24. 5. 2024

Varhanní festival již potřinácté

Kultura

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery.

Letošní ročník v pěti večerech nabídne posluchačům jedinečné zážitky z výkonů vynikajících umělců v okouzlujícím prostředí majestátní svatovítské katedrály.

Jako první rozezní katedrální varhany mimořádná osobnost varhanního umění – varhaník pařížské baziliky sv. Klotildy, Olivier Penin. Tato hvězda svého oboru přednese program z děl dvou velikánů varhanní literatury, Johana Sebastiana Bacha a Césara Francka.

Varhaník Adam Viktora je široké kulturní veřejnosti známý jako dirigent a umělecký vedoucí souboru Ensemble Inégal. Na druhém z festivalových večerů však posluchače osloví sólovým vystoupením, kdy představí hudbu od J. S. Bacha přes Roberta Schumanna a Felixe Mendelssohna-Bartholdy k virtuóznímu B. A. Wiedermannovi.

Kouzlo francouzské hudby zcela ovládne večer v podání Marie Pochopové. Tato představitelka mladší generace se silným hudebním cítěním rozehraje paletu pestrých harmonií dvou velikánů francouzské hudby 20. století – Maurice Duruflé a Jehana Alaina.

Čtvrtý koncert mladý slovenský varhaník, Štefan Iľaš, věnuje rozmanitému repertoáru. Přednese hudbu Rakouska, Německa, Francie i své domoviny; od romantismu po žhavou současnost; od mystických kusů po efektní.

Varhaník Jan Doležel a trumpetista Stanislav Masaryk zakončí festival jednou z nejkrásnějších kombinací hudebních nástrojů. Vedle úchvatných barokních skladeb pro trubku zaplní svatovítský chrám i varhanní hudba Janáčkova, Regerova či Franckova. Český varhaník působící v německém Erlangenu a slovenský trumpetista hrající v České filharmonii tak vytvoří slavnostní závěr celého letošního festivalu.

Lístky zakoupíte v aplikaci GoOut na Svatovítské varhanní večery 2024 – Vstupenky na festivaly, 2. 7. – 30. 7. ve městě Praha – GoOut

Autor: Tým webu katedrály

Foto: Člověk a víra

Aktuality & články

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

13. 1. 2025

V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se věnovali zejména odkazům na naši katedrálu a její světce v bazilice svatého Petra. V tomto článku půjdeme tentokrát po stopách svatého Jana Nepomuckého, který se v Římě objevuje nejméně na dvou velmi významných místech.
V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

10. 1. 2025

V neděli, která následuje po slavnosti Zjevení Páně a která letos připadá na 12. ledna, slavíme další a zároveň již poslední svátek vánoční doby. O svátku Křtu Páně si připomeneme událost, kdy byl Ježíš Kristus pokřtěn v Jordánu Janem Křtitelem. Dle evangelia podle Matouše se během této události ozval hlas z nebe a řekl: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení!“
V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

9. 1. 2025

Každý rok se setkávají kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi o slavnosti hlavního patrona české země svatého Václava, která připadá na 28. září. Pro tento den je z naší katedrály na místo mučednické smrti v doprovodu představitelů obou kapitul a vojáků Hradní stráže vypravena některá ze světcových relikvií ke zbožné úctě poutníků. Tento pátek se však zástupci těchto kapitul setkají v naší katedrále při příležitosti kulatého výročí úmrtí dalšího přemyslovského knížete, který Prahu a Starou Boleslav spojuje.
Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

6. 1. 2025

„Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.
Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

6. 1. 2025

V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.
Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

3. 1. 2025

Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.