11. 9. 2024

V pondělí oslavíme titulární slavnost v kapli svaté Ludmily

Ranní mši svatou v pondělí 16. září o svátku sv. Ludmily oslavíme opět v rámci našeho cyklu Putování katedrálou v další z bočních kaplí. První historicky doložené české kněžně je totiž zasvěcena hned první kaple v jižní boční lodi, postavená během dostavby chrámu ve II. polovině 19. století. Jedná se tak pro změnu o jednu z nejmladších částí naší katedrály, na jejíž výzdobě se podílela řada významných umělců zejména z období první československé republiky, dokončována byla až v 50. letech 20. století.

Významným způsobem se na umělecké výzdobě této kaple podílel mistr Max Švabinský, autor velikých vitrážových oken Klanění Nejsvětější Trojici v závěru vysokého chóru a Posledního soudu v jižní části transeptu. Také vitrážové okno v kapli sv. Ludmily je dílem tohoto významného českého malíře a znázorňuje Seslání Ducha Svatého na apoštoly shromážděné kolem Panny Marie. Celé této scéně dominuje postava Pána Ježíše, umístěná ve vrcholu okna v pětilisté kružbě. Jedná se o první Švabinského vitrážové okno v katedrále, které navrhl již v roce 1933 a bylo osazeno firmou Jana Jaroše v letech 1934 – 1935. Celá vitráž je koncipována jako klasická mozaika, je sestavena z drobných jednobarevných skel osazených do olověného skeletu, nejedná se tak o pouhou malbu na skle.

Vitrážní okno kaple

Kromě vitráže ztvárnil mistr Švabinský také velkou mozaiku na západní stěně kaple, která zobrazuje scénu Křtu Páně v Jordánu. Její návrh dle zadání Jednoty pro dostavbu katedrály ztvárnil Max Švabinský během II. světové války, ale zrealizován byl až v roce 1950. Mozaika nese Švabinského typický rukopis, který můžeme pozorovat zejména na zmíněné vitráží Klanění Nejsvětější Trojici ve vysokém chóru.

Monumentální mozaika křtu Páně v Jordánu

Svaté Ludmile pak jsou v kapli věnována zejména sochařská díla. Na vrcholu retáblu je umístěna bezmála 1 m vysoká socha sv. Ludmily v okamžiku její mučednické smrti, zhotovená z karrarského mramoru v polovině 19. století. jejím autorem je česko-německý sochař Emanuel Max, rytíř Řádu Františka Josefa, známý zejména jako autor sochy maršála Radeckého, umístěné dříve na Malostranském náměstí v Praze.

Socha umírající Ludmily na oltáři kaple

Další drobná sochařská díla ze života sv. Ludmily nalezneme na vstupní zlacené mříži do kaple. Jedná se o drobné bronzové reliéfy, znázorňující některé výjevy, např. jak sv. Ludmila vyučuje svého vnuka a budoucího knížete Václava na Budči. Autorem těchto drobných reliéfů je Jaroslav Horejc. přední představitel stylu art deco v českých zemích. Jeho díla můžeme obdivovat i v jiných částech katedrály, mj. na retáblu oltáře v chórové kapli nebo v exteriéru na mříži uzavírající tzv. Zlatou bránu.

Drobná sochařská výzdoba na mřížoví kaple

Z roku 1933 pak pochází bronzová plastika křtu sv. Ludmily, věnovaná Janem Kaprasem na paměť jeho ženy Ludmily. Pod ní se pak nachází kamenná křtitelnice. Kaple sv. Ludmily je také nazývána kaplí křestní.

Křtitelnice se křtem svaté Ludmily

Večerní mši svatou pak budeme slavit v bazilice sv. Jiří, kde svatá Ludmila nalezla místo svého posledního odpočinku.

Text i foto: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

13. 1. 2025

V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se věnovali zejména odkazům na naši katedrálu a její světce v bazilice svatého Petra. V tomto článku půjdeme tentokrát po stopách svatého Jana Nepomuckého, který se v Římě objevuje nejméně na dvou velmi významných místech.
V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

10. 1. 2025

V neděli, která následuje po slavnosti Zjevení Páně a která letos připadá na 12. ledna, slavíme další a zároveň již poslední svátek vánoční doby. O svátku Křtu Páně si připomeneme událost, kdy byl Ježíš Kristus pokřtěn v Jordánu Janem Křtitelem. Dle evangelia podle Matouše se během této události ozval hlas z nebe a řekl: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení!“
V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

9. 1. 2025

Každý rok se setkávají kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi o slavnosti hlavního patrona české země svatého Václava, která připadá na 28. září. Pro tento den je z naší katedrály na místo mučednické smrti v doprovodu představitelů obou kapitul a vojáků Hradní stráže vypravena některá ze světcových relikvií ke zbožné úctě poutníků. Tento pátek se však zástupci těchto kapitul setkají v naší katedrále při příležitosti kulatého výročí úmrtí dalšího přemyslovského knížete, který Prahu a Starou Boleslav spojuje.
Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

6. 1. 2025

„Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.
Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

6. 1. 2025

V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.
Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

3. 1. 2025

Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.