Vzpomínáme na Msgre. Stanovského a profesora Opatrného

Vzpomínáme na Msgre. Stanovského a profesora Opatrného

V prosinci je katedrála nejen místem adventního usebrání doplněného zpěvem hravých adventních písní, ale také místem vzpomínání a občas i zapomínání… Tak je tomu i v případě několika výročí úmrtí, které bychom Vám rádi připomněli. Již 5. prosince vzpomeneme věčné památky Msgre. Otty Lva Stanovského a o dva dny později 7. prosince profesora Jana Opatrného. Oba dva si naši pozornost určitě zaslouží. 

Ve čtvrtek 5. prosince uplyne 79 let od chvíle, kdy na následky věznění a mučení nacisty zemřel význačný člen naší Metropolitní kapituly u sv. Víta a mimořádně statečný kněz, kanovník Msgre. ThDr. Otto Lev Stanovský (+ 5.12.1945). Proslul jako hluboce zbožný člověk, mimořádně nadaný hudebník a výborný zpěvák, v neposlední řadě také jako učitel a vychovatel. Mezi jeho svěřence patřili mimo jiné synové následníka rakouského, uherského a českého trůnu Františka Ferdinanda d´Este, v pozdějších letech se stal rektorem pražského arcibiskupského semináře. Členem pražské metropolitní kapituly při katedrále sv. Víta byl jmenován v roce 1934 a 21.10. t.r. instalován jako canonicus ecclesiastes et III. Ioanneus. Během nacistické okupace pomáhal pronásledovaným. V roce 1942 byl na základě udání zatčen gestapem a 21.1.1943 odsouzen k trestu smrti, neboť měl být informován o úkrytu sedmi parašutistů, kteří v rámci operace Anthropoid provedli atentát na zastupujícího říšského protektora, SS-Obergruppenführera Reinharda Heydricha. Tuto informaci však tajil před okupačními úřady. Po četných intervencích zejména ze strany berlínského nuncia mu byl trest smrti zmírněn na osmiletý žalář. Byl vězněn ve věznicích na Pakráci, v Berlíně, v Plötzensee a později ve Straubingu, kde strávil delší čas přikovaný řetězem v malé kobce. Do Prahy se vrátil 1.6.1945, ovšem v důsledku vážně poškozeného zdraví způsobeného krutým vězněním o půl roku později umírá.

 

Msgre. Stanovský pred Velkou válkou

 

V sobotu 7. prosince vzpomínáme na vysokoškolského pedagoga a teologa z řad kanovníků naší metropolitní kapituly, prof. ThDr. Jana Opatrného, kterého v tento den roku 1968 náš Pán povolal. Na kněze byl vysvěcen již v roce 1919. Nejprve sloužil v duchovní správě v Lužné u Rakovníka, brzy se však stal katechetou v Rakovníku a v roce 1932 již působil jako středoškolský profesor náboženství na reálném gymnáziu v Praze – Královských Vinohradech. V roce 1940 se stává arcibiskupským notářem, následně konsistorním radou a v roce 1948 tajným papežským komořím. Doktorem teologie se stal v roce 1936 a v letech druhé světové války vyučoval fundamentální teologii na Teologickém institutu v Dolních Břežanech. Členem metropolitní kapituly byl jmenován v roce 1948 na základě výsledků konkursu, kterým kapitula obsazovala místa uvolněná po tragicky zemřelých kanovnících v průběhu nacistické okupace. V kapitule se postupně dostal až na místo preláta arcijáhna a působil zde současně se svým bratrem Bohumilem, který zastával úřady kapitulního i generálního vikáře. Akademické působení ukončil v roce 1962. Po smrti byl pochován do kapitulní hrobky na břevnovském hřbitově v Praze.

Pamatujeme na oba naše pastýře s vděčností a prosíme Pána, aby je přijal do slávy svých svatých a bohatě odměnil za statečnost, se kterou Msgre. Stanovský snášel své utrpení a za život profesora Opatrného věnovaný vzdělávání dalších generací.

Text: Ing. Ondřej Stříteský

Aktuality & články

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

    V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se věnovali zejména odkazům na naši katedrálu a její světce v bazilice svatého Petra. V tomto článku půjdeme tentokrát po stopách svatého Jana Nepomuckého, který se v Římě objevuje nejméně na dvou velmi významných místech.

  • V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

    V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

    V neděli, která následuje po slavnosti Zjevení Páně a která letos připadá na 12. ledna, slavíme další a zároveň již poslední svátek vánoční doby. O svátku Křtu Páně si připomeneme událost, kdy byl Ježíš Kristus pokřtěn v Jordánu Janem Křtitelem. Dle evangelia podle Matouše se během této události ozval hlas z nebe a řekl: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení!“

  • V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

    V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

    Každý rok se setkávají kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi o slavnosti hlavního patrona české země svatého Václava, která připadá na 28. září. Pro tento den je z naší katedrály na místo mučednické smrti v doprovodu představitelů obou kapitul a vojáků Hradní stráže vypravena některá ze světcových relikvií ke zbožné úctě poutníků. Tento pátek se však zástupci těchto kapitul setkají v naší katedrále při příležitosti kulatého výročí úmrtí dalšího přemyslovského knížete, který Prahu a Starou Boleslav spojuje.

  • Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

    Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

     „Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

    V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.

  • Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

    Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení