Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

Zahajovací koncert brilantně přednesl varhaník baziliky sv. Klotildy v Paříži, zářivá osobnost varhanního umění, Olivier Penin. Koncert vyslechl mimo jiné také pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner a prezident republiky pan Petr Pavel. Oba udělili našemu letošnímu festivalu své záštity, čehož si velmi vážíme. Na dalších koncertech v podání Adama Viktory, Marie Pochopové a Štefana Iľaše si posluchači vychutnali zejména barevnou hudbu romantismu, zpestřenou ale i díly J. S. Bacha nebo naopak hudbou ryze současnou.

 

Zahajovací koncert si v první řadě zleva užili i děkan Metropolitní kapituly Ondřej Pávek, první dáma republiky Eva Pavlová, prezident republiky Petr Pavel, arcibiskup pražský Jan Graubner a probošt Metropolitní kapituly Václav Malý.

 

Komplikace se někdy nemůžou vyhnout žádné práci, a to ani umělecké. Bohužel interpret závěrečného koncertu nemohl ze zdravotních důvodů vystoupit a bylo tedy třeba hledat náhradu. Využili jsme tuto příležitost k tomu, aby se publiku vedle trumpetisty Stanislava Masaryka mohl představit i nový varhaník katedrály sv. Víta, Ondřej Valenta. Zcela zaplněný chrám odměnil jejich výkony (a věříme, že i celý ročník) dlouho trvajícím potleskem, za který jej interpreti oplatili přídavkem, při kterém využili i menší katedrální varhany – pojízdný pozitiv. Využití tohoto druhého nástroje bylo novinkou našeho festivalu.

 

Na festivalu se představil i nový varhaník svatovítského dómu Ondřej Valenta.

 

Během tří koncertů mohlo publikum nejen poslouchat, ale také díky přenosným obrazovkám i sledovat vystupující umělce. Mezi posluchači – a tudíž i „diváky“ – měl tento prostředek k vnímání dalšího rozměru zážitku pozitivní ohlas a pro další ročníky se tedy stane standardem.

 

Díky přímému přenosu na obrazovky v celé katedrále se mohli posluchači dívat interpretům doslova přes rameno.

 

Ročník 2024 Svatovítských varhanních večerů přilákal přes 2500 posluchačů. Děkujeme všem, kteří festival připravovali, účinkovali nebo jen přišli a samozřejmě i našim partnerům. Na přípravách dalšího ročníku se již pracuje a červencové úterky tak budou zase v naší nádherné katedrále patřit hudbě. Tentokrát bude hlavním tématem dvojice velikánů, jejichž výročí si v roce 2025 budeme připomínat – Bach a Händel. Již teď srdečně zveme ke společným hudebním a duchovním zážitkům!

Text: Ondřej Valenta, Jan Novák 

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • Velký pátek – hle, jak umírá Spravedlivý!

    Velký pátek – hle, jak umírá Spravedlivý!

    V postní době jsme zvláště intenzivně obraceli naše srdce k našemu Pánu, který se čtyřicet dní postil na poušti a který rozepjal ruce a dal se přibít na kříž, aby svou smrtí naši smrt přemohl a vykoupil nás pro život věčný. Rozjímali jsme o Kristově smrti při pobožnostech křížové cesty a v našem postním seriálu jsme se seznámili s obrazy Kristova utrpení v naší katedrále. 

  • Vzácná relikvie Poslední večeře Páně v naší katedrále

    Vzácná relikvie Poslední večeře Páně v naší katedrále

    Nejvýznamnější evropské katedrály uchovávají ve svých pokladech vzácné a unikátní relikvie, které jsou přímo spojené s utrpením našeho Pána Ježíše Krista. Získávali je pro ně jako ty nejcennější dary zbožní panovníci evropských států; císařové, králové i vládci menších knížectví. Různé větší i menší části Kristova kříže, ať už se jedná o relikvie získané matkou římského císaře Konstantina svatou Helenou v Jeruzalémě, nebo o takzvané relikvie přikládané, nalezneme v řadě chrámů. I naše katedrála uchovává jako ten nejcennější relikviář vůbec vzácný korunovační kříž, ve kterém jsou části Kristova kříže a dalších nástrojů Kristova umučení vložené a český král při své korunovaci tento kříž uctíval.

  • O Květné neděli bude znít v katedrále hymnus ze 6. století

    O Květné neděli bude znít v katedrále hymnus ze 6. století

    „Hle, jak až k srdci proniká zbraň bezcitná a strašlivá! Z boku se řine s vodou krev a od hříchu nás omývá.“

    Květnou nedělí vstoupíme do Svatého týdne, kterým vrcholí celý liturgický rok a kdy budeme slavit vrcholné události z dějin spásy. Památka Poslední večeře Páně zpřítomňuje ustanovení eucharistie, kdy náš Pán Ježíš Kristus večer před svou smrtí na kříži vzal do rukou chléb a kalich vína a řekl svým učedníkům „toto je moje tělo, které se za vás vydává“ a „toto je má krev, která se za vás prolévá,“ „toto je smlouva nová a věčná“ a „to konejte na mou památku.“ Kristovo zatčení, odsouzení a následnou vykupitelskou smrt na kříži připomíná památka Umučení Páně, slavená na Velký pátek a následně v sobotu v noci budeme slavit vigilii Zmrtvýchvstání Páně, Kristovo slavné vzkříšení a vítězství nad smrtí.

  • Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

    Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

    „Hospodine, Ty vládneš nade vším. Tvá je, Hospodine, velikost a moc, nádhera, lesk i vznešenost, neboť Tobě patří všechno na nebi i na zemi.“

    Žalm, který zpíváme o slavnosti našeho svatého knížete a mučedníka Václava, oslavuje Hospodina jako nejvyššího vládce a krále, který je svrchovaně povýšený nade vším a od kterého pochází všechno bohatství a velebnost. Zdá se, jako by snad mohl být inspirací pro Petra Parléře, který nad hrobem našeho svatého knížete v pražské katedrále ke cti a slávě Boží vystavěl kapli natolik nádhernou a vznešenou, až poutníky zrak přechází.

  • Kopie obtisku Krista na roušce svaté Veroniky je i v katedrále

    Kopie obtisku Krista na roušce svaté Veroniky je i v katedrále

    Mnoho vzácných relikvií, které jsou součástí Svatovítského pokladu je dnes již mírně pozapomenuto, a přesto to byly ty nejvzácnější části tohoto cenného souboru. V postní době se však nabízí upřít pozornost na dílo, které přímo připomíná utrpení Ježíše Krista při stoupání na Golgotu, kde za nás zemřel a po třech dnech vstal z mrtvých.

  • Kulaté výročí narození kanovníka Antona Geberta

    Kulaté výročí narození kanovníka Antona Geberta

    V dubnu si připomínáme také 140. výročí narození našeho kanovníka Antona Geberta, perzekvovaného kněze a jednu z obětí nacistického režimu z řad členů naší metropolitní kapituly. Nacistickými koncentračními tábory prošla značná část našich kanovníků. Vězněni byli Otto Lev Stanovský a Otakar Švec a kruté zacházení nacistů nepřežil Antonín Bořek-Dohalský a právě Anton Gebert, přestože tento kanovník byl německé národnosti a na začátku okupace českých zemích nepatřil k odboji ani k otevřeným odpůrcům Třetí říše.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení