Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.

Náš svatý kníže Václav se stal křestním patronem našeho slavného krále a císaře Svaté říše římské Karla Lucemburského, o kterém hovoříme jako o císaři Karlu IV., ačkoliv jakožto český král byl prvním tohoto jména. Karel IV. svého křestního patrona velmi ctil a zasvětil mu mimo jiné korunu českých králů, kterou také nazýváme korunou svatováclavskou. Středověké římské říši vládl jako císař v letech 1355 – 1378 a korunován byl v bazilice svatého Petra dne  5. dubna 1355 papežským legátem kardinálem Pierre de Colombiers. Právě od dob vlády císaře Karla IV. je datována úcta ke svatému Václavu v největší papežské bazilice a již v době Karla IV. měl být našemu hlavnímu zemskému patronu zasvěcen jeden z jejích oltářů.

 

První starořímská, později gotizovaná bazilika sv. Petra

 

V době císaře Karla IV. vypadala bazilika svatého Petra zcela jinak než dnes. Kostel nad hrobem svatého Petra založil již ve 4. století císař Konstantin a jednalo se tak ještě o starověkou římskou baziliku, která byla později upravena v gotickém slohu. V důsledku dlouhodobé nepřítomnosti papeže, který pobýval v Avignonu, však stejně jako jiné římské kostely a stavby značně zchátrala a už roku 1451 vydal papež Mikuláš V. dekret na výstavbu nového chrámu. Výstavba současné mohutné a bohatě vyzdobené renesanční baziliky probíhala od začátku 16. do II. poloviny 17. století a dokončována byla již v barokním slohu. Nad hrobem svatého apoštola Petra navrhl architekt Michelangelo Buonarroti mohutnou kopuli. Největší papežská bazilika v Římě tak zcela změnila své uspořádání a podobu, nicméně na hlavního patrona české země papež nezapomněl a oltář zasvěcený svatému Václavu tak dodnes stojí v severní části transeptu baziliky, na dohled od impozantního Berniniho baldachýnu uprostřed baziliky, pod kterým je pochován svatý apoštol Petr.  

 

Kaple svatého Václava v bazilice svatého Petra, zleva obrazy svatého Cyrila, Václava a Metoděje

 

Velmi netradiční je ztvárnění svatého Václava na velkém obrazu umístěném v retáblu oltáře. Stejně jako mnoho dalších obrazů v této bazilice je řešen jako mozaika, ovšem natolik dokonale provedená, že laik ji od malovaného obrazu nerozezná. Mozaika byla zhotovena v roce 1740 dle originálu namalovaného v roce 1632 italským malířem Angelo Carosellim. Svatý Václav je zde vyobrazen zcela jinak, než jak jej známe například z naší katedrály. Namísto obvyklých atributů má na hlavně zlatou korunu a je oblečen v brnění a červeném plášti římského legionáře. Je opásán mečem a v ruce drží kopí s praporcem, na kterém je vyobrazena černá orlice, avšak bez plamínků, které k přemyslovské orlici patří. Na pozadí mozaiky je rovněž zobrazen basreliéf se scénou zavraždění svatého Václava jeho bratrem Boleslavem ve Staré Boleslavi. Po stranách oltáře pak jsou umístěny další mozaiky zobrazující svaté Cyrila a Metoděje. Umístění oltáře zasvěceného našemu hlavnímu zemskému patronu a zakladateli naší katedrály na tak významném místě je pro naši zemi a naši katedrálu velká pocta.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Foto: Ing. Ondřej Stříteský, https://stpetersbasilica.info/Altars/StWenceslas/StWenceslas.htm 

Aktuality & články

  • Nový seriál. Králové ve výslužbě na Pražském hradě i v katedrále

    Nový seriál. Králové ve výslužbě na Pražském hradě i v katedrále

    Význam pražské katedrály rostl společně s postavením Českého knížectví a později království v Evropě. Již samotné založení románské rotundy svatého Víta na Pražském hradě naším svatým knížetem Václavem mělo svůj původ v mezinárodních vztazích a zahraniční politice našeho knížete. Relikvii římského světce z počátku 4. století, svatého Víta, získal náš kníže od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. V následujících staletích se český stát etabloval jako součást středověké Svaté říše římské a jeho význam nadále rostl. V roce 1212 získává český kníže Přemysl Otakar I. od císaře Friedricha II. dědičný královský titul a český král se v průběhu 13. století stal jedním ze sedmi říšský kurfiřtů, nejmocnějších knížat v říši s právem volit jejího panovníka. Tím byl římský král, který směl být po splnění několika podmínek korunován v Římě císařem.  

  • Výročí 65 let úmrtí kanovníka Josefa Čiháka

    Výročí 65 let úmrtí kanovníka Josefa Čiháka

    Dne 18. února uplyne 65 let od úmrtí našeho kanovníka Josefa Čiháka, věrného Kristova kněze a mučedníka komunistického režimu. Přestože se dožil věku 80 let, posledních 10 let svého života prožil v těžkém utrpení jako vězeň. V důsledku věznění prodělal řadu těžkých onemocnění. Přes opakované žádosti lékařů již do konce života nebyl z vězení propuštěn. V naší kapitule se stal nástupcem Antonína Podlahy v roli kapitulního archiváře a knihovníka. Proslul rovněž dlouhým a činorodým působením nejen v metropolitní kapitule, ale i ve farnostech, na gymnáziích a na teologické fakultě Univerzity Karlovy.

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Kanovník Metropolitní kapituly Tomáš Roule slaví kulaté výročí

    Kanovník Metropolitní kapituly Tomáš Roule slaví kulaté výročí

    Své životní jubileum slaví tuto neděli kanovník naší metropolitní kapituly ThLic. Mgr. Tomáš Roule, současný spirituál Papežské koleje Nepomucenum v Římě, kde doprovází naše bohoslovce na jejich cestě ke kněžství. Přejeme mu hojnost Božích milostí a požehnání, stálou ochranu jeho svatých patronů, pevné zdraví, radostnou mysl a mnoho sil do jeho další služby pro Kristovu církev!

  • První Putování po katedrále roku zavítá do Nové arcibiskupské kaple

    První Putování po katedrále roku zavítá do Nové arcibiskupské kaple

    I v letošním roce pokračujeme v našem cyklu Putování po katedrále, kdy sloužíme ranní mše svaté v těch kaplích naší katedrály, jejichž zasvěcení, historie či účel souvisí s aktuálním svátkem nebo výročím. Cyklus je součástí Jubilejního roku 2025. První dvě zastavení v roce nás zavedou do Nové arcibiskupské kaple v severní boční lodi katedrály. V pátek dne 14. února zde vzpomeneme na našeho kapitulního děkana a světícího biskupa pražského Antonína Podlahu, dne 18. března zde budeme slavit mši svatou ve výroční den úmrtí 35. arcibiskupa pražského Miloslava kardinála Vlka. Oba jmenovaní nalezli místo svého posledního odpočinku v prostorné hrobce umístěné přímo pod touto kaplí a na západní stěně kaple pak můžeme vidět jejich pamětní desky.  

  • Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

    Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

    V lednu a únoru vzpomínáme zvláště na našeho děkana Antonína Podlahu, jednoho z nejvýraznějších pražských kanovníků a nesmírně činorodého kněze a později biskupa ve 20. století. Dne 22. ledna uplynulo 160 let od jeho narození a 14. února uplyne 93 let od jeho smrti. Tento náš kanovník se zapsal tučným písmem také do dějin české archeologie a památkové péče. Jeho intenzivní a plodná činnost v těchto i dalších oborech ho v roce 1903 přivedla až do České akademie věd a umění, v roce 1906 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk a v roce 1904 získal vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Místo svého posledního odpočinku pak nalezl v samotné nové arcibiskupské hrobce v severní boční lodi naší katedrály, přestože pražským arcibiskupem nebyl. Slavné vzkříšení tak očekává po boku arcibiskupů Františka Kordače, Karla Kardinála Kašpara, Františka kardinála Tomáška a Miloslava kardinála Vlka.  

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení