Řezenští vrabčáci ve svatém Vítu

Řezenští vrabčáci ve svatém Vítu

V neděli dne 6. října hostila naše katedrála vzácnou návštěvu ze sousedního Bavorska. Mši svatou v 10 hodin doprovodil slavný dětský a mládežnický sbor katedrály sv. Petra v Regensburgu, jehož kořeny sahají až do 10. století. Sbor nese název „Regensburger Domspatzen“ (Vrabci regensburgské katedrály) a vedle Wiener Sängerknaben patří mezi nejznámější a nejproslulejší dětské pěvecké sbory v německy mluvících zemích.

Naše metropolitní kapitula je velmi hrdá na svoji tisíciletou historii a historii své pražské katedrály. Tato návštěva z Regensburgu pak byla cestou k jejím úplným počátkům, neboť dějiny tohoto dětského sboru se svojí délkou mohou s pražskou metropolitní kapitulou směle měřit a obě instituce mají defacto i společného původce. V 70. letech 10. století dal regensburgský biskup sv. Wolfgang svolení s ustanovením pražského biskupství a vyčlenění nové diecéze z jeho působnosti. V roce 971 tak vzniká při pražské rotundě sv. Víta kolegium kněží, které se po vzniku pražského biskupství o dva roky později stalo katedrální kapitulou a románská rotunda sv. Víta se tak stala první pražskou katedrálou. Sv. Wolfgang dále založil v roce 975 při regensburské katedrále školu, jejímž úkolem byla výchova budoucích kněží a úkolem žáků této školy bylo mimo jiné pečovat o liturgii v chrámu a o hudbu v něm. Tak vzniká tento slavný dětský sbor, mezi jehož sbormistry patřil ve 20. století např. Georg Ratzinger, bratr papeže Benedikta XVI. Historické poutu mezi Prahou a Regensburgem pak bylo znovu potvrzeno v roce 1873, kdy byla část ostatků sv. Wolfganga uložena v naší katedrále.

 

Regensburger Domspatzen po mši svaté odzpívali pár skladeb pro věřící

 

Mši svatou společně s naším dómským farářem a kanovníkem Mons. Milanem Hanušem celebroval také probošt katedrální kapituly v Regensburgu Dr. Franz Frühmorgen a zúčastnila se jí řada dalších hostů z Německa. Po mši pak dětský sbor vystoupil ještě samostatně v chóru katedrály. Záznam ze mše svaté můžete zhlédnout na webových stránkách naší katedrální televize katedrala.tv

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – I. díl: katedrála v bazilice svatého Petra

    O celosvětovém významu naší katedrály svědčí také četné odkazy ve Věčném městě, kdysi srdci někdejšího mocného římského impéria a posléze sídelním městě papeže, Kristova náměstka na Zemi a nástupce svatého apoštola Petra. Samotná stavba pražské katedrály, její světci a další osobnosti s ní spojené zanechali na nejvýznamnějších místech Říma mnohé zajímavé stopy, o kterých jsme pro vás připravili další seriál článků.

  • Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Výročí 405 let od vyplenění katedrály kalvinisty – II. díl

    Předvánoční snění jsme vám před pár dny přetrhli prvním dílem dvoudílného miniseriálu o vyplenění katedrály v roce 1619. Při tomto výbuchu lidové zlosti bylo zničeno mnohé z původního středověkého a raně novověkého mobiliáře katedrály, tedy alespoň to, co přežilo husitské bouře. Z toho, co zbylo se ve velké většině nedochovalo vůbec nic, ale spolu s fragmenty jedné z památek vás můžeme vzít na poutavou cestu kunsthistorií. 

  • Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

    Katedrálu ozdobí nově zrestaurovaný betlém

    Stejně jako jiné kostely má i naše katedrála svůj betlém, který představuje scénu Narození Páně, pastýře a mudrce z Východu, kteří se přicházejí poklonit narozenému děťátku, ve kterém poznali slíbeného Spasitele. Jedná se o velmi starobylou tradici. První takovou scénu dle evangelia svatého Lukáše měl ve formě živého betlému se souhlasem tehdejšího papeže Honoria III. sestavit v roce 1223 svatý František z Assisi v italském městečku Greccio. S betlémy se v našich chrámech tak setkáváme již více než 800 let.

  • Zahájení jubilejního roku 2025 v katedrále svatého Víta

    Zahájení jubilejního roku 2025 v katedrále svatého Víta

    Svatovítský dóm má jakožto nejdůležitější chrám v zemi a i zemské poutní místo pár privilejí. Jednou z nich je i to, že se v něm často zahajují důležité církevní pastorační iniciativy, jakou je i Jubilejní rok 2025 s podtitulem Poutníci naděje. 

  • Výročí 450 let od vyplenění katedrály kalvinisty – I. díl

    Výročí 450 let od vyplenění katedrály kalvinisty – I. díl

    Pražská katedrála zažívala v průběhu svých tisíciletých dějin období rozkvětu i pádů, budování i opakovaného barbarského ničení. Není proto divu, že ji ještě počátkem 60. let 19. století před zahájhením dostavby německý archeolog Franz Johann Joseph Bock nazval „impozantní zříceninou uprostřed hlavního města Čech.“ Dnes již můžeme obdivovat jen velmi málo z jejího původního gotického vybavení a uměleckých děl ryze středověkého původu. Významný díl viny nese obrazoborecké pustošení interiéru kalvinisty za vlády tzv. zimního krále Friedricha Falckého, od kterého v nadcházejících dnech uplyne přesně 405 let. O této nešťastné události, která znamenala zánik mnoha cenných uměleckých děl a zároveň podnítila pozdější barokní obnovu interiéru a pořízení nového mobiliáře, Vám přinášíme dvoudílný seriál článků.   

  • Seriál k výročí položení základního kamene – část 4. – dílo Matyáše z Arrasu a Petra Parléře

    Seriál k výročí položení základního kamene – část 4. – dílo Matyáše z Arrasu a Petra Parléře

    Jak jsme již uvedli v prvním článku věnovanému letošnímu 680. výročí položení základního kamene pro stavbu již třetí a dodnes dochované katedrály sv. Víta na Pražském hradě, první architekt a stavitel tohoto gotického velechrámu Matyáš z Arrasu stihl postavit pouze část chórového ochozu s kaplemi a arkád okolo chóru po úroveň triforia. Tato nejstarší část katedrály byla dokončena již 8 let po položení základního kamene, kdy Matyáš z Arrasu umírá.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení