Architektura

Opěrný systém vnějšího pláště
1352-1399
Do katedrály nemusíte přímo vejít, abyste mohli obdivovat její uměleckou hodnotu. Řadu zajímavostí a krásných detailů nabízí i vnější plášť s propracovaným opěrným systémem ozdobeným fiálami, chrliči, sochami světců a ornamenty.

Poslední tři středověké kružby
1360
V katedrále se nacházejí jediná tři okna, kde se dosud dochovaly původní středověké kružby. Jedná se o menší a nenápadná gotická okénka vedoucí do prostor Parléřovy Staré klenotnice, situované nad Starou sakristií. Z vnitřní strany nejsou pro návštěvníky dostupná, ale lze si je velmi dobře prohlédnout v exteriéru z Vikářské ulice.
Obrazy

Vitráže
1344-1929
Vitráže jsou již neodmyslitelnou součástí katedrály, věděli jste ale, že ty nejzajímavější jsou zde teprve „krátce“? Západní část katedrály byla dostavěna až v roce 1929, spolu s dostavbou bylo osazeno několik nových vitráží od velikánů české umělecké scény jako jsou Alfons Mucha, František Kysela, Max Švabinský, Cyril Bouda a Karel Svolinský.

Poslední soud
1370–1372
Mozaika zlaté brány zobrazuje poslední soud nad lidmi v soudný den, kdy bude každý člověk souzen a dostane buď život věčný, nebo věčné zatracení. Celek je rozdělen do tří částí, kde kromě tradičních motivů, jako je Kristus v roli soudce s přímluvci, zde nalezneme také klečícího Karla IV. a jeho čtvrtou manželku Alžbětu Pomořanskou.
Sochy

Ukřižování (oltář)
František Bílek, 1899
Katedrála sv. Víta ukrývá kromě bohaté historie také celou řadu moderních uměleckých děl. Jedním z nich je například vyřezávaný oltář od Františka Bílka. Dílo, vyřezané z mnoha druhů dřevin se za symbolickou cenu dostalo až k prezidentu Masarykovi, který jej věnoval katedrále. V dnešní době na něj pohlížíme jako na vynikající řezbářskou práci konce 19. století.

Socha svatého Václava ve Svatováclavské kapli
Petr Parléř, cca 1370
Opuková socha sv. Václava je vysoká něco málo přes dva metry a váží zhruba 400 kg. Jejím autorem je Petr Parléř a jeho Václav je, oproti starším zobrazením v rytířském odění, představen jako elegantní aristokrat-bojovník, zhruba v Kristově věku, opírající se levicí o štít s reliéfem přemyslovské orlice a v druhé ruce držící kopí. Skloněná hlava zachycuje nevšední výraz tváře, v němž se poprvé v době Karla IV. objevuje zádumčivá melancholie.
Mobiliář

Svatovítský poklad
od 10. století
Jedná se soubor desítek historických předmětů nevyčíslitelné hodnoty. Používány byly především v liturgii a při významných církevních událostech. Jednotlivé části pokladu velmi často obsahují relikvie svatých. Historie pokladu sahá až do 10. století, tedy do období Přemyslovců, a dnes se jedná o největší chrámový poklad v Česku a jeden z největších v Evropě. Asi nejznámějším zástupcem pokladu je ostatkový kříž dále relikviářová busta sv. Václava nebo svatováclavský meč.

Oltář v kapli svatého Ondřeje
Wilhelm Theodor Achtermann, 1875
Katedrála není přes všeobecné povědomí hlavně středověká, ale je plná moderního umění. Velkolepý oltář z bílého mramoru v kapli svatého Ondřeje pochází z druhé půle 19. století. Zobrazuje ve vrchní části kalvárii a ve spodní klanění Tří králů.
Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení