Vzpomínáme na Msgre. Stanovského a profesora Opatrného

Vzpomínáme na Msgre. Stanovského a profesora Opatrného

V prosinci je katedrála nejen místem adventního usebrání doplněného zpěvem hravých adventních písní, ale také místem vzpomínání a občas i zapomínání… Tak je tomu i v případě několika výročí úmrtí, které bychom Vám rádi připomněli. Již 5. prosince vzpomeneme věčné památky Msgre. Otty Lva Stanovského a o dva dny později 7. prosince profesora Jana Opatrného. Oba dva si naši pozornost určitě zaslouží. 

Ve čtvrtek 5. prosince uplyne 79 let od chvíle, kdy na následky věznění a mučení nacisty zemřel význačný člen naší Metropolitní kapituly u sv. Víta a mimořádně statečný kněz, kanovník Msgre. ThDr. Otto Lev Stanovský (+ 5.12.1945). Proslul jako hluboce zbožný člověk, mimořádně nadaný hudebník a výborný zpěvák, v neposlední řadě také jako učitel a vychovatel. Mezi jeho svěřence patřili mimo jiné synové následníka rakouského, uherského a českého trůnu Františka Ferdinanda d´Este, v pozdějších letech se stal rektorem pražského arcibiskupského semináře. Členem pražské metropolitní kapituly při katedrále sv. Víta byl jmenován v roce 1934 a 21.10. t.r. instalován jako canonicus ecclesiastes et III. Ioanneus. Během nacistické okupace pomáhal pronásledovaným. V roce 1942 byl na základě udání zatčen gestapem a 21.1.1943 odsouzen k trestu smrti, neboť měl být informován o úkrytu sedmi parašutistů, kteří v rámci operace Anthropoid provedli atentát na zastupujícího říšského protektora, SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Tuto informaci však tajil před okupačními úřady. Po četných intervencích zejména ze strany berlínského nuncia mu byl trest smrti zmírněn na osmiletý žalář. Byl vězněn ve věznicích na Pakráci, v Berlíně, v Plötzensee a později ve Straubingu, kde strávil delší čas přikovaný řetězem v malé kobce. Do Prahy se vrátil 1.6.1945, ovšem v důsledku vážně poškozeného zdraví způsobeného krutým vězněním o půl roku později umírá.

 

Msgre. Stanovský pred Velkou válkou

 

V sobotu 7. prosince vzpomínáme na vysokoškolského pedagoga a teologa z řad kanovníků naší metropolitní kapituly, prof. ThDr. Jana Opatrného, kterého v tento den roku 1968 náš Pán povolal. Na kněze byl vysvěcen již v roce 1919. Nejprve sloužil v duchovní správě v Lužné u Rakovníka, brzy se však stal katechetou v Rakovníku a v roce 1932 již působil jako středoškolský profesor náboženství na reálném gymnáziu v Praze – Královských Vinohradech. V roce 1940 se stává arcibiskupským notářem, následně konsistorním radou a v roce 1948 tajným papežským komořím. Doktorem teologie se stal v roce 1936 a v letech druhé světové války vyučoval fundamentální teologii na Teologickém institutu v Dolních Břežanech. Členem metropolitní kapituly byl jmenován v roce 1948 na základě výsledků konkursu, kterým kapitula obsazovala místa uvolněná po tragicky zemřelých kanovnících v průběhu nacistické okupace. V kapitule se postupně dostal až na místo preláta arcijáhna a působil zde současně se svým bratrem Bohumilem, který zastával úřady kapitulního i generálního vikáře. Akademické působení ukončil v roce 1962. Po smrti byl pochován do kapitulní hrobky na břevnovském hřbitově v Praze.

Pamatujeme na oba naše pastýře s vděčností a prosíme Pána, aby je přijal do slávy svých svatých a bohatě odměnil za statečnost, se kterou Msgre. Stanovský snášel své utrpení a za život profesora Opatrného věnovaný vzdělávání dalších generací.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Nový seriál. Králové ve výslužbě na Pražském hradě i v katedrále

    Nový seriál. Králové ve výslužbě na Pražském hradě i v katedrále

    Význam pražské katedrály rostl společně s postavením Českého knížectví a později království v Evropě. Již samotné založení románské rotundy svatého Víta na Pražském hradě naším svatým knížetem Václavem mělo svůj původ v mezinárodních vztazích a zahraniční politice našeho knížete. Relikvii římského světce z počátku 4. století, svatého Víta, získal náš kníže od saského vévody a východofranského krále Jindřicha Ptáčníka. V následujících staletích se český stát etabloval jako součást středověké Svaté říše římské a jeho význam nadále rostl. V roce 1212 získává český kníže Přemysl Otakar I. od císaře Friedricha II. dědičný královský titul a český král se v průběhu 13. století stal jedním ze sedmi říšský kurfiřtů, nejmocnějších knížat v říši s právem volit jejího panovníka. Tím byl římský král, který směl být po splnění několika podmínek korunován v Římě císařem.  

  • Výročí 65 let úmrtí kanovníka Josefa Čiháka

    Výročí 65 let úmrtí kanovníka Josefa Čiháka

    Dne 18. února uplyne 65 let od úmrtí našeho kanovníka Josefa Čiháka, věrného Kristova kněze a mučedníka komunistického režimu. Přestože se dožil věku 80 let, posledních 10 let svého života prožil v těžkém utrpení jako vězeň. V důsledku věznění prodělal řadu těžkých onemocnění. Přes opakované žádosti lékařů již do konce života nebyl z vězení propuštěn. V naší kapitule se stal nástupcem Antonína Podlahy v roli kapitulního archiváře a knihovníka. Proslul rovněž dlouhým a činorodým působením nejen v metropolitní kapitule, ale i ve farnostech, na gymnáziích a na teologické fakultě Univerzity Karlovy.

  • Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Pořad bohoslužeb o svátcích, památkách a výročích konaných v bočních kaplích katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha v Praze

    Římskokatolická farnost u svatého Víta, Václava a Vojtěcha ve spolupráci s Metropolitní kapitulou u svatého Víta v Praze zahájila na jaře roku 2024 cyklus mší svatých nazvaný „Putování po katedrále“. Tento cyklus má za cíl obnovit duchovní život v bočních kaplích katedrály. 

  • Kanovník Metropolitní kapituly Tomáš Roule slaví kulaté výročí

    Kanovník Metropolitní kapituly Tomáš Roule slaví kulaté výročí

    Své životní jubileum slaví tuto neděli kanovník naší metropolitní kapituly ThLic. Mgr. Tomáš Roule, současný spirituál Papežské koleje Nepomucenum v Římě, kde doprovází naše bohoslovce na jejich cestě ke kněžství. Přejeme mu hojnost Božích milostí a požehnání, stálou ochranu jeho svatých patronů, pevné zdraví, radostnou mysl a mnoho sil do jeho další služby pro Kristovu církev!

  • První Putování po katedrále roku zavítá do Nové arcibiskupské kaple

    První Putování po katedrále roku zavítá do Nové arcibiskupské kaple

    I v letošním roce pokračujeme v našem cyklu Putování po katedrále, kdy sloužíme ranní mše svaté v těch kaplích naší katedrály, jejichž zasvěcení, historie či účel souvisí s aktuálním svátkem nebo výročím. Cyklus je součástí Jubilejního roku 2025. První dvě zastavení v roce nás zavedou do Nové arcibiskupské kaple v severní boční lodi katedrály. V pátek dne 14. února zde vzpomeneme na našeho kapitulního děkana a světícího biskupa pražského Antonína Podlahu, dne 18. března zde budeme slavit mši svatou ve výroční den úmrtí 35. arcibiskupa pražského Miloslava kardinála Vlka. Oba jmenovaní nalezli místo svého posledního odpočinku v prostorné hrobce umístěné přímo pod touto kaplí a na západní stěně kaple pak můžeme vidět jejich pamětní desky.  

  • Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

    Vzpomínáme na výročí úmrtí Mons. Podlahy. Biskupa, děkana, archeologa, historika, knihovníka

    V lednu a únoru vzpomínáme zvláště na našeho děkana Antonína Podlahu, jednoho z nejvýraznějších pražských kanovníků a nesmírně činorodého kněze a později biskupa ve 20. století. Dne 22. ledna uplynulo 160 let od jeho narození a 14. února uplyne 93 let od jeho smrti. Tento náš kanovník se zapsal tučným písmem také do dějin české archeologie a památkové péče. Jeho intenzivní a plodná činnost v těchto i dalších oborech ho v roce 1903 přivedla až do České akademie věd a umění, v roce 1906 se stal mimořádným členem Královské české společnosti nauk a v roce 1904 získal vyznamenání Pro Ecclesia et Pontifice. Místo svého posledního odpočinku pak nalezl v samotné nové arcibiskupské hrobce v severní boční lodi naší katedrály, přestože pražským arcibiskupem nebyl. Slavné vzkříšení tak očekává po boku arcibiskupů Františka Kordače, Karla Kardinála Kašpara, Františka kardinála Tomáška a Miloslava kardinála Vlka.  

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení