Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

Zvon Václav například nahradil stejnojmenný zvon zničený požárem roku 1542. Jeho tvůrcem byli bratři zvonaři Ondřej a Matyáš Pražští. Dolní průměr činí 177 cm a výška s korunou 142 cm. Odhadovaná hmotnost se pohybuje kolem 4,5 tuny. Nárazový tón tohoto zvonu je c1. Zatímco ostatní zvony obsluhuje vždy pouze jeden zvoník, zvon Václav obsluhují dva.

Zvon Jan Křtitel odlil zvonař Stanislav roku 1546. Dolní průměr dosahuje 158 cm, výška 128 cm. Hmotnost zvonu činí asi 3,5 tuny a jeho tón je dis1. Tento zvon proto často hraje významnou roli při smutečních obřadech.

Zvon Zikmund ulil roku 1549 zvonař Tomáš Jaroš z Brna, aby tak nahradil zničený zvon PATRON. Jedná se o s přehledem největší a také nejtěžší zvon svatovítské katedrály a vůbec nejtěžší zvon v České republice. Váží 13,5 tuny, jeho dolní průměr činí 256 cm a výška 203 cm. Zvon je samostatně umístěn v dolní zvonici a zní tónem gis0.

Zvon Josef je naopak nejmenším z dochovaných zvonů. Jeho autorem se v roce 1602 stal zvonař Martin Hilger. Dolní průměr tělesa nepřesahuje 82 cm, výška pak 62 cm. Hmotnost je cca 350 kg. Zvon zní tónem h1.

Původní Zvon Dominik vznikl v dílně Diepoldů roku 1891 přelitím staršího zvonu z r. 1556 od Tomáše Jaroše z Brna. Jeho dolní průměr činil 122 cm, výška 93 cm, hmotnost 1,1 tuny. Na počátku 1. světové války nebyl považován za historicky cenný, a proto byl zrekvírován. Roku 2012 jej nahradil zvon nový, odlitý pod vedením Ing. Vránové – Dytrychové v Brodku u Přerova. Velikostí i vahou se původnímu tělesu velmi podobá – jeho dolní průměr je 110 cm, váží přesně jednu tunu a zvoní v tónu g1.

Zvon Marie postihl stejný osud. Byl též vyroben v dílně Diepoldů roku 1890 přelitím staršího zvonu z r. 1542 od Ondřeje a Matyáše Pražského. Jeho náhrada opět vznikla v roce 2012 a s průměrem 67 cm a vahou 190 kilogramů hraje tónem dis2.

Také zvon Ježíš byl v 1. světové válce zrekvírován. Od roku 2012 ale v katedrálou zní jeho náhrada, která je současně nejmenším zvonem pražského chrámu. Jeho dolní průměr je 53 cm, váží „pouhých“ 95 kilogramů a hraje tónem g2.

O to, aby zvony katedrálou zněly vždy pravidelně a včas se už více než 50 let stará dobrovolný spolek zvoníků. Aktuálně se jedná o 15 aktivních nadšenců. Děkujeme.

Aktuality & články

  • Vzácná relikvie Poslední večeře Páně v naší katedrále

    Vzácná relikvie Poslední večeře Páně v naší katedrále

    Nejvýznamnější evropské katedrály uchovávají ve svých pokladech vzácné a unikátní relikvie, které jsou přímo spojené s utrpením našeho Pána Ježíše Krista. Získávali je pro ně jako ty nejcennější dary zbožní panovníci evropských států; císařové, králové i vládci menších knížectví. Různé větší i menší části Kristova kříže, ať už se jedná o relikvie získané matkou římského císaře Konstantina svatou Helenou v Jeruzalémě, nebo o takzvané relikvie přikládané, nalezneme v řadě chrámů. I naše katedrála uchovává jako ten nejcennější relikviář vůbec vzácný korunovační kříž, ve kterém jsou části Kristova kříže a dalších nástrojů Kristova umučení vložené a český král při své korunovaci tento kříž uctíval.

  • O Květné neděli bude znít v katedrále hymnus ze 6. století

    O Květné neděli bude znít v katedrále hymnus ze 6. století

    „Hle, jak až k srdci proniká zbraň bezcitná a strašlivá! Z boku se řine s vodou krev a od hříchu nás omývá.“

    Květnou nedělí vstoupíme do Svatého týdne, kterým vrcholí celý liturgický rok a kdy budeme slavit vrcholné události z dějin spásy. Památka Poslední večeře Páně zpřítomňuje ustanovení eucharistie, kdy náš Pán Ježíš Kristus večer před svou smrtí na kříži vzal do rukou chléb a kalich vína a řekl svým učedníkům „toto je moje tělo, které se za vás vydává“ a „toto je má krev, která se za vás prolévá,“ „toto je smlouva nová a věčná“ a „to konejte na mou památku.“ Kristovo zatčení, odsouzení a následnou vykupitelskou smrt na kříži připomíná památka Umučení Páně, slavená na Velký pátek a následně v sobotu v noci budeme slavit vigilii Zmrtvýchvstání Páně, Kristovo slavné vzkříšení a vítězství nad smrtí.

  • Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

    Pašijový cyklus ve Svatováclavské kapli je klenot středověkého umění

    „Hospodine, Ty vládneš nade vším. Tvá je, Hospodine, velikost a moc, nádhera, lesk i vznešenost, neboť Tobě patří všechno na nebi i na zemi.“

    Žalm, který zpíváme o slavnosti našeho svatého knížete a mučedníka Václava, oslavuje Hospodina jako nejvyššího vládce a krále, který je svrchovaně povýšený nade vším a od kterého pochází všechno bohatství a velebnost. Zdá se, jako by snad mohl být inspirací pro Petra Parléře, který nad hrobem našeho svatého knížete v pražské katedrále ke cti a slávě Boží vystavěl kapli natolik nádhernou a vznešenou, až poutníky zrak přechází.

  • Kopie obtisku Krista na roušce svaté Veroniky je i v katedrále

    Kopie obtisku Krista na roušce svaté Veroniky je i v katedrále

    Mnoho vzácných relikvií, které jsou součástí Svatovítského pokladu je dnes již mírně pozapomenuto, a přesto to byly ty nejvzácnější části tohoto cenného souboru. V postní době se však nabízí upřít pozornost na dílo, které přímo připomíná utrpení Ježíše Krista při stoupání na Golgotu, kde za nás zemřel a po třech dnech vstal z mrtvých.

  • Kulaté výročí narození kanovníka Antona Geberta

    Kulaté výročí narození kanovníka Antona Geberta

    V dubnu si připomínáme také 140. výročí narození našeho kanovníka Antona Geberta, perzekvovaného kněze a jednu z obětí nacistického režimu z řad členů naší metropolitní kapituly. Nacistickými koncentračními tábory prošla značná část našich kanovníků. Vězněni byli Otto Lev Stanovský a Otakar Švec a kruté zacházení nacistů nepřežil Antonín Bořek-Dohalský a právě Anton Gebert, přestože tento kanovník byl německé národnosti a na začátku okupace českých zemích nepatřil k odboji ani k otevřeným odpůrcům Třetí říše.

  • Velikonoce na Pražském hradě 2025

    Velikonoce na Pražském hradě 2025

    Jako každý i tento rok bude katedrála centrem velikonočních obřadů v arcidiecézi. Proběhnou v ní všechny obřady i mše svaté Svatého týdne a navíc i Missa Chrismatis, která se odehrává pouze tam. Velikonoce na Pražském hradě neznamenají jen velkolepé pontifikální obřady ve svatovítském dómu, byť ty samozřejmě lákají nejvíce. Pro některé věřící a hledající může být chvíle tichého rozjímání v Getsemanské zahradě kostela Všech svatých tím pravým uvedením do velikonočních tajemství.  

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení