Velikonoce na Pražském hradě 2025

Velikonoce na Pražském hradě 2025

Jako každý i tento rok bude katedrála centrem velikonočních obřadů v arcidiecézi. Proběhnou v ní všechny obřady i mše svaté Svatého týdne a navíc i Missa Chrismatis, která se odehrává pouze tam. Velikonoce na Pražském hradě neznamenají jen velkolepé pontifikální obřady ve svatovítském dómu, byť ty samozřejmě lákají nejvíce. Pro některé věřící a hledající může být chvíle tichého rozjímání v Getsemanské zahradě kostela Všech svatých tím pravým uvedením do velikonočních tajemství.  

Svatý týden zahájí 13. dubna obřady o Květné neděli. V 08:30 bude v katedrální Svatováclavské kapli celebrovat mši svatou Mons. Milan Hanuš, kanovník Metropolitní kapituly, dómský farář. V 10:00 posvětí hlavní celebrant arcibiskup Mons. Jan Graubner v bazilice sv. Jiří ratolesti. Poté liturgický průvod, ve kterém pojede i chlapec na oslíku vyjde do svatovítské katedrály, kde budou při bohoslužbě provedeny Pražským katedrálním sborem Lukášovy pašije. Sekretariát arcibiskupa žádá ministranty a asistující jáhny o sraz ve Staré sakristii katedrály v 08:30. Kněží se budou strojit od 09:30 tamtéž. Den zakončí mše svatá v kostele Všech svatých v 15:30 a kapitulní zpívané nešpory v 17:00 v presbytáři katedrály, které slouží Mons. Milan Hanuš, kanovník Metropolitní kapituly, dómský farář. 

Od pondělí do středy probíhají v katedrále pravidelné mše svaté v 07:00. Na Zelený čtvrtek 17. dubna bude v 09:30 Missa Chrismatis se svěcením olejů a obnovou kněžských závazků. Hlavním celebrantem je pražský arcibiskup Mons. Jan Graubner. Otec arcibiskup vyzývá kněze, aby k této slavnosti přizvali také ministranty svých farností, aby byli co nejvíce uváděni do života arcidiecéze a měli šanci blíže poznat tajemství služby svých kněží. Ministranti mají sraz ve Staré sakristii nejpozději v 07:30. Sekretariát arcibiskupa informuje, že parkování je zajištěno na Hradčanském náměstí a nádoby pro uchování svatých olejů je možné ponechat před bohoslužbou v recepci Arcibiskupského paláce. Prostory pro strojení kléru v Arcibiskupském paláci budou otevřeny v 08:00 a liturgický průvod odtamtud vychází v 09:20. K liturgii si koncelebranti vezmou vlastní albu, bílou štolu, purifikatorium a koncelebrační texty. Svaté oleje budou cca 90 minut po bohoslužbě připraveny v Arcibiskupském paláci a k dispozici tam budou až do konce Velikonočního oktávu.

Večer při mši svaté v 18:00 na památku Poslední večeře Páně umyje Mons. Jan Graubner nohy dvanácti mužům. Po mši svaté následuje průvod do Getsemanské zahrady v kostele Všech svatých. Kostel se uzavírá cca v 20:30. Sraz asistujících jáhnů a ministantů je ve Staré sakristii katedrály v 16:00, klérus se pak strojí od 17:30.

Velkopáteční obřady 18. dubna zahájí v 08:00 kapitulní ranní chvály zpívané latinsky. Srdečně všechny zveme, jemný zpěv chval věřící i hledající dobře uvádí do ticha Velkého pátku. Po nich se účastníci přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který zůstane otevřen pro celodenní rozjímání a přijetí svátosti smíření od 09:00 do 17:30. V 15:00 bude tamtéž modlitba křížové cesty. Obřady Velkého pátku začnou v 18:00 a bude jim předsedat Mons. Jan Graubner. Budou provedeny Janovy pašije a zazní úryvky z díla Peri Pascha, které napsal kolem r. 170 po Kristu biskup Melitón ze Sard. Sekretariát arcibiskupa žádá o sraz asistujících jáhnů a ministrantů ve Staré sakristii katedrály v 16.00 hod, strojení kléru je tamtéž od 17:30.

Na Bílou sobotu 19. dubna budou opět ráno v 08:00 kapitulní ranní chvály zpívané latinsky. Srdečně všechny zveme, chvály věřící i hledající naladí do čekání na Zmrtvýchvstání Páně. Účastníci se pak přesunou tichým průvodem do kostela Všech svatých, který bude opět otevřen veřejnosti pro celodenní rozjímání u Božího hrobu až do 19:20 a přijetí svátosti smíření od 09:00 do 16:00. Večerní obřady Velikonoční vigilie začnou v katedrále v 20:30. Během obřadů slavených podle starobylé tradice zazní biblická čtení a bude udělena svátost křtu a biřmování katechumenům, kteří o to projeví zájem. Sraz asistujících jáhnů a ministrantů ve Staré sakristii je v 18:15 a strojení kléru je od 20:00. 

Ve neděli Zmrtvýchvstání Páně budou v katedrále mše svaté v 08:30, kterou celebruje P. Josef Sudor, farní vikář a v 10:00 J.Exc. Jan Graubner, arcibiskup pražský. Při dopolední pontifikální mši svaté sloužené panem arcibiskupem bude proveden pro připomínku křtu výkrop lidu křestní vodou. Mše sv. bude zakončena Apoštolským požehnáním, které pan arcibiskup udělí jménem Římského velekněze. Při liturgii zazní „Missa Gratias agimus tibi“ J. D. Zelenky pro sbor a orchestr. Dalšími bohoslužbami v katedrále bude mše svatá v kapitulním kostele Všech svatých v 15:30 a v 17:00 slavnostní kapitulní zpívané nešpory v presbytáři katedrály, které bude sloužit J.E. Václav Malý, probošt Metropolitní kapituly a pomocný biskup pražský.

V pondělí 21. dubna bude na Pražském hradě jediná mše svatá a to ráno v 07:00 v Chórové kapli. 

Text: Jan Novák

Použité zdroje a literatura:
  • Římskokatolická farnost u katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha
  • Sekretariát Arcibiskupa, Arcibiskupství pražské

Aktuality & články

  • Kulaté výročí narození kanovníka Antona Geberta

    Kulaté výročí narození kanovníka Antona Geberta

    V dubnu si připomínáme také 140. výročí narození našeho kanovníka Antona Geberta, perzekvovaného kněze a jednu z obětí nacistického režimu z řad členů naší metropolitní kapituly. Nacistickými koncentračními tábory prošla značná část našich kanovníků. Vězněni byli Otto Lev Stanovský a Otakar Švec a kruté zacházení nacistů nepřežil Antonín Bořek-Dohalský a právě Anton Gebert, přestože tento kanovník byl německé národnosti a na začátku okupace českých zemích nepatřil k odboji ani k otevřeným odpůrcům Třetí říše.

  • Výročí 107 let úmrtí kanovníka Františka Xavera Brusáka

    Výročí 107 let úmrtí kanovníka Františka Xavera Brusáka

    Dne 5. dubna pamatujeme na našeho kanovníka a později děkana naší metropolitní kapituly, světícího biskupa pražského a generálního vikáře pražské arcidiecéze Msgre. Františka Xavera Brusáka. Od jeho smrti uplyne 107 let. Na kněze byl vysvěcen již v roce 1868, poté působil nějaký čas v duchovní správě jako kaplan v Příbrami i v Praze. Od roku 1884 působil nejprve jako spirituál a následně jako rektor pražského kněžského semináře, kde byl ustanoven až do svého zvolení kanovníkem naší kapituly v roce 1890. Postupně se stal kanovníkem kazatelem a děkanem u sv. Apolináře, kanovníkem seniorem, kantorem a nakonec děkanem metropolitní kapituly. Na biskupa byl vysvěcen 17.5.1908.

  • Působivý mramorový oltář stojí skrytý v boční kapli svatého Ondřeje

    Působivý mramorový oltář stojí skrytý v boční kapli svatého Ondřeje

    Zvláště krásné a mimořádně umělecky zdařilé dílo zobrazující utrpení našeho Pána Ježíše Krista se nachází v kapli svatého Ondřeje v chórovém ochozu katedrály. Podobně jako v chórové kapli zde nalezneme na jednom oltářním retáblu celý cyklus ukřižování, uložení do hrobu a zmrtvýchvstání našeho Pána Ježíše Krista. Veliký a nádherně zpracovaný oltář s antependiem a retáblem z bílého mramoru zhotovil německý sochař Wilhelm Theodor Achtermann, velmi zbožný umělec, který své dílo považoval za „modlitbu, bohoslužbu a povolání od Boha.“ Ne náhodou se proto dostal až do Říma, kde se připojil ke skupině malířů zvaných Nazaréni. Reliéfy na tomto oltáři zhotovil z Carrarského mramoru. Jedná se o jeden z nejznámějších mramorů na světě, těžený poblíž města Carrara v Toskánsku. Tento mramor se používal již od konce římské republiky a zvláště ho proslavil italský sochař Michelangelo Buonarroti. Ze stejného mramoru je vyhotovena například slavná Michelangelova pieta v bazilice svatého Petra v Římě nebo socha Davida ve Florencii. Použit byl i na stavbu Trajanova sloupu v Římě.

  • 100 let archeologického výzkumu na Pražském hradě

    100 let archeologického výzkumu na Pražském hradě

    V letošním roce se setkává Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze s Archeologickým ústavem Akademie věd České republiky při několika mimořádných příležitostech. Obě instituce jsou zvláštním způsobem spřízněné. Zatímco naše metropolitní kapitula jakožto nejstarší nepřetržitě existující instituce na českém území již déle než 1000 let spoluvytváří slavnou historii českých zemí a Pražského hradu, Archeologický ústav AVČR pak prostřednictvím svého pracoviště na Pražském hradě již celé jedno století významným způsobem přispívá k jejímu poznání a studiu. A nejen to. Při větších stavebních projektech kapituly na Pražském hradě a na Hradčanském náměstí spolu obě instituce aktivně spolupracují při provádění archeologických výzkumů a ošetřování němých svědků historie, skrytých lidským očím pod úrovní terénu. Velmi intenzivní byla tato spolupráce při úspěšné rekonstrukci objektu Nového proboštství v letech 2020 – 2023, kdy díky péči kapituly a intenzivní účasti kvalifikovaných odborníků z Archeologického ústavu AVČR a Odboru památkové péče Kanceláře prezidenta republiky bylo prostudováno, zdokumentováno a zakonzervováno velké množství dosud skrytých historických konstrukcí a pozůstatků renesančních i gotických budov, které byly objeveny při šetrné rekonstrukci nádvoří a suterénních prostor této unikátní novogotické památky.

  • Zvláštní cesta deskového relikviáře z Trevíru až do Prahy. Trevírský plenář a jeho osudy

    Zvláštní cesta deskového relikviáře z Trevíru až do Prahy. Trevírský plenář a jeho osudy

    V seriálu článků o katedrále a pražském pobytu panovníků ve výslužbě jsme vzpomenuli na několik osobností královské krve, které přišly o trůn prožily na Pražském hradě závěr svého života. Zatímco našeho císaře a krále Ferdinanda V. Dobrotivého sesadil z trůnu revoluční rok 1848, parmská vévodkyně Marie Amálie Habsbursko-Lotrinská a francouzský král Karel X. Bourbonský přišli na Pražský hrad v důsledku revolučních událostí ve Francii. Velká francouzská revoluce a následné tažení Napoleona Bonaparte do Itálie vyhnaly z Parmy naši královskou princeznu Marii Amálii, pozdější Červencová revoluce v roce 1830 pak sesadila z francouzského trůnu Karla X., švagra její popravené sestry, francouzské královny Marie Antoinetty. Oba prožili na Pražském hradě několik let a na oba nám zůstaly v naší katedrále památky. Velká francouzská revoluce, která devastovala sakrální památky ve Francii i na územích okupovaných francouzskou republikánskou armádou, však do naší katedrály poslala ještě jeden zajímavý artefakt, jehož cesta do Prahy je dodnes zahalená tajemstvím a jako zázrakem unikl zkáze. Jedná se o nádherný relikviář, který je součástí Svatovítského pokladu a jeho kopii můžeme vidět na retáblu oltáře v kapli svaté Anny. Podle místa jeho původu ho nazýváme Trevírským plenářem.

  • Ve čtvrtek uplynulo 140 let od úmrtí Bedřicha kardinála Schwarzenberga

    Ve čtvrtek uplynulo 140 let od úmrtí Bedřicha kardinála Schwarzenberga

    Včera, tedy ve stejný den, kdy si připomínáme kulaté výročí narození kanovníka Jan Rudolfa hraběte Šporka, vzpomínáme pro změnu také kulaté výročí úmrtí další výrazné osobnosti spojené s naší katedrálou, 27. pražského arcibiskupa Bedřicha Jana Josefa Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu, jednoho z hlavních hybatelů dostavby naší katedrály ve II. polovině 19. století. Toho náš Pán povolal z tohoto světa přesně před 140 lety, dne 27. března 1885.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení