10. 10. 2024

Řezenští vrabčáci ve svatém Vítu

Kultura

V neděli dne 6. října hostila naše katedrála vzácnou návštěvu ze sousedního Bavorska. Mši svatou v 10 hodin doprovodil slavný dětský a mládežnický sbor katedrály sv. Petra v Regensburgu, jehož kořeny sahají až do 10. století. Sbor nese název „Regensburger Domspatzen“ (Vrabci regensburgské katedrály) a vedle Wiener Sängerknaben patří mezi nejznámější a nejproslulejší dětské pěvecké sbory v německy mluvících zemích.

Naše metropolitní kapitula je velmi hrdá na svoji tisíciletou historii a historii své pražské katedrály. Tato návštěva z Regensburgu pak byla cestou k jejím úplným počátkům, neboť dějiny tohoto dětského sboru se svojí délkou mohou s pražskou metropolitní kapitulou směle měřit a obě instituce mají defacto i společného původce. V 70. letech 10. století dal regensburgský biskup sv. Wolfgang svolení s ustanovením pražského biskupství a vyčlenění nové diecéze z jeho působnosti. V roce 971 tak vzniká při pražské rotundě sv. Víta kolegium kněží, které se po vzniku pražského biskupství o dva roky později stalo katedrální kapitulou a románská rotunda sv. Víta se tak stala první pražskou katedrálou. Sv. Wolfgang dále založil v roce 975 při regensburské katedrále školu, jejímž úkolem byla výchova budoucích kněží a úkolem žáků této školy bylo mimo jiné pečovat o liturgii v chrámu a o hudbu v něm. Tak vzniká tento slavný dětský sbor, mezi jehož sbormistry patřil ve 20. století např. Georg Ratzinger, bratr papeže Benedikta XVI. Historické poutu mezi Prahou a Regensburgem pak bylo znovu potvrzeno v roce 1873, kdy byla část ostatků sv. Wolfganga uložena v naší katedrále.

Regensburger Domspatzen po mši svaté odzpívali pár skladeb pro věřící

Mši svatou společně s naším dómským farářem a kanovníkem Mons. Milanem Hanušem celebroval také probošt katedrální kapituly v Regensburgu Dr. Franz Frühmorgen a zúčastnila se jí řada dalších hostů z Německa. Po mši pak dětský sbor vystoupil ještě samostatně v chóru katedrály. Záznam ze mše svaté můžete zhlédnout na webových stránkách naší katedrální televize katedrala.tv

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Na naše zesnulé kanovníky vzpomínáme i v lednu a únoru nového roku

4. 2. 2025

Křesťané na celém světě vzpomínají v modlitbě na své zemřelé předky, vyprošují jim odpuštění hříchů a spásu jejich duše a připomínají si jejich životní příběhy. V rodinách pamatujeme zvláště na naše rodiče, prarodiče a další příbuzné, kteří nás předešli na věčnost. Nejinak je tomu v pražské metropolitní kapitule, jejíž kanovníci tvoří duchovní rodinu spolubratří biskupů a kněží, kteří po staletí pečují o naši katedrálu a její život. Kanovníci konají v naší katedrále slavnostní bohoslužby, scházejí se ke společné modlitbě v chóru a pomáhají arcibiskupovi při správě jeho diecéze. Děje se tak bez přerušení již déle než 1050 let. Za tu dobu naší kapitulou prošlo velké množství biskupů i kněží a mezi nimi mnoho významných osobností českých dějin. Výročí jejich narození a úmrtí bychom si tak mohli připomínat skoro každý den v roce. Modlíme se pravidelně za všechny a v tomto článku bychom rádi připomněli alespoň ty, kteří se významnějším způsobem zapsali do dějin české země i naší místní církve a v úvodu letošního roku si připomínáme jejich výročí.
Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – VI. díl: Kult svatého Vojtěcha na Tiberském ostrově

3. 2. 2025

Nedaleko samotného srdce starověkého Říma, na dohled od pahorku Palatinu s ruinami císařského paláce a přímo naproti zaniklému sportovišti nazývanému Circus Maximus se uprostřed Tibery nachází velký ostrov. S městem jej spojuje stařičký most zvaný Pons Fabricius, který zde stál již v době, kdy se v Judském království a pozdější římské provincii Judea narodil, žil a byl ukřižován náš Pán Ježíš Kristus. Na ostrově stojí krásná bazilika s bohatě zdobeným interiérem, zasvěcená svatému apoštolu Bartoloměji. Do barokní podoby byla přestavěna po povodních v 16. století, které ji těžce poškodily. Původně však byla tato římská bazilika zasvěcena našemu svatému mučedníkovi, druhému pražskému biskupovi a jednomu z hlavních patronů české země a naší katedrály svatému Vojtěchovi. Ještě dnes bychom zde našli dochované odkazy na tohoto našeho světce. Jedním z nich je starobylá mramorová studna, umístěná před hlavním oltářem. Na ní se dochovala plastika Krista, císaře Otty III. a právě svatého Vojtěcha.
V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

30. 1. 2025

Novou výstavu v Mladotově domě, kterou zahájila v neděli 26. ledna slavnostní vernisáž, doprovodí i bohatý program. Až do derniéry výstavy vás tedy můžeme s radostí pozvat na přednášky, představení knihy i diskusi, která výstavu v neděli 9. února zakončí.
Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

27. 1. 2025

Josef kardinál Beran nebyl prvním pražským arcibiskupem, který musel opustit Prahu a odebral se do samotného srdce církve. Již ve středověku se Řím stal azylovým městem pro 3. arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna, který v Čechách rovněž upadl v nemilost u státní moci. Jeho spory s králem Václavem IV. vyústily v mučednickou smrt jeho generálního vikáře Jana z Pomuku, který se na začátku 18. století po svém svatořečení stal jedním z našich hlavních zemských patronů.
Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

27. 1. 2025

Na východní stěnu Staré sakristie v nejstarší části naší katedrály navazuje kaple svaté Anny, založená ještě prvním stavitelem chrámu Matyášem z Arrasu. O kapli jsme již přinesli obsáhlý článek v našem cyklu Putování po katedrále. Nyní se budeme soustředit na opravdu pozoruhodný a starobylý obraz Matky Boží nesoucí narozeného Pána Ježíše. Kromě úctyhodného stáří a mimořádně kvalitního zpracování je zvláštní tím, že se jedná defacto o nezaměnitelnou součást naší katedrály. Obraz byl totiž s největší pravděpodobností vyhotoven nákladem jednoho z kanovníků naší metropolitní kapituly, který byl sám na tomto obraze namalován klečící v modlitbě před impozantním zjevením madony.
Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

23. 1. 2025

U příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi bude v Mladotově domě na Pražském hradě otevřena výstava Příběh českých svitků. Slavnostní vernisáž se uskuteční v neděli 26. ledna 2025 od 16:00. Veřejnosti bude výstava přístupná od 27. ledna do 9. února 2025 každý den v časech 9:00–16:00. V průběhu konání výstavy se uskuteční několik zvláštních přednášek a besed, o kterých budeme zájemce o účast informovat.