Zveme vás na červnové bohoslužby v katedrále, které budou zpěvem doprovázet naše i zahraniční sbory.
Mše svaté jsou zcela klasické a volně přístupné, jako každé jiné.
9.6., 10:00: Normandale Lutheran Church Choir
15.6., 18:00: Pražský katedrální sbor a žestě, H. L. Hassler: Missa „Ecce Quam Bonum“
30.6., 14:00: Pražský katedrální sbor
Srdečně zveme!
Stejně jako jiné kostely má i naše katedrála svůj betlém, který představuje scénu Narození Páně, pastýře a mudrce z Východu, kteří se přicházejí poklonit narozenému děťátku, ve kterém poznali slíbeného Spasitele. Jedná se o velmi starobylou tradici. První takovou scénu dle evangelia svatého Lukáše měl ve formě živého betlému se souhlasem tehdejšího papeže Honoria III. sestavit v roce 1223 svatý František z Assisi v italském městečku Greccio. S betlémy se v našich chrámech tak setkáváme již více než 800 let.
Svatovítský dóm má jakožto nejdůležitější chrám v zemi a i zemské poutní místo pár privilejí. Jednou z nich je i to, že se v něm často zahajují důležité církevní pastorační iniciativy, jakou je i Jubilejní rok 2025 s podtitulem Poutníci naděje.
Pražská katedrála zažívala v průběhu svých tisíciletých dějin období rozkvětu i pádů, budování i opakovaného barbarského ničení. Není proto divu, že ji ještě počátkem 60. let 19. století před zahájhením dostavby německý archeolog Franz Johann Joseph Bock nazval „impozantní zříceninou uprostřed hlavního města Čech.“ Dnes již můžeme obdivovat jen velmi málo z jejího původního gotického vybavení a uměleckých děl ryze středověkého původu. Významný díl viny nese obrazoborecké pustošení interiéru kalvinisty za vlády tzv. zimního krále Friedricha Falckého, od kterého v nadcházejících dnech uplyne přesně 405 let. O této nešťastné události, která znamenala zánik mnoha cenných uměleckých děl a zároveň podnítila pozdější barokní obnovu interiéru a pořízení nového mobiliáře, Vám přinášíme dvoudílný seriál článků.
Jak jsme již uvedli v prvním článku věnovanému letošnímu 680. výročí položení základního kamene pro stavbu již třetí a dodnes dochované katedrály sv. Víta na Pražském hradě, první architekt a stavitel tohoto gotického velechrámu Matyáš z Arrasu stihl postavit pouze část chórového ochozu s kaplemi a arkád okolo chóru po úroveň triforia. Tato nejstarší část katedrály byla dokončena již 8 let po položení základního kamene, kdy Matyáš z Arrasu umírá.
V prosinci vzpomínáme památky několika kanovníků Metropolitní kapituly. V neděli 8. prosince výročí úmrtí ThDr. Jiřího Svobody, ve středu 11. prosince výročí úmrtí Mons. Jiřího Paďoura, OFMCap. a konečně v pátek 13. prosince výročí úmrtí ThDr. Jiřího Skoblíka. Již dříve jsme vzpomenuli světlé památky otců Lva Stanovského a Opatrného. Článek o nich naleznete zde.
Letošní nezvykle dlouhé vánoční svátky budou v katedrále plné bohoslužeb, na které vás srdečně zveme.
Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení