobylá mramorová studna, umístěná před hlavním oltářem. Na ní se dochovala plastika Krista, císaře Otty III. a právě svatého Vojtěcha.

  • V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    Novou výstavu v Mladotově domě, kterou zahájila v neděli 26. ledna slavnostní vernisáž, doprovodí i bohatý program. Až do derniéry výstavy vás tedy můžeme s radostí pozvat na přednášky, představení knihy i diskusi, která výstavu v neděli 9. února zakončí.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Josef kardinál Beran nebyl prvním pražským arcibiskupem, který musel opustit Prahu a odebral se do samotného srdce církve. Již ve středověku se Řím stal azylovým městem pro 3. arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna, který v Čechách rovněž upadl v nemilost u státní moci. Jeho spory s králem Václavem IV. vyústily v mučednickou smrt jeho generálního vikáře Jana z Pomuku, který se na začátku 18. století po svém svatořečení stal jedním z našich hlavních zemských patronů.

  • Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

    Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

    Na východní stěnu Staré sakristie v nejstarší části naší katedrály navazuje kaple svaté Anny, založená ještě prvním stavitelem chrámu Matyášem z Arrasu. O kapli jsme již přinesli obsáhlý článek v našem cyklu Putování po katedrále. Nyní se budeme soustředit na opravdu pozoruhodný a starobylý obraz Matky Boží nesoucí narozeného Pána Ježíše. Kromě úctyhodného stáří a mimořádně kvalitního zpracování je zvláštní tím, že se jedná defacto o nezaměnitelnou součást naší katedrály. Obraz byl totiž s největší pravděpodobností vyhotoven nákladem jednoho z kanovníků naší metropolitní kapituly, který byl sám na tomto obraze namalován klečící v modlitbě před impozantním zjevením madony.

  • Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

    Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

    U příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi bude v Mladotově domě na Pražském hradě otevřena výstava Příběh českých svitků. Slavnostní vernisáž se uskuteční v neděli 26. ledna 2025 od 16:00. Veřejnosti bude výstava přístupná od 27. ledna do 9. února 2025 každý den v časech 9:00–16:00. V průběhu konání výstavy se uskuteční několik zvláštních přednášek a besed, o kterých budeme zájemce o účast informovat. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení