Zahájení jubilejního roku 2025 v katedrále svatého Víta

Zahájení jubilejního roku 2025 v katedrále svatého Víta

Svatovítský dóm má jakožto nejdůležitější chrám v zemi a i zemské poutní místo pár privilejí. Jednou z nich je i to, že se v něm často zahajují důležité církevní pastorační iniciativy, jakou je i Jubilejní rok 2025 s podtitulem Poutníci naděje. 

Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. 29. prosince papež otevře Svatou bránu Lateránské baziliky v Římě. Ve stejný den bude ve všech katedrálách a konkatedrálách po celém světě sloužit mši svatou místní biskup u příležitosti zahájení Jubilea. Právě takovou mši bude v naší katedrále celebrovat v neděli od 17:00 J.Exc. Jan Graubner, arcibiskup pražský. 

Významným obsahem svatých roků je výzva k odpuštění ve všech vztazích a na všech úrovních, s čímž souvisí i možnost získání tzv. odpustků. Vatikánský úřad „Apoštolská penitenciárie“ zveřejnila dekret obsahující normy pro získání odpustků během Svatého roku 2025. V bule Spes non confundit  vydané k Jubilejnímu roku  je uvedeno, že termín “odpustek” znamená synonymum “milosrdenství”, protože má vyjadřovat plnost Božího odpuštění, které nezná hranic. V katedrále můžete získat odpustek například účastí na jedné ze mší svatých o svatém Vítu, Václavu a Vojtěchu nebo když si přivstanete na ranní mše svaté z cyklu Putování po katedrále.  

Více o získání plnomocných odpustků naleznete zde. Katedrála není jediným chrámem, ve kterém je možné odpustky získat. Jejich seznam naleznete zde.

Použité zdroje a literatura:
  • https://www.cirkev.cz/jubilejni-rok-2025-se-blizi_46647

Aktuality & články

  • V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    V rámci výstavy Příběh českých svitků proběhne několik doprovodných akcí

    Novou výstavu v Mladotově domě, kterou zahájila v neděli 26. ledna slavnostní vernisáž, doprovodí i bohatý program. Až do derniéry výstavy vás tedy můžeme s radostí pozvat na přednášky, představení knihy i diskusi, která výstavu v neděli 9. února zakončí.

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

    Josef kardinál Beran nebyl prvním pražským arcibiskupem, který musel opustit Prahu a odebral se do samotného srdce církve. Již ve středověku se Řím stal azylovým městem pro 3. arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna, který v Čechách rovněž upadl v nemilost u státní moci. Jeho spory s králem Václavem IV. vyústily v mučednickou smrt jeho generálního vikáře Jana z Pomuku, který se na začátku 18. století po svém svatořečení stal jedním z našich hlavních zemských patronů.

  • Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

    Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

    Na východní stěnu Staré sakristie v nejstarší části naší katedrály navazuje kaple svaté Anny, založená ještě prvním stavitelem chrámu Matyášem z Arrasu. O kapli jsme již přinesli obsáhlý článek v našem cyklu Putování po katedrále. Nyní se budeme soustředit na opravdu pozoruhodný a starobylý obraz Matky Boží nesoucí narozeného Pána Ježíše. Kromě úctyhodného stáří a mimořádně kvalitního zpracování je zvláštní tím, že se jedná defacto o nezaměnitelnou součást naší katedrály. Obraz byl totiž s největší pravděpodobností vyhotoven nákladem jednoho z kanovníků naší metropolitní kapituly, který byl sám na tomto obraze namalován klečící v modlitbě před impozantním zjevením madony.

  • Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

    Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

    U příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi bude v Mladotově domě na Pražském hradě otevřena výstava Příběh českých svitků. Slavnostní vernisáž se uskuteční v neděli 26. ledna 2025 od 16:00. Veřejnosti bude výstava přístupná od 27. ledna do 9. února 2025 každý den v časech 9:00–16:00. V průběhu konání výstavy se uskuteční několik zvláštních přednášek a besed, o kterých budeme zájemce o účast informovat. 

  • Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

    Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

    V prosinci roku 1993 se kanovníci naší metropolitní kapituly jednomyslně usnesli na iniciaci výzkumu týkajícího se osobního duchovního profilu a činnosti Josefa kardinála Berana, 33. arcibiskupa pražského, činorodého Kristova kněze a pastýře Jeho lidu, proslulého pevným charakterem, mimořádnou statečností, laskavostí a obětavostí. Tento výzkum byl nezbytným předpokladem, aby jednou mohl být prohlášen za svatého. Metropolitní kapitula tak požádala pražského arcibiskupa, aby zprostředkoval potřebný souhlas Kongregace pro záležitosti svatých v Římě. V následujících letech byl zahájen dlouholetý proces, který kontinuálně probíhá do dnešních dní. I během samotném beatifikačním procesu se životem a dílem Josefa kardinála Berana zabývalo několik našich kanovníků, zejména pak jako postulátor blahořečení prof. ThDr. Jan Matějka, Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík nebo ThDr. Jiří Svoboda, JC.D. V roce 2018 pak Služebník Boží Josef kardinál Beran nalezl místo svého posledního odpočinku v naší katedrále v kapli Bartoňů z Dobenína v severní boční lodi, kam bylo jeho tělo přeneseno z místa jeho původního hrobu v bazilice svatého Petra v Římě. Osobnost Josefa kardinála Berana proto naši katedrálu a diecézi také významným způsobem propojuje s Věčným městem a přinášíme Vám o něm IV. díl našeho seriálu.

  • Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

    Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

    Časové uspořádání liturgického roku, jeho svátků a období je v mnoha ohledech inspirováno Písmem svatým. V něm se velmi často setkáváme se čtyřicetidenními nebo dokonce čtyřicetiletými obdobími. V První knize Mojžíšově čteme o potopě světa, kterou způsobil déšť trvající čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Čtyřicet let putoval Izrael pouští a čtyřicet dní byl Mojžíš na hoře Sinaji. David a Šalamoun vládli čtyřicet let a čtyřicet dní a čtyřicet nocí putoval prorok Eliáš k hoře Chorebu. Město Ninive mělo čtyřicet dní, aby konalo pokání a konečně náš Pán Ježíš Kristus se čtyřicet dní postil na poušti. Po svém slavném vzkříšení se zjevoval apoštolům, než po čtyřiceti dnech vstoupil do nebe. V liturgickém roce pak prožíváme postní dobu trvající čtyřicet dní a v latinském jazyce se toto období také nazývá „Tempus Quadragesimae.“ Po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně pak dalších čtyřicet dní oslavujeme tuto největší událost v dějinách spásy, abychom posléze oslavili Kristovo nanebevstoupení.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení