V sobotu uplyne 100 let od narození probošta Jaroslava Škarvady

V sobotu uplyne 100 let od narození probošta Jaroslava Škarvady

V sobotu 14. září uplyne 100 let od narození výrazné osobnosti moderních dějin naší metropolitní kapituly a jejího probošta, biskupa Jaroslava Škarvady (*14.9.1924 – +14.6.2010). Většina z nás má dodnes v živé paměti jeho laskavou tvář, díky jeho nasazení a mimořádně plodnému působení v Čechách i v zahraničí však jeho jméno jistě nezapomenou ani příští generace.

Jaroslav Škarvada započal své působení v rámci svého povolání ke kněžství v Itálii již krátce po II. světové válce. Vystudoval teologii na Lateránské univerzitě a filosofii na Gregoriánské univerzitě, kněžské svěcení přijal v roce 1949. Poté působil v duchovní správě v severní Itálii. V roce 1965 se stává sekretářem pražského arcibiskupa Josefa kardinála Berana, který si toho roku přichází do Říma převzít kardinálský klobouk a následně se za svého pozemského života již nikdy nevrátí do vlasti. Kardinála Berana doprovázel Jaroslav Škarvada na většině jeho cest po Evropě i po světě. Po sovětské invazi do Československa v srpnu 1968 organizoval duchovní péči o české uprchlíky a zakládal pro ně krajanské misie, po smrti kardinála Berana pracoval v letech 1969-1991 jako delegát Apoštolského stolce pro pastoraci Čechů v zahraničí. Jednalo se zhruba o 40 krajanských sdružení po celém světě.

 

 

V lednu 1983 přijímá Jaroslav Škarvada v bazilice sv. Petra v Římě biskupské svěcení z rukou papeže Jana Pavla II. a jako svoji titulární diecézi přijímá někdejší biskupství litomyšlské. Téhož roku se stává sídelním kanovníkem kapituly při papežské arcibazilice Santa Maria Maggiore, jedné ze čtyř římských bazilik maior.

Do Prahy se vrací o Vánocích 1989 a krátce po návratu se zapojuje do života pražské arcidiecéze, ve které působí jako pomocný biskup a generální vikář. Členem naší metropolitní kapituly se stává 22.11.1991 a o dva roky je instalován na místo jejího probošta, kterým zůstal až do roku 2002. Bydlel v kanovnickém domě na Hradčanském náměstí č.p. 62/10. Prezident České republiky mu v roce 2003 udělil Řád T. G. Masaryka III. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva.

Jaroslav Škarvada odešel k Pánu dne 14.6.2010 a jeho tělo bylo uloženo do kapitulní hrobky na hřbitově u sv. Markéty v Břevnově.

Na našeho probošta zvláště vzpomeneme při mši svaté v katedrále hned následující den, tj. v neděli 15.9. v 10:00, kdy se pravidelně modlíme za metropolitní kapitulu a její živé i zemřelé kanovníky. 

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

    V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se věnovali zejména odkazům na naši katedrálu a její světce v bazilice svatého Petra. V tomto článku půjdeme tentokrát po stopách svatého Jana Nepomuckého, který se v Římě objevuje nejméně na dvou velmi významných místech.

  • V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

    V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

    V neděli, která následuje po slavnosti Zjevení Páně a která letos připadá na 12. ledna, slavíme další a zároveň již poslední svátek vánoční doby. O svátku Křtu Páně si připomeneme událost, kdy byl Ježíš Kristus pokřtěn v Jordánu Janem Křtitelem. Dle evangelia podle Matouše se během této události ozval hlas z nebe a řekl: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení!“

  • V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

    V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

    Každý rok se setkávají kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi o slavnosti hlavního patrona české země svatého Václava, která připadá na 28. září. Pro tento den je z naší katedrály na místo mučednické smrti v doprovodu představitelů obou kapitul a vojáků Hradní stráže vypravena některá ze světcových relikvií ke zbožné úctě poutníků. Tento pátek se však zástupci těchto kapitul setkají v naší katedrále při příležitosti kulatého výročí úmrtí dalšího přemyslovského knížete, který Prahu a Starou Boleslav spojuje.

  • Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

    Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

     „Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.

  • Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení