Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

Svatovítské varhanní večery před půlrokem zaplnily svatovítskou katedrálu

V červenci letošního roku proběhl třináctý ročník festivalu Svatovítské varhanní večery, který pořádá Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Letošní ročník byl velmi úspěšný z hlediska počtu posluchačů, jejich nadšených reakcí i ohlasů odborného tisku. Na pěti koncertech se představili s pestrými programy umělci čeští, ale své umění předvedli i hudebníci ze Slovenska a Francie.

Zahajovací koncert brilantně přednesl varhaník baziliky sv. Klotildy v Paříži, zářivá osobnost varhanního umění, Olivier Penin. Koncert vyslechl mimo jiné také pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner a prezident republiky pan Petr Pavel. Oba udělili našemu letošnímu festivalu své záštity, čehož si velmi vážíme. Na dalších koncertech v podání Adama Viktory, Marie Pochopové a Štefana Iľaše si posluchači vychutnali zejména barevnou hudbu romantismu, zpestřenou ale i díly J. S. Bacha nebo naopak hudbou ryze současnou.

 

Zahajovací koncert si v první řadě zleva užili i děkan Metropolitní kapituly Ondřej Pávek, první dáma republiky Eva Pavlová, prezident republiky Petr Pavel, arcibiskup pražský Jan Graubner a probošt Metropolitní kapituly Václav Malý.

 

Komplikace se někdy nemůžou vyhnout žádné práci, a to ani umělecké. Bohužel interpret závěrečného koncertu nemohl ze zdravotních důvodů vystoupit a bylo tedy třeba hledat náhradu. Využili jsme tuto příležitost k tomu, aby se publiku vedle trumpetisty Stanislava Masaryka mohl představit i nový varhaník katedrály sv. Víta, Ondřej Valenta. Zcela zaplněný chrám odměnil jejich výkony (a věříme, že i celý ročník) dlouho trvajícím potleskem, za který jej interpreti oplatili přídavkem, při kterém využili i menší katedrální varhany – pojízdný pozitiv. Využití tohoto druhého nástroje bylo novinkou našeho festivalu.

 

Na festivalu se představil i nový varhaník svatovítského dómu Ondřej Valenta.

 

Během tří koncertů mohlo publikum nejen poslouchat, ale také díky přenosným obrazovkám i sledovat vystupující umělce. Mezi posluchači – a tudíž i „diváky“ – měl tento prostředek k vnímání dalšího rozměru zážitku pozitivní ohlas a pro další ročníky se tedy stane standardem.

 

Díky přímému přenosu na obrazovky v celé katedrále se mohli posluchači dívat interpretům doslova přes rameno.

 

Ročník 2024 Svatovítských varhanních večerů přilákal přes 2500 posluchačů. Děkujeme všem, kteří festival připravovali, účinkovali nebo jen přišli a samozřejmě i našim partnerům. Na přípravách dalšího ročníku se již pracuje a červencové úterky tak budou zase v naší nádherné katedrále patřit hudbě. Tentokrát bude hlavním tématem dvojice velikánů, jejichž výročí si v roce 2025 budeme připomínat – Bach a Händel. Již teď srdečně zveme ke společným hudebním a duchovním zážitkům!

Text: Ondřej Valenta, Jan Novák 

Foto: Člověk a Víra

Aktuality & články

  • V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    Novou výstavu v Mladotově domě, kterou zahájila v neděli 26. ledna slavnostní vernisáž, doprovodí i bohatý program. Až do derniéry výstavy vás tedy můžeme s radostí pozvat na přednášky, představení knihy i diskusi, která výstavu v neděli 9. února zakončí.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Josef kardinál Beran nebyl prvním pražským arcibiskupem, který musel opustit Prahu a odebral se do samotného srdce církve. Již ve středověku se Řím stal azylovým městem pro 3. arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna, který v Čechách rovněž upadl v nemilost u státní moci. Jeho spory s králem Václavem IV. vyústily v mučednickou smrt jeho generálního vikáře Jana z Pomuku, který se na začátku 18. století po svém svatořečení stal jedním z našich hlavních zemských patronů.

  • Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

    Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

    Na východní stěnu Staré sakristie v nejstarší části naší katedrály navazuje kaple svaté Anny, založená ještě prvním stavitelem chrámu Matyášem z Arrasu. O kapli jsme již přinesli obsáhlý článek v našem cyklu Putování po katedrále. Nyní se budeme soustředit na opravdu pozoruhodný a starobylý obraz Matky Boží nesoucí narozeného Pána Ježíše. Kromě úctyhodného stáří a mimořádně kvalitního zpracování je zvláštní tím, že se jedná defacto o nezaměnitelnou součást naší katedrály. Obraz byl totiž s největší pravděpodobností vyhotoven nákladem jednoho z kanovníků naší metropolitní kapituly, který byl sám na tomto obraze namalován klečící v modlitbě před impozantním zjevením madony.

  • Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

    Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

    U příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi bude v Mladotově domě na Pražském hradě otevřena výstava Příběh českých svitků. Slavnostní vernisáž se uskuteční v neděli 26. ledna 2025 od 16:00. Veřejnosti bude výstava přístupná od 27. ledna do 9. února 2025 každý den v časech 9:00–16:00. V průběhu konání výstavy se uskuteční několik zvláštních přednášek a besed, o kterých budeme zájemce o účast informovat. 

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

    V prosinci roku 1993 se kanovníci naší metropolitní kapituly jednomyslně usnesli na iniciaci výzkumu týkajícího se osobního duchovního profilu a činnosti Josefa kardinála Berana, 33. arcibiskupa pražského, činorodého Kristova kněze a pastýře Jeho lidu, proslulého pevným charakterem, mimořádnou statečností, laskavostí a obětavostí. Tento výzkum byl nezbytným předpokladem, aby jednou mohl být prohlášen za svatého. Metropolitní kapitula tak požádala pražského arcibiskupa, aby zprostředkoval potřebný souhlas Kongregace pro záležitosti svatých v Římě. V následujících letech byl zahájen dlouholetý proces, který kontinuálně probíhá do dnešních dní. I během samotném beatifikačním procesu se životem a dílem Josefa kardinála Berana zabývalo několik našich kanovníků, zejména pak jako postulátor blahořečení prof. ThDr. Jan Matějka, Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík nebo ThDr. Jiří Svoboda, JC.D. V roce 2018 pak Služebník Boží Josef kardinál Beran nalezl místo svého posledního odpočinku v naší katedrále v kapli Bartoňů z Dobenína v severní boční lodi, kam bylo jeho tělo přeneseno z místa jeho původního hrobu v bazilice svatého Petra v Římě. Osobnost Josefa kardinála Berana proto naši katedrálu a diecézi také významným způsobem propojuje s Věčným městem a přinášíme Vám o něm IV. díl našeho seriálu.

  • Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

    Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

    Časové uspořádání liturgického roku, jeho svátků a období je v mnoha ohledech inspirováno Písmem svatým. V něm se velmi často setkáváme se čtyřicetidenními nebo dokonce čtyřicetiletými obdobími. V První knize Mojžíšově čteme o potopě světa, kterou způsobil déšť trvající čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Čtyřicet let putoval Izrael pouští a čtyřicet dní byl Mojžíš na hoře Sinaji. David a Šalamoun vládli čtyřicet let a čtyřicet dní a čtyřicet nocí putoval prorok Eliáš k hoře Chorebu. Město Ninive mělo čtyřicet dní, aby konalo pokání a konečně náš Pán Ježíš Kristus se čtyřicet dní postil na poušti. Po svém slavném vzkříšení se zjevoval apoštolům, než po čtyřiceti dnech vstoupil do nebe. V liturgickém roce pak prožíváme postní dobu trvající čtyřicet dní a v latinském jazyce se toto období také nazývá „Tempus Quadragesimae.“ Po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně pak dalších čtyřicet dní oslavujeme tuto největší událost v dějinách spásy, abychom posléze oslavili Kristovo nanebevstoupení.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení