18. 12. 2023

Zvony katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha

Jižní věž katedrály ukrývá celkem sedm zvonů. Zatímco nejstarší zvon Václav pochází již z roku 1542, trojice nejmladších, které nahrazují své předchůdce rekvírované a zničené během 2. světové války, byly odlity až v roce 2012. Ani nejstarší ze zvonů tak není v katedrále původní.

Zvon Václav například nahradil stejnojmenný zvon zničený požárem roku 1542. Jeho tvůrcem byli bratři zvonaři Ondřej a Matyáš Pražští. Dolní průměr činí 177 cm a výška s korunou 142 cm. Odhadovaná hmotnost se pohybuje kolem 4,5 tuny. Nárazový tón tohoto zvonu je c¹. Zatímco ostatní zvony obsluhuje vždy pouze jeden zvoník, zvon Václav obsluhují dva.

Zvon Jan Křtitel odlil zvonař Stanislav roku 1546. Dolní průměr dosahuje 158 cm, výška 128 cm. Hmotnost zvonu činí asi 3,5 tuny a jeho tón je dis¹. Tento zvon proto často hraje významnou roli při smutečních obřadech.

Zvon Zikmund ulil roku 1549 zvonař Tomáš Jaroš z Brna, aby tak nahradil zničený zvon PATRON. Jedná se o s přehledem největší a také nejtěžší zvon svatovítské katedrály a vůbec nejtěžší zvon v České republice. Váží 13,5 tuny, jeho dolní průměr činí 256 cm a výška 203 cm. Zvon je samostatně umístěn v dolní zvonici a zní tónem gis⁰.

Zvon Josef je naopak nejmenším z dochovaných zvonů. Jeho autorem se v roce 1602 stal zvonař Martin Hilger. Dolní průměr tělesa nepřesahuje 82 cm, výška pak 62 cm. Hmotnost je cca 350 kg. Zvon zní tónem h¹.

Původní Zvon Dominik vznikl v dílně Diepoldů roku 1891 přelitím staršího zvonu z r. 1556 od Tomáše Jaroše z Brna. Jeho dolní průměr činil 122 cm, výška 93 cm, hmotnost 1,1 tuny. Na počátku 1. světové války nebyl považován za historicky cenný, a proto byl zrekvírován. Roku 2012 jej nahradil zvon nový, odlitý pod vedením Ing. Vránové – Dytrychové v Brodku u Přerova. Velikostí i vahou se původnímu tělesu velmi podobá – jeho dolní průměr je 110 cm, váží přesně jednu tunu a zvoní v tónu g¹.

Zvon Marie postihl stejný osud. Byl též vyroben v dílně Diepoldů roku 1890 přelitím staršího zvonu z r. 1542 od Ondřeje a Matyáše Pražského. Jeho náhrada opět vznikla v roce 2012 a s průměrem 67 cm a vahou 190 kilogramů hraje tónem dis².

Také zvon Ježíš byl v 1. světové válce zrekvírován. Od roku 2012 ale v katedrálou zní jeho náhrada, která je současně nejmenším zvonem pražského chrámu. Jeho dolní průměr je 53 cm, váží „pouhých“ 95 kilogramů a hraje tónem g².

O to, aby zvony katedrálou zněly vždy pravidelně a včas se už více než 50 let stará dobrovolný spolek zvoníků. Aktuálně se jedná o 15 aktivních nadšenců. Děkujeme.

Aktuality & články

Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – III. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Jan Nepomucký

13. 1. 2025

V předchozích dílech tohoto seriálu jsme se věnovali zejména odkazům na naši katedrálu a její světce v bazilice svatého Petra. V tomto článku půjdeme tentokrát po stopách svatého Jana Nepomuckého, který se v Římě objevuje nejméně na dvou velmi významných místech.
V katedrále oslavíme poslední vánoční svátek. Křest Páně letos vychází na neděli

10. 1. 2025

V neděli, která následuje po slavnosti Zjevení Páně a která letos připadá na 12. ledna, slavíme další a zároveň již poslední svátek vánoční doby. O svátku Křtu Páně si připomeneme událost, kdy byl Ježíš Kristus pokřtěn v Jordánu Janem Křtitelem. Dle evangelia podle Matouše se během této události ozval hlas z nebe a řekl: „To je můj milovaný Syn, v něm mám zalíbení!“
V pátek si při večerní mši svaté připomeneme 970 let od smrti českého knížete Břetislava I.

9. 1. 2025

Každý rok se setkávají kanovníci Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze a Kolegiátní kapituly sv. Kosmy a Damiána ve Staré Boleslavi o slavnosti hlavního patrona české země svatého Václava, která připadá na 28. září. Pro tento den je z naší katedrály na místo mučednické smrti v doprovodu představitelů obou kapitul a vojáků Hradní stráže vypravena některá ze světcových relikvií ke zbožné úctě poutníků. Tento pátek se však zástupci těchto kapitul setkají v naší katedrále při příležitosti kulatého výročí úmrtí dalšího přemyslovského knížete, který Prahu a Starou Boleslav spojuje.
Svatý rok 2025 v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha – základní informace, odkazy, bohoslužby

6. 1. 2025

„Spes non confundit“, „naděje neklame“ (Řím 5,5). Právě ve znamení naděje dodává apoštol Pavel odvahu komunitě křesťanů v Římě. Naděje je také hlavním poselstvím nadcházejícího Svatého roku, který papež podle starobylé tradice vyhlašuje každých pětadvacet let. Jubilejní roky se slaví již od roku 1300 a postupem doby se ustanovil pravidelný pořad vždy po 25 letech. Letos bude zahájen otevřením Svaté brány Svatopetrské baziliky na Štědrý den roku 2024. Svatou bránu tohoto chrámu otevírá papež pouze na začátku Svatého roku. Přinášíme základní informace o tom, jak bude Jubileum probíhat v naší katedrále.
Po stopách pražské katedrály ve Věčném městě – II. díl: Čeští světci v papežských bazilikách – svatý Václav

6. 1. 2025

V naší katedrále se vedle velkého množství relikviářů s ostatky svatých nachází hroby pěti hlavních patronů české země. Sám zakladatel našeho chrámu, náš svatý kníže Václav, je již bezmála 1100 let pochován v hrobě, nad kterým Petr Parléř vystavěl nádhernou Svatováclavskou kapli. Pro ostatky dalšího z našich zemských patronů, svatého Jana Nepomuckého, navrhl vídeňský sochař Josef Emanuel Fischer z Erlachu impozantní stříbrný sarkofág, který je v katedrále umístěn v jižní části chórového ochozu hned naproti Vlašimské kapli. Zatímco svatého Václava uctívaly generace našich předků jako věčného panovníka české země, kult svatého Jana Nepomuckého se významně šířil i v zahraničí do celého světa a jeho sochy nalézáme velmi často na mostech. Avšak oba světci pronikli až do samotného srdce křesťanského světa. V Římě jsou uctíváni mimo jiné ve dvou papežských bazilikách a socha sv. Jana stojí i na jednom z významných římských mostů.
Vánoční doba v kostelích nekončí. I v katedrále oslavíme slavnost Zjevení Páně

3. 1. 2025

Ačkoliv v ulicích a obchodech se vánoční výzdoba objevuje již v průběhu měsíce listopadu a krátce po Štědrém dnu opět mizí, Slavností Narození Páně dne 25. prosince vánoční doba ve skutečnosti teprve začíná. Zároveň se zdaleka neomezuje na I. a II. svátek vánoční zapsaný v občanském kalendáři, ale obsahuje řadu dalších svátků a slavností s vazbou na narození našeho spasitele Ježíše Krista. Den po samotné slavnosti jeho narození jsme si připomínali prvního křesťanského mučedníka a jáhna svatého Štěpána, následoval svátek svatého Jana a svátek Mláďátek betlémských, malých chlapců, které podle Matoušova evangelia nechal zavraždit král Herodes Veliký po narození Ježíše, neboť se chtěl právě narozeného židovského krále zbavit. Poté jsme v neděli oslavili svátek Svaté rodiny – Marie, Josefa a Ježíše. Osm dní po Narození Páně slavíme slavnost Matky Boží Panny Marie, která připadá na Nový rok a završujeme jí takzvaný Oktáv Narození Páně. Ani jím však vánoční doba nekončí. Před sebou máme ještě slavnost Zjevení Páně, svátek Křtu Páně a až 2. února oslavíme svátek Uvedení Páně do chrámu, který sice již liturgicky nespadá do vánoční doby, navazuje však časově také na slavnost Narození Páně a v katedrále a v mnoha dalších pražských kostelích dle staré tradice zůstává až do tohoto dne vystaven betlém.