Aktuality & články

Současné dění i střípky minulosti. Přečtěte si rozhovory s těmi, kdo katedrálu tvoří a nechte se nalákat k návštěvě katedrály připravovanými událostmi i příběhy, které vás přenesou do její historie. Vyhledávat můžete dle témat a klíčových výrazů.

Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí. 

Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla. 

Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

200 let od narození probošta Antonína Hory

200 let od narození probošta Antonína Hory

Kulaté výročí 200 let od narození děkana a následně probošta naší metropolitní kapituly Mons. Antonína Hory si připomeneme v pátek 15. listopadu. Jedná se o významného kněze, který proslul mimo jiné jako štědrý donátor a v letech 1884 – 1891 působil také jako generální vikář arcibiskupů Bedřicha Celestyna kardinála knížete ze Schwarzenbergu a Františka kardinála hraběte ze Schönbornu, zároveň se stal poslancem zemského sněmu Českého království.

V sobotu oslavíme v kapli sv. Kříže svátek Povýšení svatého Kříže

V sobotu oslavíme v kapli sv. Kříže svátek Povýšení svatého Kříže

V sobotu 14. září slavíme svátek Povýšení svatého Kříže. Svatému Kříži je zasvěcena pozoruhodná kaple v chórovém ochozu chrámu. Z důvodů památkové ochrany se však při ranním putování přesuneme do vedlejší kaple svatého Ondřeje. 

Při nedělní mši svaté si připomeneme výročí smrti Antonína Bořka-Dohalského

Při nedělní mši svaté si připomeneme výročí smrti Antonína Bořka-Dohalského

Při nedělní mši svaté v 10:00, která je v katedrále pravidelně sloužena za živé a zemřelé členy naší metropolitní kapituly, pamatujeme zvláště na mimořádně statečného Kristova kněze, kanovníka a hrdinu protinacistického odboje ThDr. Antonína Bořka-Dohalského z Dohalic, od jehož mučednické smrti v koncentračním táboře Osvětim uplyne v úterý 3. září 82 let.

V kapli sv. Jana Křtitele oslavíme svátek Stětí sv. Jana Křtitele

V kapli sv. Jana Křtitele oslavíme svátek Stětí sv. Jana Křtitele

Ve čtvrtek 29. srpna oslavíme svátek Stětí sv. Jana Křtitele. Naše putování katedrálou nás tak zavede opět do jedné z kaplí v chórovém ochozu naší katedrály, kde oslavíme ranní mši svatou v 7:00.

O nedělní mši svaté v katedrále si připomeneme památku kanovníků Otakara Švece a Jaroslava Kulače

O nedělní mši svaté v katedrále si připomeneme památku kanovníků Otakara Švece a Jaroslava Kulače

Nedělní mši svatou v 10:00 pravidelně slouží kanovníci Metropolitní kapituly u svatého Víta v Praze a modlíme se při ní právě za živé i zemřelé členy pražské metropolitní kapituly, kterých se v naší katedrále během jejích tisíciletých dějin vystřídaly již stovky. Byla mezi nimi řada významných osobností napříč staletími, které se zapsaly nejen do dějin stavby katedrály. 

Ferdinand I. a výstavba varhanní kruchty

Ferdinand I. a výstavba varhanní kruchty

V souvislosti s letošním výročím 460 let od smrti císaře a krále Ferdinanda I. Vám přinášíme první článek o stavebním vývoji naší katedrály v době jeho vlády. 

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení