27. 6. 2024

Pohřeb brigádního generála Zbyňka Čeřovského

Oznamujeme

Ve středu 3. července proběhne v 16:00 v katedrále pohřeb generála Čeřovského.

Dne 25. června 2024 zemřel ve Vojenské nemocnici v Praze brig. generál ing. Zbyněk Čeřovský, příslušník letectva ČSL, který byl za svůj postoj v srpnu 1968 nejenom propuštěn z armády a nakonec skončil v civilním zaměstnání, člen Charty 77, aktivista, ale byl také vězněm v Plzni na Borech spolu s Václavem Havlem, Jiřím Dienstbierem, Ing. Valešem, Albertem Černým, P. Františkem Líznou, Janem Litomyským, Petrem Pospíchalem, Dominikem Dukou a dalšími… Po propuštění byl vyhoštěn se svou rodinou do NSR, kde jeho manželka Libuše pracovala v rádiu Svobodná Evropa a synové odjeli na studia do USA. Později se navrátil do svobodné Československé republiky, kde prožil závěr svého života. Byl jmenován brigádním generálem prezidentem M. Zemanem společně s tehdejším velitelem Vojenské nemocnice ve Střešovicích gen. Zavoralem. Zde také zemřel za přítomnosti svého syna, protože za života se již rozloučil jak se svou manželkou tak se svým mladším synem. Plánovaný pohřeb se odehraje v katedrále sv. Víta 3. července v 16:00 odpoledne. Odpočinutí lehké dej mu Pane!

Použité zdroje a literatura:

https://www.facebook.com/dominik.kardinal.duka

Aktuality & články

Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

22. 11. 2024

V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.
V katedrální kapli svatého Ondřeje se potkává středověk a moderna

21. 11. 2024

Poslední listopadový den, na který letos zároveň připadá konec liturgického roku, slavíme svátek svatého apoštola Ondřeje, bratra svatého Petra a jednoho z prvních Kristových učedníků, který také zemřel mučednickou smrtí na kříži. V naší katedrále je mu zasvěcena jedna z Parléřových kaplí, která přímo sousedí s kaplí svatého Václava. V ní také oslavíme ranní mši svatou v rámci našeho cyklu Putování po katedrále. Jedná se sice o kapli původně středověkou, její původní výzdoba se ale nedochovala a většina uměleckých děl v této kapli pochází až z 19. století.
Metropolitní kapitula zvolila proboštem opět Mons. Václava Malého

21. 11. 2024

V úterý 12. listopadu byl na podzimním zasedání Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze zvolen do funkce probošta kapituly opět Mons. Václav Malý. Ten je kanovníkem kapituly od roku 1996 a jejím proboštem od roku 2002. Volbu probošta potvrdil v úterý 19. listopadu i pražský arcibiskup Jan Graubner. Přejeme hojnost Božího požehnání, sil a zdraví do díla!
Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

18. 11. 2024

Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí.
Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

15. 11. 2024

Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla.
Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

11. 11. 2024

Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.