Velký požár Prahy v roce 1541, vyplenění kalvinisty v roce 1619 a pruské bombardování v roce 1757 jsou tři největší pohromy, které tehdy nedostavěný kostel postihly. Zejména v důsledku ohně tak zanikla převážná část hořlavých prvků interiéru i jemných kamenosochařských detailů stavby. Zničeny tak byly bohužel úplně všechny středověké vitráže, zanikly původní oltáře, lavice, baldachýny a další mobiliář, kalvinistickému obrazoborectví neunikla ani díla světově proslulých renesančních malířů jako například oltářní obraz Lucase Cranacha. Dochovaly se nám však mimo jiné alespoň některé nástěnné malby nebo jejich torza, řada kamenných gotických náhrobků a minimálně čtyři dveřní křídla. Vnitřní dveře Staré sakristie, dveře do Staré klenotnice a na schodiště ve Staré sakristii návštěvník katedrály bohužel vidět nemůže, protože se nacházejí mimo veřejnosti přístupné prostory a jejich zpřístupnění není technicky reálné. Nejkrásnější a nejzajímavější z těchto dochovaných dveří však k vidění jsou a jedná se právě o dveře v severní stěně Svatováclavské kaple, vedoucí do chórového ochozu. Celý tento severní vstupní portál do kaple včetně dveřního křídla se dochoval prakticky neporušený v původní podobě.
Dochované středověké dveře
Masivní dveře jsou v celé ploše opatřené kovanými prvky a z jejich vnitřní strany pak jsou na plechovém pobití v celé ploše vyvedena drobná písmenka W, patrně odkazující na krále Vladislava Jagellonského, který nechal zhotovit výzdobu kaple nad střední římsou, kde jsou vyvedeny výjevy ze života svatého Václava od Mistra Litoměřického oltáře. Sám král Vladislav Jagellonský a jeho žena Anna z Foix jsou zde vyobrazeni na stěně nad oltářem kaple. Písmeno W nalezneme i na lícové straně dveří spolu se znakem Českého království a přemyslovskou plamennou orlicí. Za pozornost pak stojí zejména velké klepadlo ve tvaru lví hlavy, umístěné na vnější straně těchto dveří.
Umučení svatého Václava na obrazu ve Svatováclavské kapli
V kapli se totiž nachází dva obrazy zavraždění sv. Václava ve Staré Boleslavi. Jeden je jako součást cyklu nástěnných maleb Mistra Litoměřického oltáře na východní stěně za světcovým hrobem, druhý renesanční obraz pak visí uvnitř kaple hned vlevo za tímto severním vstupem. Na obou obrazech se náš svatý kníže v okamžiku své smrti drží právě takového klepadla na dveřích kostela sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi, u kterých byl svými vrahy dostižen. Dle legendy bylo toto klepadlo později převezeno do Prahy a umístěno právě na tyto dveře do Svatováclavské kaple.
Umučení svatého Václava v jagellonském nástěnném cyklu
Zda se jedná o autentické klepadlo, kterého se svatý Václav skutečně držel ve snaze ukrýt se před vrahy v kostele, již pochopitelně není možné spolehlivě doložit. Odborníci mu však vysoké stáří skutečně přisuzují. Dle některých odborných odhadů mohlo vzniknout nejpozději v 11. století, možná i dříve. Z toho důvodu neumíme pravdivost této legendy ani vyloučit.
Klepadlo, které údajně držel svatý Václav v okamžiku smrti
Pozorný návštěvník si všimne, že kaple svatého Václava má nádherné kované historické dveře dvoje. Ty druhé v její západní stěně vedou do příčné lodi a vypadají na první pohled stejně starobyle. Jsou dokladem skutečného mistrovství posledního stavitele naší katedrály Kamila Hilberta, který kapli včetně hrobu sv. Václava na začátku 20. století restauroval a tyto dveře byly zhotoveny v roce 1913 dle jeho návrhu. Obnoven a zrekonstruován byl celý tento silně poškozený a zazděný vstupní portál, po jehož obvodu byly zpět osazeny destičky z drahých kamenů. Kamil Hilbert odvedl natolik kvalitní práci, že laik od středověkého originálu prakticky nemá šanci odlišit.
Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský
