Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

 „Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.

Poutě

Zásadním prvkem každého Svatého roku je pouť. Ať už tradičně pěšky nebo některým z moderních dopravních prostředků se vydáváme buď sami nebo ve společenství jiných křesťanů i hledajících na cestu za Pánem do různých poutních kostelů a míst. Papež František píše v bule, která Svatý rok uvedla, že „pěší pouť velmi napomáhá ke znovuobjevení hodnoty ticha, námahy a toho, co je podstatné.“ Svatovítská katedrála je zemským poutním místem, ve kterém se soustředí největší poklad české zbožnosti: ostatky českých zemských patronů, mučedníků pro víru i mnoha svatých a světic. Je tedy skvěle vybavena k tomu, aby se stala „duchovní oázou“, jak píše papež. Metropolitní kapitula ve spolupráci se svou svatovítskou farností proto připravila velkou spoustu příležitostí, jak se na pouť do katedrály vydat. 

Známé a klasické jsou velké svátky českých patronů. Zvláště se jedná o čtyři hlavní svaté, kteří jsou s katedrálou spojeni – patrocinní svatý Vít, Václav i Vojtěch a také poněkud pozapomenutý svatý Zikmund, který leží v jedné ze severních kaplí katedrály. Dalšími důležitými světci, které si v katedrále připomínáme i mimořádnými bohoslužbami jsou například svatý Lukáš, svatá Ludmila nebo svatá Anežka. Svátky a slavnosti Páně a Panny Marie jsou též příležitostí se do katedrály vydat a získat tak plnomocné odpustky. Největším souborem bohoslužeb, které byly zařazeny dómskou správou do Svatého roku 2025 je pak cyklus poutních mší svatých Putování po katedrále. Ty jsou slaveny v bočních kaplích katedrály vždy v 07:00. V kalendáři na úvodní stránce webu je poznáte snadno – budou u sebe mít obrázek maskota Svatého roku poutničku Luce. Podobně jako ona, tak se i my často na své cestě za světlem, které září vstříc každému člověku (Jan 1:9), vydáváme skrz déšť a bahno všedních nesnází. Do katedrály můžete samozřejmě vyrazit i mimo oficiální příležitosti. Informace pro poutníky naleznete na stránce Poutní návštěva.

Program bohoslužeb najdete na našem webu zde.

 

Postavička Luce je maskotem Svatého roku 2025

 

Odpustky

Jubilejní odpustek je konkrétním projevem Božího milosrdenství, které přesahuje a přetváří hranice lidské spravedlnosti. Odpustek umožňuje osvobodit srdce od břemene hříchu, aby bylo možné v plné svobodě vykonat náležité zadostiučinění. V praktické rovině zahrnuje zkušenost Božího milosrdenství některé duchovní úkony určené papežem. Ti, kdo se kvůli nemoci nebo jiným okolnostem nemohou zúčastnit jubilejní pouti, jsou přesto zváni, aby se zapojili do duchovního putování, které jubilejní rok provází, obětovali utrpení svého každodenního života a účastnili se eucharistické slavnosti. Všichni opravdu kající věřící, kteří nemají zálibu v žádném hříchu a kteří, pohnuti duchem lásky, se v průběhu Svatého roku, očištěni skrze svátost smíření a občerstveni svatým přijímáním, modlí na úmysl Svatého otce, mohou z pokladu církve získat plnomocné odpustky a odpuštění hříchů pro sebe a pro duše v očistci vykonáním některého z následujících skutků:

1) Vykonání zbožné pouti: na některé z jubilejních svatých míst – tam zbožná účast na mši svaté nebo pomazání nemocných, na bohoslužbě slova, liturgii hodin (modlitba se čtením, ranní chvály, nešpory), křížové cestě, modlitbě růžence, hymnu Akathistos… 

2) zbožná návštěva svatých míst – kromě výše uvedeného budou moci věřící získat jubilejní odpustky, pokud jednotlivě nebo ve skupinkách zbožně navštíví kterékoli jubilejní místo a stráví tam přiměřeně dlouhou dobu v eucharistické adoraci a rozjímání, které zakončí modlitbou Otče náš, Vyznáním víry v jakékoli povolené formě a vzýváním Panny Marie, Matky Boží, aby v tomto Svatém roce všichni mohli „zakusit blízkost té nejláskyplnější z maminek, která nikdy neopouští své děti“.

V případě katedrály můžete tedy získat odpustek kupříkladu tak, že přijdete v pátek trochu dříve na pravidelnou páteční večerní mši svatou v 18:00, spočinete při pravidelném celodenním výstavu Nejsvětější Svátosti v adoraci, pak se před mší svatou vyzpovídáte, zúčastníte se celé mše svaté včetně svatého přijímání a v následujícím týdnu vykonáte pouť v rámci jedné ze mší cyklu Putování po katedrále. Svátost smíření se v katedrále udílí pravidelně před páteční večerní mší svatou a mezi nedělní mší v 08:30 a 10:00. Je také možné se na vyzpovídání dohodnout s dómským farářem Mons. Milanem Hanušem.

Více o odpustcích v průběhu Svatého roku naleznete zde.

Pár odkazů na závěr

Svatý rok 2025 má v České republice svůj vlastní web, kde se o něm dozvíte mnohem více. Navštivte jej zde. 

Česká biskupská konference rozhodla o uspořádání národní poutě českých a moravských diecézí, která se uskuteční s hlavním programem Svatého roku v Římě ve dnech 28.–30. března 2025 s účastí na společném přijetí darů Milostivého léta Páně (Svatého roku). Více naleznete zde.

Putovat mohou i teenagerky a teenageři mezi 12 až 17 lety a to 25.-27. dubna.  Více o jejich pouti do Říma zde.

A i mládež mezi 16 až 30 lety je bude následovat na přelomu července a srpna. Více zjistíte zde.

 

 

Text: Jan Novák

Schválil: Mons. Milan Hanuš, dómský farář a kanovník Metropolitní kapituly

Použité zdroje a literatura:
  • https://jubileum2025.cz/index.php
  • https://www.svetovednymladeze.cz/index.php
  • https://farnost.kkvys.cz/cs/bohosluzby/a/svaty-rok-2025-v-bazilice-na-vysehrade

Aktuality & články

  • Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    Výročí úmrtí Karla kardinála Kašpara, našeho kanovníka a knížete-arcibiskupa

    V krušných letech okupace českých zemí nacistickou Německou říší a v průběhu II. světové války odchází k Pánu velká osobnost naší církve, první československý kardinál, poslední kníže-arcibiskup pražský a někdejší kanovník naší metropolitní kapituly ThDr. JUDr. Karel Kašpar. Výročí jeho smrti si připomínáme dne 21. dubna, zemřel v roce 1941. O měsíc později, o slavnosti svatého Jana Nepomuckého dne 16. května, budeme slavit 155. výročí jeho narození.

  • O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

    O filii et filiae, Rex caelestis, Rex gloriae, morte surrexit hódie, Alleluia!

    Každou neděli v 17 hodin se kanovníci naší metropolitní kapituly scházejí v chóru katedrály ke společné modlitbě v podobě slavnostních zpívaných nešpor. Jedním z jejich úkolů je totiž modlit se společně modlitby z liturgie hodin. Tuto takzvanou denní modlitbu církve se podle kanonického práva závazně modlí všichni duchovní, tedy biskupové, kněží a jáhni. Modlí se ji povinně většinou také mniši a mnozí řeholníci. Laici se ji mohou modlit dobrovolně. Některá společenství duchovních však jsou navíc vázána takzvanou chórovou povinností, kdy se modlí liturgii hodin společně v chóru svého kostela. Platí to zejména pro mnichy a mnišky církevních řádů a řeholníky a řeholnice některých kongregací a stejně tak pro kanovníky katedrálních i kolegiátních kapitul, kteří se za tím účelem scházejí ve své katedrále nebo kolegiátním chrámu. Kapituly kanovníků totiž byly svým založením klášterním společenstvím původně dost podobné, teprve postupem času se přetvořily v kolegia biskupů a kněží odlišného charakteru. Společná chórová modlitba jim však zůstala a v katedrálách a kolegiátních chrámech jsou v presbytáři umístěny chórové lavice, ve kterých kanovníci při společné modlitbě zasedají stejně jako mniši v klášterních chrámech.

  • Beránek ovce vykoupil, když muka kříže podstoupil, alleluja!

    Beránek ovce vykoupil, když muka kříže podstoupil, alleluja!

    Slavnostní Zmrtvýchvstání Páně vstupujeme do dalšího a zároveň nejslavnostnějšího období celého liturgického roku vůbec. Kristus, který svou obětí na kříži přemohl pekelné mocnosti a zazářil jako světlo, které rozehnalo temnoty, vstává třetího dne z hrobu. Setkává se s Marií Magdalenou, s apoštoly a svými učedníky. „Nolli me tangere“ – „Nedotýkej se mě, ještě jsem se nevrátil k svému Otci. Běž a pověz bratřím, že odcházím k svému i vašemu Bohu a Otci.“ To byla Jeho první slova k Marii Magdaleně, když ho spatřila po Jeho slavném vzkříšení a poznala v něm našeho Pána. Ještě několikrát se svým učedníkům zjevil, než po čtyřiceti dnech slavně vstoupil na nebesa. Oslavený vzkříšený Kristus je zobrazován jako vítězný král v rudém plášti s ranami na rukou, nohou a v boku, s rozjasněnou tváří a s praporem v ruce.

  • Slavné Kristovo vzkříšení oslaví starobylý chvalozpěv

    Slavné Kristovo vzkříšení oslaví starobylý chvalozpěv

    „Ať slavné Kristovo vzkříšení naši tmu ve světlo promění!“

    Tímto zvoláním k zapálené a požehnané velikonoční svíci u velikonočního ohně, která symbolizuje vzkříšeného Krista, zahájí kněz po setmění procesí k oltáři. Tam budou slaveny obřady z vigilie veliké noci, kdy Kristus rozlomil pouta smrti, vstal z mrtvých, aby se následně ukázal svým učedníkům a po čtyřiceti dnech vstoupil na nebesa jako Král slávy. Veliké a nádherné tajemství této noci, tajemství naší spásy a vykoupení z otroctví hříchu je oslavováno jako světlo, které přináší Kristus a rozhání jím pekelné temnoty, Kristus sám je označován jako to světlo. Takto ho oslavuje i známá velikonoční píseň, zpívaná v českých zemích: „Aleluja! Vstal z mrtvých Kristus oslavený,  tma pekel před ním utíká! Z ran, jež jsou divem zaceleny, vítězná záře proniká!“

  • 15. výročí úmrtí kanovníka a faráře Mons. Miroslava Vágnera

    15. výročí úmrtí kanovníka a faráře Mons. Miroslava Vágnera

    Zelený čtvrtek je zároveň velkou slavností kněží. Ten den totiž náš Pán Ježíš Kristus ustanovil svátost kněžství, když při večeři se svými učedníky pozdvihl chléb a kalich s vínem a řekl: „Toto je moje tělo“ a „Toto je moje krev,“ „Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku!“ Proto se v dopoledních hodinách tradičně setkávají kněží z celé diecéze se svým biskupem v katedrálách, obnovují svůj slib poslušnosti a při slavné mši svaté, které je nazývána Missa chrismatis, jsou posvěceny oleje, užívané při udělování svátostí. I v naší katedrále je pravidelně takováto mše svatá slavena. Letos budeme na Zelený čtvrtek vzpomínat také na jednoho věrného a laskavého Kristova kněze, kanovníka naší pražské metropolitní kapituly a v letech 2001 – 2008 faráře naší katedrály Mons. Miroslava Vágnera. Uplyne totiž přesně 15 let od chvíle, kdy ho náš Pán povolal z tohoto světa. I on se pravidelně účastnil této slavné mše svaté s ostatními kněžími pražské arcidiecéze v naší katedrále a pevně věříme, že pro svou věrnou dlouholetou službu Kristu a Jeho církvi dnes slaví ve společenství Jeho svatých.

  • Velký pátek – hle, jak umírá Spravedlivý!

    Velký pátek – hle, jak umírá Spravedlivý!

    V postní době jsme zvláště intenzivně obraceli naše srdce k našemu Pánu, který se čtyřicet dní postil na poušti a který rozepjal ruce a dal se přibít na kříž, aby svou smrtí naši smrt přemohl a vykoupil nás pro život věčný. Rozjímali jsme o Kristově smrti při pobožnostech křížové cesty a v našem postním seriálu jsme se seznámili s obrazy Kristova utrpení v naší katedrále. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení