18. 12. 2023

Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

Zvon Václav například nahradil stejnojmenný zvon zničený požárem roku 1542. Jeho tvůrcem byli bratři zvonaři Ondřej a Matyáš Pražští. Dolní průměr činí 177 cm a výška s korunou 142 cm. Odhadovaná hmotnost se pohybuje kolem 4,5 tuny. Nárazový tón tohoto zvonu je c¹. Zatímco ostatní zvony obsluhuje vždy pouze jeden zvoník, zvon Václav obsluhují dva.

Zvon Jan Křtitel odlil zvonař Stanislav roku 1546. Dolní průměr dosahuje 158 cm, výška 128 cm. Hmotnost zvonu činí asi 3,5 tuny a jeho tón je dis¹. Tento zvon proto často hraje významnou roli při smutečních obřadech.

Zvon Zikmund ulil roku 1549 zvonař Tomáš Jaroš z Brna, aby tak nahradil zničený zvon PATRON. Jedná se o s přehledem největší a také nejtěžší zvon svatovítské katedrály a vůbec nejtěžší zvon v České republice. Váží 13,5 tuny, jeho dolní průměr činí 256 cm a výška 203 cm. Zvon je samostatně umístěn v dolní zvonici a zní tónem gis⁰.

Zvon Josef je naopak nejmenším z dochovaných zvonů. Jeho autorem se v roce 1602 stal zvonař Martin Hilger. Dolní průměr tělesa nepřesahuje 82 cm, výška pak 62 cm. Hmotnost je cca 350 kg. Zvon zní tónem h¹.

Původní Zvon Dominik vznikl v dílně Diepoldů roku 1891 přelitím staršího zvonu z r. 1556 od Tomáše Jaroše z Brna. Jeho dolní průměr činil 122 cm, výška 93 cm, hmotnost 1,1 tuny. Na počátku 1. světové války nebyl považován za historicky cenný, a proto byl zrekvírován. Roku 2012 jej nahradil zvon nový, odlitý pod vedením Ing. Vránové – Dytrychové v Brodku u Přerova. Velikostí i vahou se původnímu tělesu velmi podobá – jeho dolní průměr je 110 cm, váží přesně jednu tunu a zvoní v tónu g¹.

Zvon Marie postihl stejný osud. Byl též vyroben v dílně Diepoldů roku 1890 přelitím staršího zvonu z r. 1542 od Ondřeje a Matyáše Pražského. Jeho náhrada opět vznikla v roce 2012 a s průměrem 67 cm a vahou 190 kilogramů hraje tónem dis².

Také zvon Ježíš byl v 1. světové válce zrekvírován. Od roku 2012 ale v katedrálou zní jeho náhrada, která je současně nejmenším zvonem pražského chrámu. Jeho dolní průměr je 53 cm, váží „pouhých“ 95 kilogramů a hraje tónem g².

O to, aby zvony katedrálou zněly vždy pravidelně a včas se už více než 50 let stará dobrovolný spolek zvoníků. Aktuálně se jedná o 15 aktivních nadšenců. Děkujeme.

Aktuality & články

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – V. díl: útěk arcibiskupa Jana z Jenštejna

27. 1. 2025

Josef kardinál Beran nebyl prvním pražským arcibiskupem, který musel opustit Prahu a odebral se do samotného srdce církve. Již ve středověku se Řím stal azylovým městem pro 3. arcibiskupa pražského Jana z Jenštejna, který v Čechách rovněž upadl v nemilost u státní moci. Jeho spory s králem Václavem IV. vyústily v mučednickou smrt jeho generálního vikáře Jana z Pomuku, který se na začátku 18. století po svém svatořečení stal jedním z našich hlavních zemských patronů.
Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – II. díl

27. 1. 2025

Na východní stěnu Staré sakristie v nejstarší části naší katedrály navazuje kaple svaté Anny, založená ještě prvním stavitelem chrámu Matyášem z Arrasu. O kapli jsme již přinesli obsáhlý článek v našem cyklu Putování po katedrále. Nyní se budeme soustředit na opravdu pozoruhodný a starobylý obraz Matky Boží nesoucí narozeného Pána Ježíše. Kromě úctyhodného stáří a mimořádně kvalitního zpracování je zvláštní tím, že se jedná defacto o nezaměnitelnou součást naší katedrály. Obraz byl totiž s největší pravděpodobností vyhotoven nákladem jednoho z kanovníků naší metropolitní kapituly, který byl sám na tomto obraze namalován klečící v modlitbě před impozantním zjevením madony.
Mladotův dům bude od příštího týdne hostit výstavu vzácného svitku Tóry

23. 1. 2025

U příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora v Osvětimi bude v Mladotově domě na Pražském hradě otevřena výstava Příběh českých svitků. Slavnostní vernisáž se uskuteční v neděli 26. ledna 2025 od 16:00. Veřejnosti bude výstava přístupná od 27. ledna do 9. února 2025 každý den v časech 9:00–16:00. V průběhu konání výstavy se uskuteční několik zvláštních přednášek a besed, o kterých budeme zájemce o účast informovat.
Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – IV. díl: hrob Josefa kardinála Berana

23. 1. 2025

V prosinci roku 1993 se kanovníci naší metropolitní kapituly jednomyslně usnesli na iniciaci výzkumu týkajícího se osobního duchovního profilu a činnosti Josefa kardinála Berana, 33. arcibiskupa pražského, činorodého Kristova kněze a pastýře Jeho lidu, proslulého pevným charakterem, mimořádnou statečností, laskavostí a obětavostí. Tento výzkum byl nezbytným předpokladem, aby jednou mohl být prohlášen za svatého. Metropolitní kapitula tak požádala pražského arcibiskupa, aby zprostředkoval potřebný souhlas Kongregace pro záležitosti svatých v Římě. V následujících letech byl zahájen dlouholetý proces, který kontinuálně probíhá do dnešních dní. I během samotném beatifikačním procesu se životem a dílem Josefa kardinála Berana zabývalo několik našich kanovníků, zejména pak jako postulátor blahořečení prof. ThDr. Jan Matějka, Mons. doc. ThDr. Jiří Skoblík nebo ThDr. Jiří Svoboda, JC.D. V roce 2018 pak Služebník Boží Josef kardinál Beran nalezl místo svého posledního odpočinku v naší katedrále v kapli Bartoňů z Dobenína v severní boční lodi, kam bylo jeho tělo přeneseno z místa jeho původního hrobu v bazilice svatého Petra v Římě. Osobnost Josefa kardinála Berana proto naši katedrálu a diecézi také významným způsobem propojuje s Věčným městem a přinášíme Vám o něm IV. díl našeho seriálu.
Čtyřicet dní Ježíšova dětství a obrazy madony v pražské katedrále – I. díl

23. 1. 2025

Časové uspořádání liturgického roku, jeho svátků a období je v mnoha ohledech inspirováno Písmem svatým. V něm se velmi často setkáváme se čtyřicetidenními nebo dokonce čtyřicetiletými obdobími. V První knize Mojžíšově čteme o potopě světa, kterou způsobil déšť trvající čtyřicet dní a čtyřicet nocí. Čtyřicet let putoval Izrael pouští a čtyřicet dní byl Mojžíš na hoře Sinaji. David a Šalamoun vládli čtyřicet let a čtyřicet dní a čtyřicet nocí putoval prorok Eliáš k hoře Chorebu. Město Ninive mělo čtyřicet dní, aby konalo pokání a konečně náš Pán Ježíš Kristus se čtyřicet dní postil na poušti. Po svém slavném vzkříšení se zjevoval apoštolům, než po čtyřiceti dnech vstoupil do nebe. V liturgickém roce pak prožíváme postní dobu trvající čtyřicet dní a v latinském jazyce se toto období také nazývá „Tempus Quadragesimae.“ Po slavnosti Zmrtvýchvstání Páně pak dalších čtyřicet dní oslavujeme tuto největší událost v dějinách spásy, abychom posléze oslavili Kristovo nanebevstoupení.
Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

13. 1. 2025

V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se věnovali zejména odkazům na naši katedrálu a její světce v bazilice svatého Petra. V tomto článku půjdeme tentokrát po stopách svatého Jana Nepomuckého, který se v Římě objevuje nejméně na dvou velmi významných místech.