Aktuality & články

Současné dění i střípky minulosti. Přečtěte si rozhovory s těmi, kdo katedrálu tvoří a nechte se nalákat k návštěvě katedrály připravovanými událostmi i příběhy, které vás přenesou do její historie. Vyhledávat můžete dle témat a klíčových výrazů.

Oznamujeme

Kultura

Historie

Architektura & umění

Lidé

Varhany

Granty

Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

18. 11. 2024

Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí.

Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

15. 11. 2024

Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla.

Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

11. 11. 2024

Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

Okna Staré klenotnice katedrály svatého Víta dodnes ukrývají fragmenty středověku

11. 11. 2024

Katedrálu od jejího dokončení v I. polovině 20. století obdivují zástupy návštěvníků nejen pro její celkovou monumentalitu, ale také pro velké množství hodnotných uměleckých děl i drobných a zajímavých stavebních a kamenosochařských detailů. Jak je vůbec možné, že se jich tolik po dlouhých staletích na tak exponovaném místě dochovalo?

Ferdinand I. zachránil katedrálu a pořídil zvon Zikmund

14. 10. 2024

Velkému požáru Prahy v roce 1541, který devastujícím způsobem zasáhl i naši katedrálu, padly za oběť také všechny naše zvony. Jak uvedl očitý svědek této události, náš kanovník a známý kronikář Václav Hájek z Libočan, „…krov také na věži kostelní, kterýž byl šindelný, když se zapálil, velmi vzhůru hořel a oheň padal dolů na podlahy mezi zvony a odtud se všecky hranice, na kterýchž zvonové viseli, zapálily, a tak hořelo pomalu, až všecko dříví, kteréž vnitř bylo, shořelo a zvonové se všickni ztloukli a rozpustili a ty všecky hlavně uhle i zvonovina všechna slila se a zůstala na sklepě, tu v veliké věži nad kaplau páně Zajícovau, v kteréž jest hrob Zbyňka, arcibiskupa někdy pražského…“ Na nové zvony však katedrála nečekala ani deset let. Velkou zásluhu na tom má náš císař a král Ferdinand I., jehož 460. výročí úmrtí jsme si připomněli v letošním roce a který v našem chrámu nalezl také místo svého posledního odpočinku.

V úterý 22. října oslavíme svátek sv. Jana Pavla II.

11. 10. 2024

Většina z nás má dosud v živé paměti laskavou tvář prvního slovanského papeže Jana Pavla II., který po Sametové revoluci dvakrát navštívil Českou republiku a díky svému mimořádnému charismatu dokázal oslovit mnoho lidí i mimo římskokatolickou církev. Právem je jeho vlivu přisuzován nemalý podíl na pádu komunistického režimu ve střední a východní Evropě. Svatořečen byl již devět let po své smrti. Relikviář s jeho ostatkem byl umístěn na oltář ve Vlašimské kapli naší katedrály, kde v rámci cyklu Putování katedrálou oslavíme jeho svátek dne 22. října. Svátek sv. Jana Pavla II. byl stanoven na výroční den jeho uvedení do úřadu v roce 1978.

Putování po katedrále připomene jednoho z nejmladších evropských světců

11. 10. 2024

Mezi naše nejmladší světce patří také poslední český král Karel III. z rodu Habsbursko-Lotrinského, který vládl pouhé dva roky v samotném závěru I. světové války a ve světě je znám více jako rakouský císař Karel I., neboť vládl celé tehdejší mnohonárodnostní říši. Bývá proto poněkud neprávem opomíjen, zřejmě i pro velmi krátkou dobu vládnutí, na jejímž konci nastal rozpad rakousko-uherské monarchie. Jeho vztah k českým zemím je však nezpochybnitelný. V den jeho svátku v pondělí 21. října oslavíme ranní mši svatou opět v rámci cyklu Putování po katedrále, tentokrát v kapli přímo za hlavním oltářem, zvané kaple Navštívení Panny Marie a zároveň kaple císařská. Její vybudování totiž uhradil sám císař Karel IV.

Metropolitní kapitula získala cenu Opera Pragensia za vynikající rekonstrukci Nového proboštství

10. 10. 2024

Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze, která již více než tisíc let v časech příznivých i nepříznivých pečuje o naši katedrálu a její duchovní život, zaznamenala výrazný úspěch a uznání na mezinárodním poli. Porota složená z domácích i zahraničních odborníků, vedená emeritním prezidentem Mezinárodního svazu architektů (UIA), francouzským architektem Thomasem Vonierem, udělila naší kapitule Cenu Mezinárodní poroty Opera Pragensia za vynikající realizaci současné architektury v souznění s historickými hodnotami hlavního města Prahy.

Putování po katedrále zamíří ve čtvrtek 19. září do Ostatkové kaple

17. 9. 2024

Ve čtvrtek 19. září na svátek sv. Januária nás zavede náš cyklus Putování po katedrále do jedné z nejstarších a nejcennějších kaplí v chórovém ochozu chrámu, vybudované prvním dómským stavitelem Matyášem z Arrasu.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení