Aktuality & články

Současné dění i střípky minulosti. Přečtěte si rozhovory s těmi, kdo katedrálu tvoří a nechte se nalákat k návštěvě katedrály připravovanými událostmi i příběhy, které vás přenesou do její historie. Vyhledávat můžete dle témat a klíčových výrazů.

Oznamujeme

Kultura

Historie

Architektura & umění

Lidé

Varhany

Granty

Výročí 450 let od vyplenění katedrály kalvinisty – I. díl

19. 12. 2024

Pražská katedrála zažívala v průběhu svých tisíciletých dějin období rozkvětu i pádů, budování i opakovaného barbarského ničení. Není proto divu, že ji ještě počátkem 60. let 19. století před zahájhením dostavby německý archeolog Franz Johann Joseph Bock nazval „impozantní zříceninou uprostřed hlavního města Čech.“ Dnes již můžeme obdivovat jen velmi málo z jejího původního gotického vybavení a uměleckých děl ryze středověkého původu. Významný díl viny nese obrazoborecké pustošení interiéru kalvinisty za vlády tzv. zimního krále Friedricha Falckého, od kterého v nadcházejících dnech uplyne přesně 405 let. O této nešťastné události, která znamenala zánik mnoha cenných uměleckých děl a zároveň podnítila pozdější barokní obnovu interiéru a pořízení nového mobiliáře, Vám přinášíme dvoudílný seriál článků.

Seriál k výročí položení základního kamene – část 4. – dílo Matyáše z Arrasu a Petra Parléře

19. 12. 2024

Jak jsme již uvedli v prvním článku věnovanému letošnímu 680. výročí položení základního kamene pro stavbu již třetí a dodnes dochované katedrály sv. Víta na Pražském hradě, první architekt a stavitel tohoto gotického velechrámu Matyáš z Arrasu stihl postavit pouze část chórového ochozu s kaplemi a arkád okolo chóru po úroveň triforia. Tato nejstarší část katedrály byla dokončena již 8 let po položení základního kamene, kdy Matyáš z Arrasu umírá.

V prosinci vzpomínáme na výročí úmrtí kanovníků Svobody, Paďoura a Skoblíka

19. 12. 2024

V prosinci vzpomínáme památky několika kanovníků Metropolitní kapituly. V neděli 8. prosince výročí úmrtí ThDr. Jiřího Svobody, ve středu 11. prosince výročí úmrtí Mons. Jiřího Paďoura, OFMCap. a konečně v pátek 13. prosince výročí úmrtí ThDr. Jiřího Skoblíka. Již dříve jsme vzpomenuli světlé památky otců Lva Stanovského a Opatrného. Článek o nich naleznete zde.

Vzpomínáme na Msgre. Stanovského a profesora Opatrného

28. 11. 2024

V prosinci je katedrála nejen místem adventního usebrání doplněného zpěvem hravých adventních písní, ale také místem vzpomínání a občas i zapomínání… Tak je tomu i v případě několika výročí úmrtí, které bychom Vám rádi připomněli. Již 5. prosince vzpomeneme věčné památky Msgre. Otty Lva Stanovského a o dva dny později 7. prosince profesora Jana Opatrného. Oba dva si naši pozornost určitě zaslouží.

Seriál k výročí položení základního kamene – část 3. – bazilika svatého Víta, Václava, Vojtěcha a panny Marie

28. 11. 2024

V souvislosti s kulatým výročím 680 let od položení základního kamene naší katedrály přinášíme další článek o stavebním vývoji románských staveb, které současný gotický chrám postupně nahradil. Zatímco pramenů k poznání rotundy založené svatým Václavem nemáme k dispozici příliš mnoho, ze svatovítské baziliky založená knížetem Spytihněvem se dochovalo stavebních prvků a konstrukcí mnohem více. Stavba bazilika měla být dle kronikáře a kapitulního děkana Kosmy zahájena na svátek sv. Václava v roce 1060. Postupně zde vznikl poměrně rozsáhlý a členitý komplex staveb, který vedle trojlodní baziliky se dvěma chóry a transeptem zahrnoval také kapitulní dům s klášterní dispozicí na její severní straně, který zasahoval až do současné Vikářské ulice.

Mučednictví za víru je v katedrále přítomno nejen o Červené středě

26. 11. 2024

Poslední středu v liturgickém roce pamatujeme na naše spolubratry pronásledované pro víru. Jedná se o poměrně nový mezinárodní památný den, který je nazýván Červená středa a nejen kostely bývají osvětleny červenou barvou, připomínající krev mučedníků. V minulých ročnících byla v tento den červenou barvou osvětlena například i Petřínská rozhledna. V katedrále si tento památný den připomeneme při ranní mši svaté v 7:00 v Thunovské kapli v rámci našeho cyklu Putování po katedrále.

Seriál k výročí položení základního kamene – část 2. – rotunda svatého Víta

18. 11. 2024

Při příležitosti oslav 680. výročí položení základního kamene současné gotické katedrály jsme připomněli existenci dvou předchozích románských kostelů zasvěcených sv. Vítu, které v areálu Pražského hradu plnily již od desátého století rovněž funkci kostela biskupského, tj. katedrálního. Zatímco románská rotunda sv. Víta zanikla již v jedenáctém století, kdy ustoupila stavbě baziliky založené knížetem Spytihněvem, bazilika sloužila další tři století. Chór nové gotické katedrály vyrůstal nejprve vedle ní, než Petr Parléř započal s její postupnou demolicí.

Katedrála slaví 680 let od položení základního kamene

15. 11. 2024

Při slavnostní mši svaté ve středu 20. listopadu v 18 hodin si připomeneme kulaté výročí 680 let od položení základního kamene naší katedrály. Jedná se o jeden z významných milníků v jejích dějinách, paradoxně však nikoliv o její počátek. V tento den byl totiž položen základní kámen až ke stavbě současného gotického dómu, který postupně nahradil starší biskupský kostel – románskou baziliku, zasvěcenou rovněž svatému Vítu. Úplně první pražskou katedrálou však byla již románská rotunda, vystavěná v místě západní části dnešního chóru a příčné lodi již knížetem Václavem v I. polovině 10. století. Ten v rotundě uložil ostatek jejího hlavního patrona svatého Víta, který mu daroval saský vévoda a východofranský král Jindřich Ptáčník. Nejpozději od roku 971 pak při kostele sv. Víta působí kolegium kněží, ze kterého posléze vznikla naše kapitula a v roce 973 se rotunda stala sídelním kostelem pražského biskupa, tedy katedrálou. V době položení základního kamene třetí a současné budovy, které si připomeneme, tak Praha již bezmála 400 let katedrálu svatého Víta měla.

Setkání středověku a 20. století v kapli sv. Václava

11. 11. 2024

Žádný další prostor na českém území se nemůže svým významem a krásou měřit s kaplí svatého Václava v naší katedrále. Snad jen kaple sv. Kříže na hradě Karlštejn, určená dříve pro uchovávání korunovačních klenotů Svaté říše římské, byla svého času významnější, dnes bychom tam však už říšské korunovační klenoty nenašli. Naproti tomu Svatováclavská kaple svůj účel plní dosud. Hrob hlavního patrona a věčného panovníka české země, našeho svatého knížete Václava, se na tomto místě nachází již bezmála 1100 let a kaple vyzdobená broušenými a leštěnými drahými kameny vsazenými do pozlacené malty byla vystavěna Petrem Parléřem právě nad světcovým hrobem. Článek pojednávající o kapli jsme již jednou přinesli. Dnes se zaměříme zejména na konkrétní prvky, které jsou v katedrále unikátní, a to jsou její starobylé dveře.

Děkujeme, že při návštěvě katedrály respektujete tato základní omezení